Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Srnčí plec

Maso

Srnčí plec

Srnčí plec je plec srnce obecného (Capreolus capreolus), malého volně žijícího jelenovitého druhu českých polí a lesů. Koupíš ji u zvěřinářů, ve farmářských prodejnách a v online obchodech s potravinami, buď s kostí, nebo vykostěnou a svinutou. Srnec je mnohem menší než jelen, takže plec je spíš skromný kus.

Sezóna
Čerstvá srnčina se řídí českými lovnými dobami. Srnci se loví od května do konce září, srny a srnčata od konce léta do konce prosince, proto je nejvíc čerstvé plece od konce léta do začátku zimy. Mraženou vakuovanou plec prodávají zpracovatelé zvěřiny a online obchody celý rok.
Cena
Vysoká
Výživa na 100 g
  • 116 kcal
  • 21,5 g bílkoviny
  • 2,7 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Syrovou zvěřinu nenechávej ležet při pokojové teplotě. Z lednice ji vyndej jen na krátkou chvíli před opečením, asi na 20–30 minut, aby se trochu ohřála.

V lednici

Čerstvou plec skladuj při 0–4 °C v nejchladnější části lednice, na talíři nebo v misce, aby šťáva nekapala na ostatní potraviny. Spotřebuj ji do 2–3 dnů a nikdy ne po datu „spotřebujte do“ na obalu. Maso v marinádě patří do lednice a uvař ho v době, kterou udává recept, obvykle do 1–3 dnů.

V mrazáku

Skladuj při −18 °C nebo níž, pevně zabalenou nebo vakuovanou. Libová zvěřina vydrží několik měsíců, ve vakuu až zhruba 9–12 měsíců, kvalita ale pomalu klesá. Rozmrazuj pomalu v lednici na talíři, počítej asi den na kilogram. Nikdy nerozmrazuj při pokojové teplotě a rozmražené syrové maso znovu nezamrazuj.

Jak vybrat

Čerstvá srnčí plec má být sytě tmavě červená, pevná a vlhká, ale ne lepkavá, a má vonět čistě a jemně. Kyselý nebo silně nepříjemný pach, šedavá či nazelenalá místa nebo slizký povrch znamenají, že ji nekupuj. Vybírej maso ze schváleného zařízení pro nakládání se zvěřinou, které nese oválnou identifikační značku EU, nebo od zvěřináře, kterému věříš. Maso, které myslivci prodávají přímo v malém množství, musí podle českých a evropských předpisů prohlédnout proškolená osoba. Rozhodni se mezi plecí s kostí, která dá víc chuti a hodí se na dušení vcelku, a plecí bez kosti, kterou snadno nakrájíš na guláš nebo svineš a převážeš na pečeni. U mraženého balení zkontroluj, že je vakuum neporušené, uvnitř sáčku nejsou ledové krystalky a maso nemá vysušená, vybledlá místa od mrazu. Všímej si míst kolem průstřelu, která jsou podlitá, tmavá a nasáklá krví. Dobří zpracovatelé je odkrojí.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Daňčí nebo mufloní plec. České kuchařky tyhle libové kusy zvěřiny zaměňují se srnčím v receptech na smetaně i na dušení. Hodí se i jelení plec, je ale hrubší a chutná výrazněji.

V nouzi

Hovězí plec nebo kližka, podušená stejně s jalovcem a obalená slaninou nebo prošpikovaná, aby připomínala zvěřinu. Počítej s jemnější, tučnější chutí a delší dobou dušení.

