Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Vepřové ledvinky

Maso

Vepřové ledvinky

Vepřové ledvinky jsou fazolovitě tvarované vylučovací orgány prasete a řadí se mezi vnitřnosti (droby). Každé prase má dvě ledvinky, obvykle zhruba po 150–250 g podle porážkové hmotnosti.

Sezóna
Celoročně
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 100 kcal
  • 16,5 g bílkoviny
  • 3,3 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se; vepřové ledvinky se rychle kazí, po nákupu je hned dej do lednice.

V lednici

Ulož je do nejchladnější části lednice, volně zabalené v řeznickém papíru nebo ve vzduchotěsné nádobě. Nejlepší jsou do 1–2 dnů. Pokud už jsou namočené nebo očištěné, spotřebuj je do 24 hodin.

V mrazáku

Pevně je zabal do potravinové fólie a pak do alobalu, nebo je vakuuj. V mrazáku vydrží až 3 měsíce. Rozmrazuj přes noc v lednici; rozmrazené už znovu nezmrazuj.

Jak vybrat

Vybírej ledvinky pevné na dotek, s lesklým, vlhkým povrchem a sytě červenohnědou barvou. Čerstvé voní čistě a lehce kovově. Nikdy nesmí být cítit čpavkem ani kysele, to značí, že jsou staré nebo špatně skladované. Vyhni se kusům se změněnou barvou, oschlými místy nebo slizkým povrchem. Ledvinky z mladších prasat bývají jemnější. U řezníka si řekni o čerstvé; kvůli chuti i struktuře je ideálně zpracuj do 1–2 dnů od porážky.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Jehněčí ledvinky jsou mnohem menší (na jednu vepřovou počítej dvě až tři), mají jemnější chuť a podobnou strukturu. Hodí se do většiny receptů, jen je vař o něco kratší dobu.

V nouzi

Telecí ledvinky mají jemnější, delikátnější chuť a křehkou strukturu, jsou ale dražší. Kuřecí játra napodobí minerální plnost v rychlých úpravách, struktura je ale výrazně jiná.

Příprava

Bez důkladného očištění dobré ledvinky neuděláš. Opláchni je studenou vodou a opatrně stáhni vnější blánu, pokud na nich je. Podélně je rozpůl, ať se odkryje bílé tukové jádro, kanálky a žilky. To všechno pečlivě vyřízni malým ostrým nožem, protože právě tady je nejsilnější pachuť. Očištěné kousky namoč na 30 minut až 2 hodiny do studené osolené vody, do mléka nebo do vody s trochou octa či citronové šťávy; vytáhne to nečistoty a zjemní zbylou ostrost. Dobře je opláchni, osuš a můžeš je ještě krátce (30 sekund) spařit ve vroucí vodě, aby se před vlastní úpravou zbavily krvavé pěny. Nakrájej je na tenké plátky nebo nařízni do mřížky, propečou se rovnoměrně a vypadají hezky.

Nic nevyhazuj

Tuk kolem ledvinek (plsť) můžeš pomalu vyškvařit na mírném ohni na jemné sádlo, na kterém se dobře osmahnou aromatické suroviny. Odkrojené bílé jádro a kanálky vyhoď.

V kuchyni

Tepelná úprava

Aby vepřové ledvinky zůstaly křehké, potřebují velký žár a krátký čas. Nejlepší je rychle je orestovat ve woku nebo na pánvi, případně grilovat. Plátkům stačí 2–3 minuty, až jsou propečené a uprostřed nezůstane nic růžového. Na dušení je nejdřív rychle opeč a pak je 25–40 minut zvolna duš, dokud nezměknou, ale ještě nezgumovatí. Mezi klasické úpravy patří devilled kidneys (ledvinky osmahnuté s hořčicí, worcesterovou omáčkou a kajenským pepřem, podávané na toastu), čínské restované ledvinky se zázvorem, jarní cibulkou a ústřicovou omáčkou, české dušené ledvinky s kmínem a slaninou a irské „skirts and kidneys“. Výborné jsou i v sytých masových koláčích s hovězím. Hodně kuchařů solí až na konci, protože sůl vytahuje vlhkost a plátky se pak neopečou.

Hodí se k

  • Sherry a madeira
  • Dijonská hořčice
  • Slanina a špek na kostičky
  • Cibule a šalotka
  • Česnek a zázvor
  • Fermentované černé fazole
  • Sójová omáčka
  • Rýžové víno a víno Shaoxing
  • Smetana a máslo
  • Tymián a bobkový list
  • Kmín
  • Worcesterová omáčka
  • Pálivá omáčka a kajenský pepř
  • Ocet a citronová šťáva

Co to je

Vepřové ledvinky jsou fazolovitě tvarované vylučovací orgány prasete a řadí se mezi vnitřnosti (droby). Každé prase má dvě ledvinky, obvykle zhruba po 150–250 g podle porážkové hmotnosti. Mají hladký, tmavě červenohnědý povrch a typický laločnatý tvar. Uvnitř je jádro z bílého tuku a kanálků, které musíš před vařením odstranit. Cení si jich kuchyně po celém světě, které zpracovávají celé zvíře. Vepřové ledvinky jsou menší a jemnější než hovězí, ale chutnají výrazněji než jehněčí nebo telecí.

