- Sezóna
- K dostání celý rok (trvanlivá konzerva)
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 109 kcal
- 24,4 g bílkoviny
- 0,5 g tuky
- 0 g sacharidy
Tuňák celý
Tuňák celý
Tuňák celý je tuňák v konzervě v jednom pevném kuse: celý příčný plátek hřbetní svaloviny ve slunečnicovém nebo olivovém oleji, případně ve vlastní šťávě, se solí. V českých obchodech je to nejcelistvější úprava, kterou koupíš. Po ní následují kusy, kousky a drť. Slovo „celý“ na etiketě označuje úpravu masa.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Neotevřené konzervy skladuj v chladu a suchu mimo přímé slunce a spotřebuj je do data uvedeného na konzervě (minimální trvanlivost). Otevřeného tuňáka nenechávej při pokojové teplotě déle než zhruba 2 hodiny.
- V lednici
Zbytky nenechávej v otevřené plechovce. Přendej je do uzavřené skleněné nebo plastové nádoby, ideálně zalité olejem nebo šťávou. Ulož je v lednici při nejvýš 4 °C a sněz do 1–2 dnů.
- V mrazáku
Neotevřené konzervy nezmrazuj. Zbylého scezeného tuňáka nebo jídla s ním můžeš v uzavřené nádobě zamrazit zhruba na 2–3 měsíce, ale po rozmrazení je maso měkčí a sušší. Nejlépe se pak hodí do vařených jídel.
Jak vybrat
Podívej se na etiketu, v jaké úpravě tuňák je. „Celý“ má nejpevnější a nejcelistvější kusy. Podobně kvalitní jsou filety. U kusů je povolený vyšší podíl drobných úlomků. Následují kousky a nakonec drť (drcený tuňák), která drží tvar nejméně. Hledej i název druhu. Pruhovaný je nejběžnější a nejlevnější. Žlutoploutvý je jemnější a obvykle dražší. Porovnej hmotnost pevného podílu (po odkapání) s celkovou hmotností, protože tolik ryby opravdu dostaneš. Nálev vyber podle jídla: olivový olej, když ho chceš jíst samotný nebo do salátu, slunečnicový na běžné vaření a vlastní šťávu nebo nálev, když chceš méně tuku. Nekupuj konzervy nafouklé, silně promáčklé ve švech, rezavé nebo netěsné. Při srovnání původu ti pomůže označení udržitelnosti, třeba MSC, a oblast a způsob lovu uvedené na etiketě.
Čím nahradit
Tuňák filety v konzervě (stejně pevné dlouhé kusy hřbetu), nebo kvalitní tuňák v kusech, když tolik nejde o vzhled
Losos v konzervě, filety z makrely v konzervě nebo pošírovaný či pečený čerstvý tuňák nebo jiná ryba s pevným bílým masem, rozebraná na lupínky
Příprava
Konzervu otevři a slij olej nebo šťávu. Olej můžeš použít do zálivky. Do salátu nebo na talíř ve stylu niçoise vylov pevný kus vidličkou vcelku, ať se nerozpadne, a na velké lupínky ho rozeber až těsně před podáváním. Tuňák v konzervě je už tepelně upravený a sterilovaný, takže ho můžeš jíst rovnou z plechovky. Když ho dáváš do teplých jídel, třeba do omáčky na těstoviny, vmíchej ho až na konci a jen prohřej. Dlouhým vařením se kusy rozpadnou a vysuší.
Nic nevyhazuj
Olej od tuňáka si nech, hlavně olivový. Už chutná po tuňákovi a můžeš ho místo čerstvého oleje použít do vinaigretty, do tuňákové pomazánky nebo do omáčky na těstoviny. Šťávu z tuňáka ve vlastní šťávě můžeš přidat do rybí polévky nebo do vody na vaření rýže.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejčastěji se jí studený. V české kuchyni se dává do tuňákových salátů s kukuřicí, hráškem nebo fazolemi, do tuňákové pomazánky (s máslem, žervé nebo majonézou a cibulí) na rohlík nebo chleba a na obložené chlebíčky. Celý kus je nejlepší volba, když chceš vidět kousky ryby, třeba v salátu typu niçoise, v těstovinovém salátu, na pizze nebo v rychlých jídlech z těstovin a rýže, kam tuňák přijde až na konci. Můžeš ho taky smíchat s vejcem a strouhankou a usmažit z něj placičky, nebo ho zapéct do nákypů a plněné zeleniny. Ryba je už tepelně upravená, stačí ji prohřát.
Co to je
Tuňák celý je tuňák v konzervě v jednom pevném kuse: celý příčný plátek hřbetní svaloviny ve slunečnicovém nebo olivovém oleji, případně ve vlastní šťávě, se solí. V českých obchodech je to nejcelistvější úprava, kterou koupíš. Po ní následují kusy, kousky a drť. Slovo „celý“ na etiketě označuje úpravu masa. Neznamená celou rybu. Podle unijní obchodní normy pro konzervy z tuňáka tvoří úpravu „celý“ jeden příčně řezaný plátek nebo kompaktní skupina porcí a drobné volné úlomky smějí tvořit nejvýš 18 % hmotnosti ryby. Na českých pultech najdeš například privátní značku Kitchin „Tuňák celý ve slunečnicovém oleji“ na Rohlik.cz, dále Nekton, Calvo a další značky. Uvnitř bývá obvykle tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis) nebo tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) a druh musí být uvedený na etiketě.
