- Sezóna
- K dostání celý rok. Nejčerstvější je na podzim a v zimě, kdy se sklízí kořenová zelenina.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 34 kcal
- 1,8 g bílkoviny
- 0,5 g tuky
- 3,9 g sacharidy
Zeleninová směs do polévky
Zeleninová směs do polévky
Polévková zelenina je vyvážená směs zeleniny na polévky, vývary a dušená jídla. Ve střední Evropě to bývá mrkev, celer, petržel a pórek, ve francouzské tradici mirepoix cibule, mrkev a řapíkatý celer. K tomu se přidává sezonní zelenina. Není to pevný recept, spíš kuchařský princip: plnou chuť nedá hned, ale až pozvolným vařením.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Směs zeleniny se při pokojové teplotě rychle kazí.
- V lednici
Skladuj ji volně zabalenou v zásuvce na zeleninu při 5 °C nebo méně a nech ji dýchat, aby se nesrážela vlhkost. Celá, nenakrájená zelenina vydrží až 5 dní. Nakrájenou balenou směs spotřebuj do data na obalu a po datu použitelnosti ji už neuchovávej.
- V mrazáku
Můžeš ji zamrazit až na 6 měsíců. Nejlépe ji předtím blanšíruj, aby si udržela barvu a strukturu.
Jak vybrat
Vybírej směs s pevnou zeleninou bez skvrn a se svěží, minerální vůní. Mrkev má při zlomení čistě prasknout. Řapíkatý celer má být pevný a svěže zelený, bulvový celer na svou velikost těžký a bez měkkých míst. Cibule má mít suchou slupku a nesmí klíčit. Vyhni se směsím, ve kterých je moc vlhkosti. Ta prozrazuje, že jsou staré a ztrácejí živiny.
Čím nahradit
Sladkost a vůni má nejlíp vyvážené čerstvě nakrájený klasický základ mirepoix.
Poslouží i mražená zeleninová směs, vůně ale bude plošší.
Příprava
Důkladně ji opláchni, odkroj tuhé konce a nakrájej na stejně velké kousky, aby chuť při vaření přecházela do tekutiny rovnoměrně. Než ji zaliješ, zvolna ji poduš na tuku nebo ve vodě. Zesládne a nezhnědne.
Nic nevyhazuj
Slupky, odřezky a vnější listy si schovej na domácí zeleninový vývar. Méně toho vyhodíš.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejlíp se hodí na pozvolné podušení na tuku, mírné vaření a dlouhé dušení. Dlouhé teplo postupně uvolňuje do tekutiny cukry, aminokyseliny a aromatické látky.
Hodí se k
- Bobkový list
- Tymián
- Petrželové stonky
- Česnek
- Pórek
Co to je
Polévková zelenina je vyvážená směs zeleniny na polévky, vývary a dušená jídla. Ve střední Evropě to bývá mrkev, celer, petržel a pórek, ve francouzské tradici mirepoix cibule, mrkev a řapíkatý celer. K tomu se přidává sezonní zelenina. Není to pevný recept, spíš kuchařský princip: plnou chuť nedá hned, ale až pozvolným vařením.
Jak chutná
Nejdřív je chuť jemná a sladká. Táhne ji cukr z mrkve a změklá cibule s pórkem. Pak se rozšíří do zemité, zeleninové plnosti, jak kořeny a stonky pouštějí rozpustnou vlákninu. Dozvuk je čistý, lehce bylinkový a dlouhý. Zanechá plnou chuť, která ostatní suroviny podpoří, ale nepřebije.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je polévková zelenina totéž co mirepoix?
Dá se polévková zelenina jíst samotná?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Polévková zelenina se často bere jako jedna věc, ale podle regionu a sezony se dost liší. Severní Evropa: hlavně mrkev, celer, pórek a cibule z chladných půd, ve kterých zelenina nabírá cukr a hořkost zůstává mírná. Sklízí se pozdě a skladuje ve sklepě, takže získá plnou sladkost, jako stvořenou pro zimní vývary. Středomoří: přidává fenykl, rajče a celerovou nať z prohřátých půd, které jim dávají anýzové a zelené tóny. Základ polévky je pak svěžejší a voňavější. Malé farmy: směsi od drobných pěstitelů často obsahují vodnici, pastinák nebo kedlubnu. Sklízejí se mladé, takže jsou křehké a mají jemně mléčný, zeleninový nádech. Každá směs odráží místo, odkud pochází: složení půdy, srážky a doba sklizně ovlivňují strukturu i to, jak zelenina pouští chuť.
Historie
Vařit zeleninu dohromady na polévku je stejně staré jako vaření samo. Starověk: řecké a římské kuchyně stavěly na hustých polévkách z cibule, pórku a kořenů podobných mrkvi. Pomalu se vařily pro vojáky i občany a šlo v nich o výživu, ne o jemnost. Středověk: podél obchodních cest Evropy a Blízkého východu se do společných kotlů dávalo, co bylo zrovna po ruce. Klášterní kuchyně stavěly hlavně na hustých zeleninových polévkách, které se jedly v mnoha bezmasých postních dnech. Novověk: základ mirepoix, pojmenovaný v 18. století ve Francii a ustálený francouzskými šéfkuchaři 19. století, a starší italské soffritto daly zeleninovému základu pevnou podobu. Průmyslová výroba potravin pak přinesla hotové polévkové směsi a zpřístupnila tenhle prastarý postup i městským domácnostem.
Věda
Při pomalém vaření se rozkládají buněčné stěny zeleniny a uvolňují pektiny a rozpustnou vlákninu, které polévku zahustí. Když zeleninu dusíš zvolna, karamelizace ani Maillardova reakce skoro neproběhnou. Sladkost a plnou chuť dodávají hlavně cukry a volné glutamáty, které zelenina pustí do tekutiny. Do vývaru přecházejí i minerály rozpustné ve vodě, například draslík.
Původ a etika
Z etického hlediska je nejlepší sezonní zelenina pěstovaná s minimem zavlažování a syntetických hnojiv a postřiků. Balené zeleninové směsi často využívají zeleninu s kosmetickými vadami, takže se méně vyhazuje. Hledej srozumitelné značení s uvedeným původem a podpoř tak místní pěstitele.