- Sezóna
- K dostání celý rok, nejlepší jsou v chladných a vlhkých měsících.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 36 kcal
- 2,4 g bílkoviny
- 0,2 g tuky
- 8,2 g sacharidy
Shiitake čerstvé
Shiitake čerstvé
Čerstvé shiitake jsou plodnice houby Lentinula edodes s měkkým kloboukem tvaru deštníku. Roste na dřevě. Tradičně se pěstovala na kmenech listnáčů, dnes se hojně pěstuje na obohaceném substrátu. Poznáš ji podle kaštanově hnědého klobouku, světlých lupenů a pevného, slonovinově bílého třeně. V kuchyni slouží jako zelenina i jako koření: dodá jídlu sytost i vůni.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Při pokojové teplotě čerstvé shiitake rychle vysychají a ztrácejí vůni.
- V lednici
Neomyté je skladuj v papírovém sáčku v zásuvce na zeleninu až 7 dní, aby k nim mohl vzduch.
- V mrazáku
Nakrájené a krátce orestované je můžeš zamrazit. Vydrží až 3 měsíce a chuti ztratí jen málo.
Jak vybrat
Vybírej klobouky, které jsou masité, mírně klenuté a na dotek suché. Mají mít neporušené okraje a hedvábný lesk. Lupeny mají být světlé a pravidelné, nikdy ztmavlé stářím. Čerstvé shiitake voní čistě, po lese, nikdy kysele ani po čpavku. Pevný, nikoli měkký či pórovitý třeň znamená, že houby jsou čerstvě sklizené.
Čím nahradit
Čerstvé hnědé žampiony mají jemnější, ale podobně zemitou chuť.
Namočené sušené shiitake mají výraznější chuť a tužší, kožovitou strukturu.
Příprava
Nemyj je, jen je jemně otři vlhkým hadříkem. Dužnina je pórovitá a nasaje vodu. Třeně odstraň nebo si je schovej: jsou tuhé, ale do vývaru se hodí. Podle toho, jakou strukturu chceš, houby nakrájej nebo nech celé.
Nic nevyhazuj
Třeně a klobouky, které začínají vadnout, usuš a umel na prášek. Přidáš ho do polévek, omáček a rýže pro výraznější chuť.
V kuchyni
Tepelná úprava
Čerstvým shiitake nejvíc sedí suché teplo, při kterém zhnědnou: restování, grilování nebo pečení. Výborné jsou i v pomalu dušených pokrmech a polévkách. Z jejich buněk se uvolňuje glutamát a obohatí chuť tekutiny. Nedávej jich do pánve příliš najednou, jinak se budou dusit ve vlastní šťávě a ztratí chuť.
Co to je
Čerstvé shiitake jsou plodnice houby Lentinula edodes s měkkým kloboukem tvaru deštníku. Roste na dřevě. Tradičně se pěstovala na kmenech listnáčů, dnes se hojně pěstuje na obohaceném substrátu. Poznáš ji podle kaštanově hnědého klobouku, světlých lupenů a pevného, slonovinově bílého třeně. V kuchyni slouží jako zelenina i jako koření: dodá jídlu sytost i vůni.
Jak chutná
Nejdřív ucítíš výraznou chuť umami, podobnou dlouho vařenému vývaru. Pak přijde lesní nasládlost s tóny vlhkého listí a pražených ořechů. Dochuť je dlouhá a plná, s lehce minerálním a jemně kouřovým nádechem, který dlouho zůstává na jazyku.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Dají se třeně čerstvých shiitake jíst?
Musí se čerstvé shiitake tepelně upravit?
Jak se liší chuť čerstvých a sušených shiitake?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Jde o jediný druh, ale čerstvé shiitake se liší podle prostředí a způsobu pěstování. Shiitake z kmenů: Rostou na dubových, kaštanovníkových nebo bukových kmenech. Houba dřevo pomalu rozkládá, proto mají pevnější dužninu a výraznou lesní vůni. Plodit začnou po přirozeném dešti nebo po namočení kmenů a klobouky se sklízejí ručně. Klobouky jsou silnější, někdy popraskané, a cení se pro pevné, skoro masité sousto.
Shiitake z pilin
Pěstují se na lisovaných blocích z obohacených pilin listnáčů. Dozrávají rychle a mají pravidelnější klobouky. Chuť je čistší a lehčí, jemně nasládlá a méně minerální, takže se hodí do jemných jídel.
Čerstvé shiitake typu donko
Donko (shiitake s tlustým, silně klenutým kloboukem) se častěji prodávají sušené. Čerstvé se sklízejí mladé za chladného počasí, takže mají pevně sevřené klenuté klobouky a výraznou chuť umami. U všech typů záleží na podnebí, vlhkosti a stáří plodnice, a tak mohou být máslově měkké i pevné na skus.
Historie
Historie shiitake sahá tisíce let zpět. Starověk: Nejstarší písemná zmínka o pěstování shiitake pochází z Číny z doby dynastie Sung, zhruba z 11.–12. století. Houba se tehdy cenila jako jídlo i jako posilující prostředek. Divoce roste i v Japonsku, kde se sbírala v lesích a stala se součástí chrámové kuchyně a dvorských hostin.
Středověk
Od 17. století japonští pěstitelé zdokonalovali pěstování na kmenech: do pokácených kmenů dělali zářezy a nechávali je v lese, aby se na ně uchytily divoké výtrusy. Znalosti si předávaly venkovské rodiny. Sušené shiitake se staly snadno přenosným luxusním zbožím, se kterým se obchodovalo mezi kraji. Očkování kmenů čistou kulturou podhoubí přišlo až ve 40. letech 20. století.
Moderní doba
Ve 20. století vědecké poznání životního cyklu hub změnilo výrobu. Díky řízenému pěstování v uzavřených prostorách se shiitake staly dostupnými a čerstvé se dostaly i na západní trhy. Změnily vegetariánskou kuchyni a ukázaly, že umami nemusí pocházet jen ze živočišných surovin.
Věda
Plnou chuť shiitake dává volná kyselina glutamová spolu s guanylátem. Tyto látky se navzájem posilují a zvýrazňují chuť umami. Čerstvé shiitake jich obsahují jen středně mnoho. Mnohem víc guanylátu vzniká při sušení, namáčení a ohřevu, kdy se rozkládá RNA. Teplo navíc naruší chitinové buněčné stěny, a tyto látky se uvolní do jídla. Shiitake obsahují také beta-glukany, hlavně lentinan, v kuchyni ale jde o chuť, ne o chemii.
Původ a etika
Shiitake z odpovědných zdrojů se pěstují na obnovitelných vedlejších produktech zpracování dřeva nebo na kmenech z udržitelně obhospodařovaných lesů. Poctiví pěstitelé používají co nejméně chemie a vyčerpaný substrát dál využijí jako kompost nebo krmivo. Zajímej se, jak se houby pěstují. Špatně vedená intenzivní monokultura může zatěžovat místní zdroje.