- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 338 kcal
- 14,6 g bílkoviny
- 2,4 g tuky
- 70,2 g sacharidy
Vločky špaldové
Vločky špaldové
Špaldové vločky jsou celá zrna špaldy (Triticum spelta), která se napaří, rozválcují a lehce opraží. Špalda je starobylá příbuzná dnešní pšenice. Oproti běžným ovesným nebo pšeničným vločkám má výraznější texturu a bohatší chuť.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj je ve vzduchotěsné dóze v chladné a tmavé spíži až 3 měsíce. Chraň je před teplem a přímým sluncem, aby přirozené tuky nežlukly.
- V lednici
V lednici vydrží až 6 měsíců. Před vařením je nech ohřát na pokojovou teplotu, budou mít lepší texturu.
- V mrazáku
Zmraz je ve vzduchotěsných nádobách nebo vakuově zatavených sáčcích až na 12 měsíců. Do teplých jídel je dávej rovnou zmražené, rozmrazovat je nemusíš.
Jak vybrat
Vybírej vločky rovnoměrně ploché a zlatavě béžové, bez velkého množství zlomků a bez prachu na dně balení. U bio vloček máš jistotu, že obilí rostlo bez syntetických pesticidů. U špaldy to dává smysl, protože se k ekologickému pěstování přirozeně hodí. Vločky mají vonět svěže a lehce nasládle po obilí. Zatuchlý nebo žluklý pach znamená, že přirozené tuky oxidovaly.
Čím nahradit
Ovesné vločky (v poměru 1:1) – podobná textura i doba vaření, jen o něco méně oříšková chuť
Kamutové (khorasanské) nebo ječné vločky – podobný charakter starobylé obilniny a podobné nutriční složení
Příprava
Na teplou kaši počítej s poměrem vloček k vodě nebo mléku 1:2. Vločky zalij vroucí tekutinou a nech je 10–15 minut odstát, nebo je 5 minut mírně povař. Pro výraznější chuť je před vařením opraž nasucho na pánvi, dokud nezavoní. Namáčet je nemusíš, ale po namočení přes noc bude kaše krémovější. Syrové se hodí do müsli nebo granoly.
Nic nevyhazuj
Jemný špaldový prášek, který se usadí na dně balení, nevyhazuj. Zahustíš jím polévky, dušená jídla a omáčky. Můžeš ho taky přimíchat do smoothie nebo přidat k mouce při pečení.
V kuchyni
Tepelná úprava
Špaldové vločky se hodí do sladkých i slaných jídel. K snídani z nich uvař teplou kaši s mlékem a sladidlem, nebo je dej syrové do müsli namočeného přes noc a do domácí granoly. Nasucho opražené dodají křupavost sušenkám, crumblu a drobence. Ve slané kuchyni je s kořením povař jako přílohu podobnou rýži a dochuť olivovým olejem, solí a pepřem. Do polévek a dušených jídel je přidej na posledních 10 minut vaření, zahustí je. Při pečení se uplatní v pečených vločkových tyčinkách (flapjacks), energetických tyčinkách, muffinech a rustikálních chlebech. Jejich žvýkavá textura je zajímavě zpestří.
Hodí se k
- Med a javorový sirup
- Skořice, kardamom a hřejivé koření
- Čerstvé a sušené ovoce (jablka, bobuloviny, rozinky, datle)
- Ořechy a semínka (mandle, vlašské ořechy, dýňová semínka)
- Mléko, rostlinné nápoje a jogurt
- Hořká čokoláda a kakao
- Vanilkový a mandlový extrakt
- Peckovité ovoce a kůra citrusů
- Hnědé máslo a olivový olej
Co to je
Špaldové vločky jsou celá zrna špaldy (Triticum spelta), která se napaří, rozválcují a lehce opraží. Špalda je starobylá příbuzná dnešní pšenice. Oproti běžným ovesným nebo pšeničným vločkám má výraznější texturu a bohatší chuť. V německy mluvících zemích se špaldě říká Dinkel. Vločky si zachovávají všechny živiny celého zrna, a přitom jsou uvařené za zlomek času.
