- Sezóna
- Hlavně jaro, v tropech podle oblasti i jindy.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 19 kcal
- 1,7 g bílkoviny
- 0,4 g tuky
- 3,2 g sacharidy
Výhonky bambusové
Výhonky bambusové
Bambusové výhonky jsou mladá, čerstvě vyrašená stébla různých druhů bambusu. Sklízejí se dřív, než zdřevnatí. Jako zelenina se jedí ve velké části Asie a místy i v Africe a Latinské Americe. Patří k nejstarším plodinám, které lidé sbírali v divoce rostoucích, ale udržovaných porostech. Před jídlem je musíš pečlivě připravit, aby byly chutné a bezpečné.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se, čerstvé výhonky se při pokojové teplotě rychle kazí.
- V lednici
Čerstvé výhonky po sklizni rychle hořknou, proto je uvař co nejdřív. Uvařené a oloupané výhonky vydrží v lednici asi týden, když je zaliješ vodou a tu každý den vyměníš.
- V mrazáku
Důkladně uvařené a nakrájené výhonky můžeš zamrazit asi na 6 měsíců, jen budou znatelně houbovitější.
Jak vybrat
Vybírej výhonky, které jsou na svou velikost těžké, s pevně přiléhajícími obalovými listy, bez známek vysychání nebo prasklin. Čerstvé výhonky voní slabě nasládle a zeleně, nikdy kysele. Řezná plocha u spodku má být vlhká a světlá, ne zoxidovaná ani vláknitá.
Čím nahradit
Mladá palmová srdce, která mají podobnou texturu a jemnou zeleninovou chuť.
Artyčokové stonky z konzervy, dobře propláchnuté od nálevu.
Příprava
Oloupej tuhé vnější obalové listy, nakrájej měkké jádro a vař ho ve velkém množství vody, často s vodou z propírání rýže, 20 až 60 minut podle velikosti a druhu. Tím odstraníš hořkost a přirozeně obsažené kyanogenní látky.
Nic nevyhazuj
Měkké vnitřní pochvy u špičky (v Japonsku se jim říká himekawa) můžeš vařit spolu s výhonkem a sníst. Tuhé vnější obalové listy vyhoď, stejně jako vodu z vaření, protože se do ní vyluhovaly hořké a kyanogenní látky.
V kuchyni
Tepelná úprava
Bambusové výhonky nejdřív uvař. Pak je můžeš restovat ve woku, dusit nebo povařit v aromatickém vývaru. Nejlepší jsou v pomalu vařených jídlech, kde nasají okolní chutě. Po předvaření je můžeš nakrájet i na tenké plátky a rychle orestovat.
Hodí se k
- Sójová omáčka
- Sezamový olej
- Chilli
- Zázvor
- Fermentované černé fazole
- Kokosové mléko
Co to je
Bambusové výhonky jsou mladá, čerstvě vyrašená stébla různých druhů bambusu. Sklízejí se dřív, než zdřevnatí. Jako zelenina se jedí ve velké části Asie a místy i v Africe a Latinské Americe. Patří k nejstarším plodinám, které lidé sbírali v divoce rostoucích, ale udržovaných porostech. Před jídlem je musíš pečlivě připravit, aby byly chutné a bezpečné.
Jak chutná
Nejdřív ucítíš chladivou zelenou svěžest, která připomíná okurkovou slupku a mladý chřest. Často ji doprovází lehká hořkost z přirozeně obsažených látek, kterou vaření odstraní. Pak už vyniká hlavně textura, ne vůně: výhonek nejdřív jemně křupne a po správném uvaření změkne do krémova. Dochuť je čistá a lehce svíravá, s nenápadným minerálním tónem. Proto se výhonky skvěle hodí k výrazným ochucovadlům a fermentovaným surovinám.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jsou bambusové výhonky bezpečné k jídlu?
Proč jsou bambusové výhonky hořké?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Bambus moso
V Číně je nejrozšířenější a v Japonsku je to hlavní jedlý bambus. Výhonky jsou velké a světlé, mladé jsou jemně nasládlé. Sklízejí se na zalesněných svazích. Díky velikosti z nich nakrájíš silné plátky, které jsou po dlouhém vaření uvnitř měkké, skoro krémové.
Phyllostachys bambusoides
Pěstuje se v Japonsku a Číně pod jménem madake. Tento druh dává štíhlejší výhonky, které jsou hořčejší než moso a objevují se později, na začátku léta. Jako všechny výhonky se nejlépe vyrývají dřív, než špička prorazí povrch půdy, protože tehdy jsou nejméně hořké. Jemně křupou a mají čistou zeleninovou dochuť.
Dendrocalamus asper
Roste v jihovýchodní Asii. Jeho velké tropické výhonky se nazývají sladký bambus a cení se pro jemnou sladkost. Často se vyrývají z vlhkých nížinných půd. Hodně se fermentují: fermentace změkčí jejich vláknitou strukturu a dodá jim mléčnou kyselost. U všech druhů chuť silně ovlivňují podmínky pěstování a hlavně to, jak čerstvé jsou po sklizni.
Historie
Ve starověké Číně se bambusové výhonky cenily jako potrava i jako symbol. Jako sezonní pochoutka se objevují už v Knize písní (Š'-ťing, asi 1000–600 př. n. l.). Sbíraly se v udržovaných hájích a jejich jedení souviselo s jarními obřady obnovy. Řekové a Římané znali bambus jen z vyprávění cestovatelů o Indii a nic nenasvědčuje tomu, že by jeho výhonky jedli.
Ve středověku se bambusové výhonky staly pevnou součástí kuchyní východní a jihovýchodní Asie. Díky sušení a fermentaci vydržely i dlouhou cestu, takže se s nimi v rámci regionu obchodovalo na velké vzdálenosti. V japonských klášterních kuchyních se zdokonalily postupy, jak zmírnit jejich hořkost, a výhonky se tak dobře hodily k zenovému ideálu střídmosti. V novověku z nich průmyslové konzervování udělalo celosvětové zboží. Dostupné jsou díky tomu všude, ale smazaly se regionální rozdíly. Dnešní kuchaři se proto vracejí k čerstvým výhonkům z lesa a k tradiční přípravě.
Věda
Bambusové výhonky obsahují kyanogenní glykosidy, hlavně taxifylin. Když syrové pletivo krájíš nebo žvýkáš, uvolňuje se z nich kyanovodík, proto je musíš důkladně uvařit. Teplo a vyluhování ve vodě tyto látky zneškodní a zároveň změkčí hemicelulózu v buněčných stěnách, takže tuhý výhonek zkřehne. Mají málo tuku i cukru a obsahují vlákninu. Fermentace jejich složení dál mění: přináší bakterie mléčného kvašení a díky vznikajícím aminokyselinám zesiluje umami.
Původ a etika
Ohleduplně sklízené bambusové výhonky můžou být příkladem udržitelného sběru, protože bambus rychle dorůstá a nemusí se znovu sázet. Odpovědný nákup znamená sklizeň v sezoně a takovou, která nevyčerpává a neoslabuje porosty. Drobní pěstitelé a lesní komunity z výhonků vytěží nejvíc, když je prodávají čerstvé, a ne k průmyslovému zpracování. Zachová se tak rovnováha v přírodě i rozmanitost kuchyně.