Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Treska aljašská, filet bez kůže

Ryby

Treska aljašská, filet bez kůže

Treska aljašská (Gadus chalcogrammus) je bílá ryba ze studených vod z čeledi treskovitých (Gadidae). Loví se hlavně v Beringově moři a v Aljašském zálivu. Filet bez kůže je libový a slonovinově bílý, maso se rozpadá na jemné lístky a chuť má velmi jemnou. Proto je treska aljašská základem světové výroby surimi a běžně ji najdeš v rybích burgerech z fast foodů, v rybích prstech a v krabích tyčinkách.

Sezóna
Celoročně (mražená); čerstvá leden–duben a červen–říjen
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 76 kcal
  • 17,2 g bílkoviny
  • 0,8 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Treska aljašská se rychle kazí, takže ji hned po nákupu dej do lednice.

V lednici

Čerstvý filet skladuj při 0–2 °C v nejchladnější části lednice, pevně zabalený nebo ve vzduchotěsné dóze na ledu. Spotřebuj do 1–2 dnů, nikdy ne po datu spotřeby.

V mrazáku

Vakuově balený mražený filet vydrží při −18 °C nebo méně až 12 měsíců. Kvůli struktuře a chuti ho ale spotřebuj do 3–6 měsíců. Rozmrazuj přes noc v lednici, nikdy ne při pokojové teplotě.

Jak vybrat

U čerstvého filetu hledej průsvitné maso s perleťovým leskem, bez zažloutnutí, zhnědnutí a zaschlých okrajů. Povrch má být vlhký, ale ne slizký, a vonět čistě po moři. Čpavek nebo silný rybí zápach znamená, že se ryba kazí. Mražený filet má být zmrzlý na kost, bez ledových krystalů a bez známek spálení mrazem. Nejlepší je vakuově balený. Hledej modré logo MSC (Marine Stewardship Council), které potvrzuje, že ryba pochází z certifikovaného udržitelného rybolovu.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Treska obecná: podobně jemná chuť a maso rozpadající se na lístky, jen o něco pevnější a dražší. Ve většině receptů je zaměnitelná.

V nouzi

Když tresku aljašskou neseženeš, nahraď ji treskou jednoskvrnnou, štikozubcem tichomořským nebo tilápií. Treska jednoskvrnná je podobně nasládlá, štikozubec měkčí a tilápie neutrálnější, jen jí chybí jemný mořský charakter.

Příprava

Mražený filet rozmrazuj přes noc v lednici, nebo rychleji pod tekoucí studenou vodou. Před přípravou ho důkladně osuš papírovou utěrkou, aby se pěkně opekl a nedusil se. Stačí sůl a pepř, případně krátká marináda (15–30 minut) s citrusy, bylinkami nebo kořením. Tenké filety jsou hotové rychle: cílová teplota uvnitř je 63 °C, a jakmile maso celé zbělá, sundej ho z plotny.

Nic nevyhazuj

Filety tresky aljašské se prodávají bez kostí a bez kůže, takže odpadu je minimum. Ořezy rozmixuj s kořením v mixéru na rybí karbanátky nebo je přidej do husté rybí polévky. Díky jemné chuti se hodí i do rybích tacos nebo do pomazánek z ryb a mořských plodů.

V kuchyni

Tepelná úprava

Díky jemnému masu a mírné chuti se treska aljašská hodí skoro na všechno. Na rozpálené litinové pánvi, ať už klasicky, nebo „a la plancha“, chytne zlatou kůrčičku a uvnitř zůstane šťavnatá. Tak podle mnohých nejlíp vynikne její jemná sladkost. Při 200 °C ji upečeš za 6–8 minut, ideální rychlá večeře. Tenké filety jsou jako stvořené k obalování a smažení (fish and chips, rybí prsty) nebo do těstíčka na rybí tacos. Skvělá je v hustých rybích polévkách, dušených pokrmech a kari, kde nasaje okolní chutě a nerozpadne se. Nepřepeč ji, libové maso rychle vysychá. Připravuj ji jen do zbělání a nech ji chvilku odpočinout, aby se šťáva rozložila.

Hodí se k

  • Citron a citrusy
  • Česnek a šalotka
  • Kopr, petržel a pažitka
  • Koření na ryby a cajunské koření
  • Strouhanka panko
  • Tatarská omáčka a aioli
  • Kapary a olivy
  • Rajčata a šafrán
  • Kokosové mléko a kari koření
  • Paprika a římský kmín

Co to je

Treska aljašská (Gadus chalcogrammus) je bílá ryba ze studených vod z čeledi treskovitých (Gadidae). Loví se hlavně v Beringově moři a v Aljašském zálivu. Filet bez kůže je libový a slonovinově bílý, maso se rozpadá na jemné lístky a chuť má velmi jemnou. Proto je treska aljašská základem světové výroby surimi a běžně ji najdeš v rybích burgerech z fast foodů, v rybích prstech a v krabích tyčinkách.