Jak chutná
Špaldové vločky mají výrazně oříškovou, jemně nasládlou chuť s lehce zemitým podtónem. Uvařené příjemně voní po praženém. Jsou pevnější a žvýkavější než ovesné vločky, drží skus a nerozvaří se. Když je nasucho opražíš na pánvi, získají hlubší karamelové tóny, které podtrhnou jejich přirozenou sladkost.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jsou špaldové vločky bezlepkové?
Můžu v receptech nahradit ovesné vločky špaldovými?
Jak uvařit špaldovou kaši k snídani?
Jak se špaldové vločky liší od ovesných výživově?
Musí se špaldové vločky před vařením namáčet?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Špaldové vločky se vyrábějí z jediného druhu (Triticum spelta), liší se ale zpracováním. Velké vločky mají výraznější texturu a vaří se o něco déle. Jemné vločky jsou hotové rychleji a kaše z nich je krémovější. Bio špaldové vločky seženeš snadno a mnoho lidí je kvůli čistotě upřednostňuje. Špalda je totiž přirozeně odolná vůči škůdcům, a proto se hodí k pěstování bez chemie. Někteří výrobci nabízejí i naklíčené špaldové vločky. Zrno se před válcováním nechá vyklíčit, čímž se sníží obsah kyseliny fytové.
Historie
Špalda patří k nejstarším pěstovaným obilninám. Archeologické nálezy dokládají, že se ve střední Evropě pěstovala už v době bronzové. V době železné (zhruba 800–15 př. n. l.) se stala hlavní pšenicí v jižním Německu a ve Švýcarsku. V Británii se pěstovala od doby bronzové a hlavní pšenicí se stala v době železné. Staří Římané si cenili obilí zvaného far. Šlo o pluchatou pšenici, převážně dvouzrnku, ne špaldu. Obětovali ho při obřadech Cereře, bohyni zemědělství. Špalda se pěstovala hlavně v římských provinciích severně od Alp. Středověká abatyše a učenka svatá Hildegarda z Bingenu špaldu ve 12. století proslavila. Napsala: „Špalda je nejlepší z obilí. Je vydatná a výživná a jemnější než ostatní obilí. Tomu, kdo ji jí, dává silné tělo a zdravou krev a ducha člověka činí lehkým a veselým.“ Během industrializace špaldu postupně vytlačily výnosnější moderní odrůdy pšenice. Do Spojených států se dostala v 90. letech 19. století, zůstala tam ale okrajovou plodinou. Dnes se k ní vracejí lidé, kteří dbají na zdraví, i řemeslní pekaři, kteří oceňují její dlouhou historii a výraznější chuť.
Věda
Špalda je blízká příbuzná pšenice seté a obsahuje lepek, proto není vhodná pro lidi s celiakií. Má vysoký obsah niacinu (vitaminu B3), asi 6–7 mg ve 100 g syrového zrna. Vysoký je i obsah manganu, asi 3 mg ve 100 g syrového zrna. Špaldové vločky jsou celozrnné, a proto bohaté na komplexní sacharidy. Jsou také zdrojem vlákniny, rozpustné i nerozpustné.
Původ a etika
Špalda je vzorová plodina udržitelného zemědělství. Pevné pluchy chrání zrno před některými škůdci a houbovými chorobami, takže potřebuje méně pesticidů a dobře se hodí pro ekologické zemědělství. Vystačí s výrazně menším množstvím hnojiv než moderní odrůdy pšenice. Tím šetří životní prostředí a snižuje náklady zemědělců. Díky genetické rozmanitosti lépe snáší výkyvy počasí a tlak chorob než pšenice pěstovaná v monokulturách. Má ale nižší výnosy než moderní pšenice, proto je dražší a zůstává specialitou. V Evropě se pěstuje hlavně v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Belgii, přibývá jí i v Česku a Polsku. Při nákupu hledej logo EU pro ekologické zemědělství a zkus sáhnout po vločkách od regionálních výrobců. Podpoříš místní udržitelné zemědělství a ušetříš emise z dopravy.