Jak chutná

Vepřové ledvinky mají plnou, hluboce masovou chuť s výraznými minerálními a zemitými tóny. Když je dobře očistíš a připravíš, jsou jemnější a méně ostré než hovězí, ale výraznější než jehněčí nebo telecí, s lehkou nasládlostí a plnou umami. Při správné úpravě jsou husté, a přesto křehké, uprostřed hedvábné, skoro krémové. Převařené gumovatí a zesílí se v nich zbytky čpavkové pachuti, proto je načasování zásadní. Jejich výrazný charakter skvěle doplní kyselé, výrazné a aromatické suroviny, které jejich intenzitu unesou.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Vepřové ledvinky jsou ve srovnání s jinými droby poměrně jednotné. Drobné rozdíly ale dělá plemeno, krmení a věk prasete. Stará plemena jako Berkshire, Duroc nebo mangalica často dávají ledvinky plnější a bohatší chuti, protože mají pestřejší stravu a rostou déle. Prasata z běžných chovů mají ledvinky jemnější. Řezníci někdy prodávají ledvinky ještě obalené tukem (plstí), ze kterého se dá vyškvařit jemné sádlo. Velikost se podle plemene a porážkové hmotnosti mírně liší, příprava je ale vždy stejná.

Historie

Ledvinky se jedí od starověku. V egyptských hrobkách v Sakkáře se mezi zásobami pro posmrtný život našly vařené ledvinky, takže si jich lidé cenili už před více než 4 000 lety. Ve středověké Evropě byly vnitřnosti důležitou obživou prostých lidí, zatímco šlechta si nejlepší kusy masa často nechávala pro sebe. Irský Cork, který v 17. až 19. století patřil k hlavním dodavatelům soleného vepřového pro Britské impérium, si kolem vepřových drobů vytvořil celou kuchyni a místním oblíbeným dušeným jídlem se stalo „skirts and kidneys“. James Joyce zvěčnil dublinské vepřové ledvinky v Odysseovi, kde si je Leopold Bloom s chutí dává k snídani. V Číně patří ke klasice sečuánské a šantungské kuchyně restované vepřové ledvinky (bao yao hua), nařezané do mřížky a bleskově opečené se zázvorem a jarní cibulkou. Ve Španělsku se ledvinky připravují „al jerez“ (na sherry) jako tapa, která je oblíbená dodnes. Hnutí nose to tail (vaření z celého zvířete), které začalo koncem 90. let a prosazovali ho kuchaři jako Fergus Henderson, oživilo zájem o vnitřnosti i na Západě.

Věda

Typická chuť vepřových ledvinek vychází z jejich funkce. Jako filtrační orgány koncentrují některé látky, mimo jiné močovinu, kyselinu močovou a různé metabolity, které můžou při špatné přípravě dávat čpavkové tóny. Namáčení v okyselené vodě, mléce nebo slaném nálevu má víc účelů: kyselina pomáhá denaturovat povrchové bílkoviny a neutralizovat zásadité látky, zatímco mléčný kasein váže a vytahuje nečistoty rozpustné ve vodě procesem podobným adsorpci. Hustá, jemnozrnná struktura ledvinek vychází z jejich buněčné stavby: miliony těsně nahuštěných nefronů vytvářejí konzistenci, jakou nemá žádné svalové maso. Tato struktura je velmi citlivá na teplo. Nad 60 °C bílkoviny rychle denaturují a při delším působení tepla ztrácí ledvinky hodně vlhkosti a tuhnou. Křehké ledvinky získáš buď velmi krátkým opečením ve velkém žáru (tenké plátky se propečou dřív, než ztuhnou), nebo dlouhým pomalým dušením (rozloží se pojivová tkáň). Cesta středem, tedy střední žár a střední čas, vede k obávané gumové struktuře. Sůl přidaná brzy vytáhne vlhkost na povrch, a to může opékání bránit. Proto se tradičně radí solit až na konci.

Původ a etika

Vepřové ledvinky patří k etické a udržitelné spotřebě masa. Když jíš droby, využiješ celé zvíře a omezíš plýtvání v odvětví, kde se vnitřnosti na západních trzích často vyhazují nebo končí v krmivu pro domácí zvířata. Hledej ledvinky z prasat chovaných ohleduplně: z venkovních chovů, v bio kvalitě (s logem EU pro ekologické zemědělství) nebo z farem s uznávanou certifikací vyššího welfare. Stará plemena chovaná venku mívají lepší život a chutnější vnitřnosti. Místní řezník nebo farmářský trh ti o původu obvykle řekne víc než supermarket. Když podporuješ řeznictví, které zpracuje celé zvíře, podporuješ potravinový systém, který si cení každé části zvířete a snižuje dopad na životní prostředí. Výživné bílkoviny tak často seženeš i levněji.

Košík