Jak chutná
Jemná, plná chuť, čistá a lehce rybí. Svalovina zůstává v jednom kuse, takže maso je pevné a rozpadá se na lupínky. Nerozbředne ani nevyschne jako drť. Tuňák v oleji chutná plněji a je šťavnatější. Ve vlastní šťávě nebo v nálevu je libovější a chutná čistěji po rybě. Žlutoploutvý bývá světlejší a jemnější než pruhovaný.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Co znamená „celý“ na konzervě tuňáka?
Jaký je rozdíl mezi tuňákem celým, v kusech, v kouscích a drtí?
Co je lepší: tuňák v oleji, nebo ve vlastní šťávě?
Jak dlouho vydrží otevřený tuňák z konzervy?
Musí se tuňák z konzervy tepelně upravit?
Můžu jíst tuňáka z konzervy v těhotenství?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Podle úpravy (unijní obchodní norma pro konzervy z tuňáka).
Celý je jeden příčně řezaný plátek nebo kompaktní skupina porcí, s nejvýš 18 % drobných úlomků. Filety jsou dlouhé pruhy hřbetu, řezané podélně ze svaloviny podél páteře. Kusy mají velikost aspoň zhruba 1,2 cm a je u nich povolený větší podíl úlomků. Kousky jsou menší kousky různé velikosti, které si ale zachovávají strukturu svaloviny. Drť (drcený tuňák) je rozmělněné maso, které nedrží tvar.
Podle nálevu.
Ve slunečnicovém oleji je nejběžnější varianta na každý den. V olivovém oleji bývá často tuňák žlutoploutvý a dražší značky. Ve vlastní šťávě nebo v nálevu je libovější. Prodávají se i ochucené varianty s chilli, zeleninou nebo v omáčce.
Podle druhu.
Tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis) je nejběžnější a z běžně prodávaných druhů má nejtmavší maso. Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) je světlejší a jemnější, na španělských konzervách ho najdeš jako „atún claro“. Tuňák křídlatý, na etiketách často tuňák bílý (Thunnus alalunga), je v českých obchodech méně častý. Má velmi světlé maso a někdy se prodává jako „bonito del norte“.
Příbuzné, ale jiné výrobky.
Čerstvé nebo mražené tuňákové steaky a celé tuňáky vykládané a porcované na rybích trzích jsou samostatné výrobky a celé se českým zákazníkům prodávají jen zřídka. Španělské a italské tuňákové hřbety (lomos) a tuňákové bříško (ventresca) ve skle jsou dražší příbuzní celého tuňáka v konzervě.
Historie
Konzervování tuňáka vzešlo ze středomořské tradice uchovávat tuňáka v soli a oleji a v 19. a 20. století se z něj stala průmyslová výroba. Česko nemá mořský rybolov, takže veškerý tuňák v konzervě se sem dováží, často pod českými značkami nebo privátními značkami obchodních řetězců. U nás se z něj stala běžná zásoba ve spíži na pomazánky, saláty a rychlé těstoviny. Třídění na celý, kusy, kousky a drť vychází z celounijních obchodních pravidel pro konzervy z tuňáka a pelamidy.
Věda
Tuňák se uvaří, očistí na hřbety, nakrájí a naplní do plechovek. Přidá se olej, voda nebo nálev a sůl a uzavřené konzervy se tepelně sterilují, takže výrobek do otevření vydrží při pokojové teplotě. V celém kusu zůstávají svalová vlákna v přirozeném uspořádání, takže ryba drží tvar i šťávu lépe než kusy nebo drť. Drť má větší povrch, a proto snáz vysychá a ztrácí strukturu. Olej do ryby postupně vsakuje a změkčuje ji.
Bezpečnost potravin: tuňák je ryba, a ryby patří mezi 14 alergenů, které se podle práva EU musí uvádět. Tuňák může obsahovat methylrtuť. Těhotným a kojícím ženám a malým dětem se doporučuje řídit se národními doporučeními a doporučeními EFSA, jak často jíst velké dravé ryby. Tuňák patří také mezi ryby spojované s otravou histaminem (skombroidní otravou), kterou způsobuje špatné zacházení s rybou před zpracováním. Právo EU pro histamin stanovuje limity, takže kupuj od důvěryhodných výrobců a zbytky hned dej do lednice.
Původ a etika
Tuňák v konzervě prodávaný v Česku pochází hlavně z Indického oceánu, Tichého oceánu a Atlantiku a zpracovává se v zemích jako Thajsko, Ekvádor, Filipíny, Španělsko a Portugalsko. Záleží na způsobu lovu. Lov na prut a na ruční šňůru má jen malý vedlejší úlovek. Lov košelkovými nevody u zařízení k soustřeďování ryb (FAD) zachytí víc mladých tuňáků i jiných druhů. Některé populace tuňáků, včetně některých populací tuňáka žlutoploutvého, jsou pod tlakem. Hledej certifikaci MSC a, pokud je na etiketě uvádí, oblast lovu FAO a lovné zařízení. Pravidla EU je vyžadují u čerstvých a mražených ryb, ale ne u tuňáka v konzervě, takže je mnoho výrobců uvádí dobrovolně. Populace tuňáka pruhovaného jsou obecně v lepším stavu než populace mnoha jiných druhů tuňáků.