Příprava

Maso osuš a odkroj tuhou vnější blánu, stříbřité blány a podlitá místa kolem průstřelu, spolu s viditelnými úlomky olova nebo kostí. U vykostěné plece veď nůž podél přirozených švů mezi svaly a odstraň silné šlachy. Tenké vazivo nech, při dušení změkne. Hodně českých kuchařů srnčí před vařením den dva naloží, třeba do octového mořidla s kořenovou zeleninou, do červeného vína s jalovcem a bobkovým listem nebo do podmáslí. Je to věc chuti, srnčí je jemné a silnou chuť zakrývat nepotřebuje. Některé recepty libové maso špikují proužky slaniny nebo ho slaninou obalí. Na guláš ho nakrájej na kostky 3–4 cm. Na dušení vcelku vykostěnou plec svin a převaž. Maso ze všech stran dobře opeč a pak ho pomalu duš v tekutině doměkka. Zvěřina má být propečená, na teplotu v jádru alespoň 70 °C po dobu 2 minut. Při dušení tuhle hranici bezpečně přesáhneš.

Nic nevyhazuj

Kost a odřezky z plece opeč s cibulí, mrkví, celerem a petrželí. Pak je povař s jalovcem, novým kořením a bobkovým listem na zvěřinový vývar, který použiješ jako základ smetanové omáčky nebo guláše. Zbylé dušené maso natrhej, smíchej s omáčkou a použij jako náplň do knedlíků, palačinek nebo zvěřinové paštiky v těstě. Přebytečný vývar zamraz po porcích.

V kuchyni

Tepelná úprava

Plecí nejvíc svědčí pomalé dušení. Klasika je srnčí na smetaně: maso opečeš a dusíš s cibulí, kořenovou zeleninou, jalovcem, novým kořením a bobkovým listem. Zeleninu rozmixuješ do omáčky, dochutíš ji smetanou, trochou citronu nebo octa a cukrem a podáváš s houskovým knedlíkem a brusinkami. Ze stejného kusu se dělá zvěřinový guláš s cibulí, paprikou a občas červeným vínem. Plec se také dusí vcelku, svinutá a převázaná, v přikrytém pekáči při asi 150–160 °C, nebo s houbami, třeba liškami. Dušení obvykle trvá 1,5–2,5 hodiny, dokud maso nepovolí pod vidličkou. Srnčí je hodně libové, takže celou plec negriluj ani rychle nesmaž na pánvi – zůstane tuhá a suchá. Tyhle způsoby si nech na hřbet a kýtu. Mletou nebo pečlivě očištěnou plec smíchanou s trochou vepřového sádla můžeš použít do zvěřinových burgerů, karbanátků nebo paštik.

Hodí se k

  • Jalovec
  • Bobkový list
  • Nové koření
  • Celý černý pepř
  • Tymián
  • Kořenová zelenina
  • Uzená slanina
  • Smetana
  • Červené víno
  • Lišky
  • Hřiby
  • Brusinky
  • Jeřabinové želé
  • Červené zelí
  • Houskové knedlíky
  • Bramborové knedlíky

Co to je

Srnčí plec je plec srnce obecného (Capreolus capreolus), malého volně žijícího jelenovitého druhu českých polí a lesů. Koupíš ji u zvěřinářů, ve farmářských prodejnách a v online obchodech s potravinami, buď s kostí, nebo vykostěnou a svinutou. Srnec je mnohem menší než jelen, takže plec je spíš skromný kus. Vykostěná balení mívají jen pár set gramů, nanejvýš kolem kila. Plec tvoří několik pracovních svalů oddělených šlachami a blánami. Proto je tužší než hřbet nebo kýta, zato se skvěle hodí na dlouhé dušení. V české kuchyni se nejčastěji dusí na smetaně (srnčí na smetaně), dělá se z ní guláš nebo se pomalu dusí vcelku s kořenovou zeleninou.

Jak chutná

Srnčí se považuje za nejjemnější a nejméně výrazné maso z běžné české zvěřiny. Maso je tmavě červené, jemně vláknité a libové, s lehce nasládlou, čistou chutí a jen slabým tónem zvěřiny – znatelně jemnější než jelení nebo kančí. Plec má o něco plnější chuť než hřbet, protože obsahuje víc vaziva. Po pomalém dušení toto vazivo dodá omáčce plné, želatinové tělo.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Plec s kostí (srnčí plec s kostí)

: celá přední noha s lopatkou a kostmi horní části nohy. Hodí se na dušení vcelku a dává chutnou omáčku.

