- Sezóna
- K dostání celý rok, tradičně nejvíc v zimě o svátcích a na jaře.
- Cena
- Vysoká
- Výživa na 100 g
- 125 kcal
- 21,6 g bílkoviny
- 3,9 g tuky
- 0 g sacharidy
Selečí panenka
Selečí panenka
Selečí panenka je malý, do špičky se zužující velký bederní sval (psoas major) z prasete poraženého ještě před odstavem, obvykle ve stáří dvou až šesti týdnů, kdy ho ještě kojí prasnice. Na rozdíl od panenky z dospělého prasete je drobná, světle narůžovělá až slonovinová a skoro bez mramorování. Křehká je díky nízkému věku zvířete a tomu, že tenhle sval téměř nepracuje.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Jako každé syrové maso patří do lednice, nenechávej ho při pokojové teplotě.
- V lednici
Skladuj pevně zabalenou při 0–2 °C a spotřebuj do 24 hodin, nikdy ne po datu použitelnosti.
- V mrazáku
Při −18 °C vydrží v nejlepší kvalitě až 3–4 měsíce, rozmrazuj v lednici. Mrazem trochu ztratí mléčnou sladkost.
Jak vybrat
Vyber panenku, která je rovnoměrně světlá s jemně růžovým nádechem a má vlhký, skoro perleťově lesklý povrch. Maso má být pružné, po stisknutí se snadno vrátí do původního tvaru a nesmí být cítit kysele ani kovově. Výrazně červená barva prozrazuje starší zvíře, křídově bílá zase špatné zacházení nebo zmrazení.
Čím nahradit
Telecí panenka z mléčného telete, má podobně světlou barvu a jemnou chuť.
Panenka z mladého prasete běžného chovu, očištěná a upravená hodně šetrně.
Příprava
Úzkým ohebným nožem odstraň blánu a dej pozor, ať maso neroztrhneš. Koření nech na minimu, často stačí jemná sůl těsně před tepelnou úpravou. Tak zůstane zachovaná typická chuť mléčného selete.
Nic nevyhazuj
Odřezanou blánu a kosti ze selete můžeš použít do světlého vývaru nebo omáčky. Dodají jim jemnou sladkost a nezatíží je.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejlíp jí svědčí krátké, šetrné teplo: rychle ji orestuj na přepuštěném másle, krátce upeč při nízké teplotě nebo ji pošíruj v mléce či syrovátce. Jako každé vepřové maso ji propeč, až má uprostřed aspoň 70 °C (šťáva vytéká čirá), což u tak malého a libového kusu jde rychle. Když ji převaříš nebo přepečeš, rychle ztratí šťávu, bude suchá a křídovitá a přijde přesně o to, čím je výjimečná.
Hodí se k
- Mléko
- Máslo
- Bílý lanýž
- Jarní bylinky
- Zelené mandle
- Mladý česnek
Co to je
Selečí panenka je malý, do špičky se zužující velký bederní sval (psoas major) z prasete poraženého ještě před odstavem, obvykle ve stáří dvou až šesti týdnů, kdy ho ještě kojí prasnice. Na rozdíl od panenky z dospělého prasete je drobná, světle narůžovělá až slonovinová a skoro bez mramorování. Křehká je díky nízkému věku zvířete a tomu, že tenhle sval téměř nepracuje.
Jak chutná
Chuť nastupuje jemně, mléčnou sladkostí a tónem teplé smetany. Pak přijde lehce oříškový podtón, který připomíná čerstvou syrovátku a mandlové mléko. Dochuť je krátká a čistá, spíš hřeje, než aby dlouho zůstávala. Proto koření a zacházej s ní opatrně.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Čím se selečí panenka liší od běžné vepřové panenky?
Hodí se selečí panenka k dlouhé úpravě?
Proč je selečí panenka považovaná za luxusní kus?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Anatomicky je to pořád tentýž sval, přesto se selečí panenka hodně liší podle plemene, oblasti a způsobu chovu.
Iberská selečí panenka
Pochází z Pyrenejského poloostrova, často z linií iberských černých prasat (pata negra). Tyhle panenky jsou o něco tmavší a pod mléčnou sladkostí mají jemně masitou, hlubší chuť, zčásti kvůli plemeni a krmení prasnice.
Kastilská neboli segovijská panenka z lechónu
Výjimečně světlé a jemně vláknité panenky z velmi mladých selat krmených mlékem (podle značky kvality Cochinillo de Segovia nejvýš zhruba 21 dní starých). Jsou známé skoro krémovou křehkostí a neutrální sladkostí, takže se hodí k co nejjednodušší úpravě.
Italská panenka z lattonzola
Pochází ze střední Itálie, hlavně z Lazia a Umbrie. Panenky těchto selat jsou o něco pevnější a hodí se k šetrnému pečení.
Maso všech druhů je nejlepší úplně čerstvé, do jednoho dvou dnů od nákupu, protože s málem tuku a hodně vody rychle podléhá zkáze. Chuťové rozdíly jsou jemné, ale znát je. Víc než tuk je určuje mléčný cukr a jemná svalová vlákna.
Historie
Sele se jako pochoutka cenilo už ve starověku. Ve starověkém Římě se sele (porcellus) těšilo velké oblibě. Sbírka receptů připisovaná Apiciovi pro něj uvádí spoustu úprav, pečené, vařené i nadívané, často s omáčkami slazenými medem nebo svařeným moštem. Odráží to, jak si Římané cenili masa z mladých zvířat a jeho křehkosti.
Ve středověku se sele stalo slavnostním jídlem po celé Evropě, hlavně na Pyrenejském poloostrově a v severní Itálii. Obchodní cesty se solí a kořením ovlivnily, jak se připravovalo, panenku ale kuchaři silně nekořenili. Obalovali ji do krajky nebo polévali mlékem, aby zůstala šťavnatá.
V moderní době začali někteří kuchaři sele porcovat a servírovat jednotlivé části, třeba panenku. Nejčastěji se ale pořád peče celé nebo po čtvrtkách. Současná vysoká gastronomie s ním zachází až asketicky střídmě, v souladu s dnešním důrazem na transparentnost, původ a přesnou texturu, a přitom navazuje na starou úctu k masu z mladých zvířat.
Věda
Výjimečná křehkost selečí panenky vychází z fyziologie svalu. V tak nízkém věku má kolagen jen málo příčných vazeb a svalová vlákna jsou tenká a krátká, takže je při vaření není potřeba moc rozrušovat. Mladý sval z mléčného výkrmu obsahuje málo myoglobinu, barviva, kvůli kterému maso s věkem a pohybem zvířete červená. Proto je tak světlý. Vnímaná sladkost se obvykle připisuje mléčné stravě a nízkému obsahu chuťových látek z tuku. Protože v mase skoro není vnitrosvalový tuk, chuť určují hlavně aminokyseliny a látky z mléka, ne produkty oxidace tuků. Proto má čistou a rychle odeznívající dochuť.
Původ a etika
Kvůli nízkému věku zvířete vyvolává selečí panenka etické otázky. Zodpovědný původ znamená malé farmy, humánní porážku a využití celého zvířete. V tradičním pojetí sele vychovává prasnice bez nuceného krmení a porážka připadá na společné slavnosti, takže je součástí kulturního zvyku, ne přemíry. Aby to dnes bylo eticky přijatelné, je nutné otevřeně uvádět věk, plemeno a způsob chovu.