Jak chutná

Čistá, neutrální chuť s lehce slaným nádechem moře a jemnou sladkostí. Na rozdíl od příbuzných tresek nemá výraznou rybinu, je spíš lehká, skoro máslová, takže chutná i těm, kdo ryby moc nemusí. Tepelně upravené maso je měkké, šťavnaté a rozpadá se na lístky. Marinádu a koření dobře nasaje a přitom se nerozpadne.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Treska aljašská (Gadus chalcogrammus), anglicky též walleye pollock, je hlavní komerčně lovený druh v amerických vodách, převážně ve východní části Beringova moře a v Aljašském zálivu. Nezaměňuj ji s treskou tmavou (Pollachius virens), severoatlantickou rybou s tmavším masem a výraznější chutí. Vzácná ryba z norských vod, kdysi popsaná jako samostatný druh Theragra finnmarchica, je podle genetiky ve skutečnosti treska aljašská. Komerčně se zpracovává na filety bez kůže a kostí, na bloky mletého masa pro rybí prsty a na surimi (propranou pastu z myofibrilárních bílkovin, ze které se dělají krabí tyčinky a rybí karbanátky). Surimi se třídí podle schopnosti tvořit gel, bělosti a čistoty, od nejlepších tříd SA a FA až po nižší KA a RA.

Historie

Treska aljašská se do kuchyní světa dostala až ve 20. století díky geopolitice a průmyslovým inovacím. V Koreji je odedávna „národní rybou“ a zmínky o ní najdeš v královských záznamech už z roku 1652. Světově se prosadila až po roce 1976, kdy zákon Fishery Conservation and Management Act (Magnuson Act) rozšířil jurisdikci USA na 200 námořních mil a vytlačil obří sovětské a japonské flotily továrních lodí, které do té doby v Beringově moři dominovaly. Američtí zpracovatelé rychle zvýšili kapacity a vybudovali z domácí flotily a zpracovatelského průmyslu největší jednodruhový rybolov ve Spojených státech. Současně japonští vědci v 60. letech vyvinuli technologii surimi, která z tresky aljašské udělala všestrannou bílkovinnou surovinu. Tak vznikly krabí tyčinky, díky nimž je chuť mořských plodů dostupná po celém světě. Filet-O-Fish od McDonald's vznikl v roce 1962 z halibuta, později se dělal z tresky a nakonec přešel na tresku aljašskou kvůli stabilním dodávkám a ceně. Tím si tahle ryba upevnila místo v americké fast foodové kultuře.

Věda

Za svými vlastnostmi vděčí treska aljašská myofibrilárním bílkovinám, hlavně aktinu a myozinu. Když se rozpustí působením soli a zahřejí, tvoří stabilní pružný gel. Na tom stojí výroba surimi: opakované praní mletého masa odstraní sarkoplazmatické bílkoviny, tuky a krev a zůstane koncentrovaná myofibrilární frakce v podobě pasty neutrální barvy bez zápachu. Se solí a při řízeném zahřívání se tyto bílkoviny rozvinou a propojí do trojrozměrné sítě, která napodobí strukturu korýšů nebo jiných dražších mořských plodů. Gel surimi se obvykle nejdřív nechá ztuhnout při nízké teplotě (kolem 40 °C) a pak se vaří při zhruba 90 °C, čímž vznikne nejpevnější gel. Když se pasta drží při 50–70 °C, gel štěpením bílkovin slábne. Této vadě se říká „modori“. Nízký obsah tuku (pod 1 %) a bílá svalovina dělají z tresky aljašské ideální surovinu pro surimi. Tmavší a tučnější druhy dávají horší gel s nepěknou barvou i chutí. Rybí olej zapracovaný do surimi gel zpevňuje, protože stabilizuje vazby mezi bílkovinami a tuky. Tento účinek ale slábne s tím, jak výchozí bílkovina denaturuje.

Původ a etika

Americký rybolov tresky aljašské je světovým měřítkem udržitelného hospodaření. Má certifikaci Marine Stewardship Council (MSC) i Certified Seafood International (CSI) a řídí se přísnými vědecky podloženými kvótami, které stanovují NOAA Fisheries a North Pacific Fishery Management Council. Každoroční hodnocení populací pomocí akustických průzkumů a vzorkování vlečnými sítěmi hlídá, aby populace zůstaly zdravé. Populace ve východní části Beringova moře ani v Aljašském zálivu nejsou přelovené. Vedlejší úlovek je pod 1 %, což patří k nejlepším výsledkům na světě. Zajišťují to pelagické vlečné sítě, které se dna dotýkají minimálně, a průběžný dohled pozorovatelů na palubě. V roce 2021 ocenila MSC americká sdružení lovců tresky aljašské cenou Ocean Champion Award za transparentnost dodavatelského řetězce. Hledej logo MSC bez ohledu na oblast lovu.

Košík