Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Trhanka žitná

Trvanlivé

Trhanka žitná

Žitná strouhanka vzniká z upečeného žitného chleba, který se usuší a pomele nahrubo nebo najemno. Na rozdíl od neutrální pšeničné strouhanky voní po žitě, kvašení a pečení, takže jídlu dodá křupavost a zároveň ho dochutí.

Sezóna
Celoročně. Tradičně se dělala z chleba, který zbyl po pečení.
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 349 kcal
  • 10,9 g bílkoviny
  • 1,5 g tuky
  • 75,4 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladu a suchu nejvýš měsíc.

V lednici

V lednici vydrží až tři měsíce, což se hodí hlavně ve vlhkém prostředí.

V mrazáku

V mrazáku vydrží až rok. Udrží si vůni a zbytky tuku v ní nežluknou.

Jak vybrat

Vybírej strouhanku tmavě hnědou až kaštanovou, ne šedou. Barva prozradí, že byla pořádně opečená, a ne jen okoralá. Má vonět čistě a obilně, nikdy zatuchle. Může být jemná jako písek i hrubá, ale vždy suchá a drobivá, nikdy gumová ani slepená.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Strouhanka z pumperniklu, podobně hutná a hořká.

V nouzi

Celozrnná pšeničná strouhanka s trochou mletého kmínu nebo mletého sladu.

Příprava

Strouhanku můžeš použít rovnou, nebo ji krátce opraž na suché pánvi, aby se jí vrátila vůně. Rychle nasákne tuk i omáčku, proto dochucuj až potom, co nasákne vlhkost.

Nic nevyhazuj

Nastrouhej ji ze zbylého nebo okoralého žitného chleba i s kůrkami. Využiješ celý bochník a chleba ti vydrží déle.

V kuchyni

Tepelná úprava

Žitná strouhanka se hodí na obalování, na zapékání i jako pojivo. Nejlépe vynikne opražená na másle nebo na živočišném tuku a nasypaná na zeleninu, rybu či knedlíky, kde její hořkost vyváží tučnost.

Hodí se k

  • Máslo
  • Houby
  • Kořenová zelenina
  • Uzené ryby
  • Zelí
  • Kmín
  • Hořčice

Co to je

Žitná strouhanka vzniká z upečeného žitného chleba, který se usuší a pomele nahrubo nebo najemno. Na rozdíl od neutrální pšeničné strouhanky voní po žitě, kvašení a pečení, takže jídlu dodá křupavost a zároveň ho dochutí.

Jak chutná

Nejdřív je suchá a opečená a hned připomene kůrku a pec. Pak se rozvine do sladu, jemné kyselosti a zdrženlivé hořkosti, kterou žitu dávají fenolické látky. Dozvuk je dlouhý, plný a lehce trpký, s tóny kávových slupek a tmavého obilí.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

2 min čtení

Druhy

Žitná strouhanka se nedá oddělit od chleba, ze kterého vzniká, a tím ani od krajů, kde se žito pěstuje. Severoevropská žitná strouhanka: Vzniká ze žitného chleba na kvásku, který se peče v chladném a vlhkém podnebí, třeba ve Skandinávii a v Pobaltí. Je tmavá, výrazně kyselá a jemně mletá a dlouhé kvašení jí dává zřetelnou mléčnou kyselost. Středoevropská žitná strouhanka: Je běžná v Německu a Polsku a často se dělá ze žitno-pšeničného chleba. Proto je světlejší, s vyváženou sladkostí a chutí opečené kůrky. Ruská a východoevropská žitná strouhanka: Často pochází z hutného chleba ztmaveného melasou. Je hrubá, skoro jako štěrk, a z dlouhého pečení má hluboké karamelové a sladové tóny. Všechny druhy se tradičně suší ve zbytkovém teple pece, kde se chuť zkoncentruje, ale nic se nespálí. Pak se ručně strouhají nebo drtí, takže zůstanou nepravidelné.

Historie

Ve starověku se římští autoři jako Plinius starší na žito dívali s nedůvěrou. Měli ho za obilí chudých půd a nouze, ne za nic vybraného. V chladnějších severních provinciích římské říše se ale jako odolná plodina pěstovalo čím dál víc. Ve středověku žitný chléb převládal v severní a východní Evropě. V klášterních kuchyních i selských domácnostech se z okoralého žitného chleba dělala strouhanka. Přidávala se do knedlíků, klobás a zeleninových jídel podél obchodních cest, které spojovaly hanzovní přístavy s vnitrozemskými lesy. Dnes se žitná strouhanka používá dál, ze šetrnosti i kvůli chuti. Kuchaři ji znovu objevují pro její hořkost a umami. Vyjadřují s ní regionální identitu a nechtějí sahat po neutrální průmyslové pšeničné strouhance.

Věda

Chuť žitné strouhanky pochází z Maillardových reakcí, které začínají při pečení chleba a zesílí při sušení. Žitná mouka má víc pentosanů, které vážou vodu jinak než pšeničná. Střída je proto hutnější a schne pomalu a rovnoměrně. Fenolické látky dodávají hořkost a zbytkové kyseliny z kvašení snižují pH, takže mírně brzdí kažení. Vláknina dobře nasává tuk a v hotovém jídle roznáší chuť.

Původ a etika

Žitu se daří i na chudých půdách a v chladném podnebí a je méně náročné než mnoho jiných obilovin. Když strouhanku koupíš v místní pekárně nebo si ji uděláš z neprodaného chleba, omezíš plýtvání jídlem a pomůžeš tomu, aby se potraviny využily celé. Dej přednost chlebu ze žita vypěstovaného v regionu, ideálně mletého na kameni. Pomáhá to zachovat biodiverzitu i místní pěstování a mletí obilí.

Košík