Plec bez kosti (srnčí plec bez kosti)

: vykostěná, prodává se v kuse nebo svinutá, čerstvá nebo mražená ve vakuu. V českých online obchodech a u zpracovatelů zvěřiny je to nejběžnější podoba.

Plec na guláš (srnčí na guláš)

: někteří zvěřináři prodávají plec a odřezky už nakrájené na kostky k dušení.

Příbuzné, ale jiné výrobky

: plec z jiné jelenovité zvěře prodávané v Česku, například plec jelení, daňčí nebo z jelena siky, a také plec mufloní se připravuje stejně. Pocházejí z větších zvířat, kusy jsou větší a hrubší a obvykle chutnají výrazněji. Dovozová nebo farmová zvěřina, kterou zahraniční obchody prodávají jako „venison“, je obvykle jelení a není to totéž co české srnčí.

Historie

Srnčí zvěř patří k nejrozšířenější volně žijící zvěři v českých zemích. Lov srnců je odedávna součástí českého venkovského a lesnického života a dnes se organizuje v honitbách a mysliveckých spolcích. Zvěřinová jídla jako srnčí na smetaně – zvěřinová obdoba smetanové omáčky, jakou znáš ze svíčkové – patří ke klasické české kuchyni a najdeš je ve starých i nových kuchařkách. Nejoblíbenější jsou na podzim, kdy restaurace pořádají zvěřinové hody. Plec je levnější a tužší než hřbet nebo kýta, a tak tradičně končí v dušených jídlech, guláši a na smetaně.

Věda

Srnčí svalovina je velmi libová a má málo vnitrosvalového tuku. Obsahuje hodně myoglobinu, odtud tmavě červená barva. Svaly plece pracují neustále, takže mají víc vaziva (kolagenu) než hřbet. Při dlouhém dušení za mírné teploty se kolagen pomalu mění v želatinu. Maso díky tomu změkne a výpek zhoustne. Suché teplo naopak svalová vlákna stáhne a vytlačí i tu trochu vlhkosti, kterou libové maso má. Ulovená zvěř se před bouráním obvykle několik dní nechává odležet v chladu. Během zrání přirozené enzymy rozkládají svalové bílkoviny, takže maso změkne a chuť se prohloubí. Kyselé marinády s octem, vínem nebo podmáslím ovlivní hlavně chuť povrchu a vnitřek silných kusů téměř nezměkčí. Na rozdíl od divočáka je srnec býložravec a trichinelami se nakazí jen velmi vzácně, proto předpisy EU (nařízení 2015/1375) u jelenovité zvěře vyšetření na trichinely nevyžadují.

Původ a etika

Skoro všechna srnčina prodávaná v Česku pochází z volně žijících zvířat. Loví se podle českého zákona o myslivosti, s lovnými dobami a plány lovu, které mají udržet stavy v rovnováze s lesnictvím a zemědělstvím. Je to tedy maso z volné přírody, bez chovu a bez výkrmu. Podle hygienických předpisů EU (nařízení 853/2004) a českého veterinárního zákona musí volně žijící zvěř prodávaná veřejnosti projít schváleným zařízením pro nakládání se zvěřinou s veterinární kontrolou. Malé množství smějí myslivci prodat přímo, po prohlídce proškolenou osobou. U ulovené zvěře je specifická otázka střeliva: maso u průstřelového kanálu může obsahovat úlomky olova. Zodpovědní zpracovatelé toto místo velkoryse odkrojí a někteří myslivci používají bezolovnaté střelivo. Pokud chceš vědět, odkud maso je, zeptej se prodejce na oblast původu a na to, jestli je české, nebo dovezené.

Košík