- Sezóna
- Celoročně. Tradičně se dělala z chleba, který zbyl po pečení.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 349 kcal
- 10,9 g bílkoviny
- 1,5 g tuky
- 75,4 g sacharidy
Trhanka žitná
Trhanka žitná
Žitná strouhanka vzniká z upečeného žitného chleba, který se usuší a pomele nahrubo nebo najemno. Na rozdíl od neutrální pšeničné strouhanky voní po žitě, kvašení a pečení, takže jídlu dodá křupavost a zároveň ho dochutí.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladu a suchu nejvýš měsíc.
- V lednici
V lednici vydrží až tři měsíce, což se hodí hlavně ve vlhkém prostředí.
- V mrazáku
V mrazáku vydrží až rok. Udrží si vůni a zbytky tuku v ní nežluknou.
Jak vybrat
Vybírej strouhanku tmavě hnědou až kaštanovou, ne šedou. Barva prozradí, že byla pořádně opečená, a ne jen okoralá. Má vonět čistě a obilně, nikdy zatuchle. Může být jemná jako písek i hrubá, ale vždy suchá a drobivá, nikdy gumová ani slepená.
Čím nahradit
Strouhanka z pumperniklu, podobně hutná a hořká.
Celozrnná pšeničná strouhanka s trochou mletého kmínu nebo mletého sladu.
Příprava
Strouhanku můžeš použít rovnou, nebo ji krátce opraž na suché pánvi, aby se jí vrátila vůně. Rychle nasákne tuk i omáčku, proto dochucuj až potom, co nasákne vlhkost.
Nic nevyhazuj
Nastrouhej ji ze zbylého nebo okoralého žitného chleba i s kůrkami. Využiješ celý bochník a chleba ti vydrží déle.
V kuchyni
Tepelná úprava
Žitná strouhanka se hodí na obalování, na zapékání i jako pojivo. Nejlépe vynikne opražená na másle nebo na živočišném tuku a nasypaná na zeleninu, rybu či knedlíky, kde její hořkost vyváží tučnost.
Hodí se k
- Máslo
- Houby
- Kořenová zelenina
- Uzené ryby
- Zelí
- Kmín
- Hořčice
Co to je
Žitná strouhanka vzniká z upečeného žitného chleba, který se usuší a pomele nahrubo nebo najemno. Na rozdíl od neutrální pšeničné strouhanky voní po žitě, kvašení a pečení, takže jídlu dodá křupavost a zároveň ho dochutí.
Jak chutná
Nejdřív je suchá a opečená a hned připomene kůrku a pec. Pak se rozvine do sladu, jemné kyselosti a zdrženlivé hořkosti, kterou žitu dávají fenolické látky. Dozvuk je dlouhý, plný a lehce trpký, s tóny kávových slupek a tmavého obilí.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je žitná strouhanka výraznější než pšeničná?
Dá se žitná strouhanka použít do sladkých jídel?
Obsahuje žitná strouhanka lepek?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Žitná strouhanka se nedá oddělit od chleba, ze kterého vzniká, a tím ani od krajů, kde se žito pěstuje. Severoevropská žitná strouhanka: Vzniká ze žitného chleba na kvásku, který se peče v chladném a vlhkém podnebí, třeba ve Skandinávii a v Pobaltí. Je tmavá, výrazně kyselá a jemně mletá a dlouhé kvašení jí dává zřetelnou mléčnou kyselost. Středoevropská žitná strouhanka: Je běžná v Německu a Polsku a často se dělá ze žitno-pšeničného chleba. Proto je světlejší, s vyváženou sladkostí a chutí opečené kůrky. Ruská a východoevropská žitná strouhanka: Často pochází z hutného chleba ztmaveného melasou. Je hrubá, skoro jako štěrk, a z dlouhého pečení má hluboké karamelové a sladové tóny. Všechny druhy se tradičně suší ve zbytkovém teple pece, kde se chuť zkoncentruje, ale nic se nespálí. Pak se ručně strouhají nebo drtí, takže zůstanou nepravidelné.
Historie
Ve starověku se římští autoři jako Plinius starší na žito dívali s nedůvěrou. Měli ho za obilí chudých půd a nouze, ne za nic vybraného. V chladnějších severních provinciích římské říše se ale jako odolná plodina pěstovalo čím dál víc. Ve středověku žitný chléb převládal v severní a východní Evropě. V klášterních kuchyních i selských domácnostech se z okoralého žitného chleba dělala strouhanka. Přidávala se do knedlíků, klobás a zeleninových jídel podél obchodních cest, které spojovaly hanzovní přístavy s vnitrozemskými lesy. Dnes se žitná strouhanka používá dál, ze šetrnosti i kvůli chuti. Kuchaři ji znovu objevují pro její hořkost a umami. Vyjadřují s ní regionální identitu a nechtějí sahat po neutrální průmyslové pšeničné strouhance.
Věda
Chuť žitné strouhanky pochází z Maillardových reakcí, které začínají při pečení chleba a zesílí při sušení. Žitná mouka má víc pentosanů, které vážou vodu jinak než pšeničná. Střída je proto hutnější a schne pomalu a rovnoměrně. Fenolické látky dodávají hořkost a zbytkové kyseliny z kvašení snižují pH, takže mírně brzdí kažení. Vláknina dobře nasává tuk a v hotovém jídle roznáší chuť.
Původ a etika
Žitu se daří i na chudých půdách a v chladném podnebí a je méně náročné než mnoho jiných obilovin. Když strouhanku koupíš v místní pekárně nebo si ji uděláš z neprodaného chleba, omezíš plýtvání jídlem a pomůžeš tomu, aby se potraviny využily celé. Dej přednost chlebu ze žita vypěstovaného v regionu, ideálně mletého na kameni. Pomáhá to zachovat biodiverzitu i místní pěstování a mletí obilí.