- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 137 kcal
- 21 g bílkoviny
- 2,1 g tuky
- 8,2 g sacharidy
Seitan natural
Seitan natural
Seitan je náhražka masa s vysokým obsahem bílkovin. Vyrábí se z pšeničného lepku, hlavní bílkoviny pšenice. Těsto z pšeničné mouky se propírá ve vodě, dokud se z něj nevyplaví škrob. Zbude pružná, žvýkavá hmota čistého lepku, kterou můžeš ochutit, tvarovat a uvařit tak, aby strukturou i vzhledem připomínala maso.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Seitan se rychle kazí, po otevření nebo uvaření ho hned dej do lednice.
- V lednici
Skladuj ho ve vývaru, ve kterém se vařil, v uzavřené nádobě při 4 °C nebo méně a spotřebuj do 3–4 dnů. Vývar drží seitan vláčný, takže nevyschne a neztvrdne. U baleného seitanu dodržuj datum použitelnosti („spotřebujte do“), je to hranice bezpečnosti. Po otevření ho spotřebuj v době uvedené na obalu, obvykle do 2–3 dnů.
- V mrazáku
Mrazí se výborně a vydrží až 3 měsíce. Zamraz ho po porcích bez vývaru, pevně zabalený v potravinové fólii a vložený do sáčků na mražení. Před použitím ho nech přes noc rozmrazit v lednici. Mrazení může strukturu mírně změnit a seitan je pak trochu pórovitější. To se hodí, když ho chceš marinovat.
Jak vybrat
U hotového seitanu vybírej kusy pevné, ale pružné, které se po zmáčknutí vrátí do původního tvaru. Balení s velkým množstvím tekutiny nebo s nepříjemně kyselým zápachem nech být, seitan může být zkažený. Na domácí seitan hledej pšeničný lepek s obsahem bílkovin aspoň 75 %. Prášek má být jemný, stejnoměrný a bez hrudek. Hotový seitan se prodává jako nudličky, kostky, mletý nebo v plátcích na řízky. Vyber podle toho, co budeš vařit.
Čím nahradit
Tempeh je fermentovaný sójový výrobek s podobným obsahem bílkovin a oříškovější chutí. Ve většině receptů seitan nahradí, je ale pevnější a zrnitější.
Co nejpevnější tofu (vylisované a zamražené, aby bylo masitější), jackfruit (na trhané maso) nebo sójové maso (TVP) namočené v ochuceném vývaru.
Příprava
Na domácí seitan smíchej pšeničný lepek s kořením a tekutinou (voda, zeleninový vývar nebo sójová omáčka). Hněť 3–5 minut, dokud těsto nezpruží. Nech ho 10 minut odpočinout a pak tvaruj. Seitan se musí před jídlem tepelně upravit: vař ho zvolna v ochuceném vývaru 45–60 minut, v páře 30–40 minut, nebo ho zabal do alobalu a peč při 165 °C 60–90 minut. Kupovaný seitan stačí nakrájet a přidat do jídla. Před opékáním nebo smažením ho vždycky osuš, aby se pěkně opekl dozlatova.
Nic nevyhazuj
Škrobovou vodu, která zbude po propírání domácího těsta, nevylévej. Skvěle zahustí polévky a omáčky, nebo z ní můžeš nechat zkvasit rostlinnou alternativu mléka. Z tekutiny, ve které se seitan vařil, je sytý zeleninový vývar na polévky, dušená jídla i vaření obilovin. Zbylé kousky seitanu rozdrob a použij místo mletého masa do tacos, omáček na těstoviny nebo jídel z woku.
V kuchyni
Tepelná úprava
Seitan se dá připravit skoro všemi způsoby jako maso. Základem je pomalé vaření v ochuceném vývaru. Seitan zůstane měkký a chutný, ideální do dušených jídel a polévek. Na rozpálené pánvi s olejem získá zlatavou kůrčičku a uvnitř zůstane šťavnatý, přesně pro „steaky“ a řízky. Smažením v hlubokém oleji vzniknou křupavé zlaté kousky (tradiční čínský yóumiànjīn). Na grilu získá kouřovou chuť a opečené proužky a skvěle se hodí s marinádou. Dušením v syté omáčce změkne tak, že se rozpadá pod vidličkou jako maso po dlouhém dušení. Pečením v troubě zpevní a dá se dobře krájet. Před prudkým opékáním ho vždycky důkladně osuš, ať se pěkně opeče.
Hodí se k
- Sójová omáčka, tamari a Liquid Aminos
- Zázvor, česnek a jarní cibulka
- Houby (hlavně shiitake a hlíva ústřičná)
- Sezamový olej a pražený sezam
- Lahůdkové droždí
- Miso pasta
- Barbecue omáčka a uzená paprika
- Rajčatový protlak a červené víno
- Rozmarýn, tymián a šalvěj
- Paprika a cibule
- Hoisin omáčka a koření pět vůní
- Javorový sirup a dijonská hořčice
Co to je
Seitan je náhražka masa s vysokým obsahem bílkovin. Vyrábí se z pšeničného lepku, hlavní bílkoviny pšenice. Těsto z pšeničné mouky se propírá ve vodě, dokud se z něj nevyplaví škrob. Zbude pružná, žvýkavá hmota čistého lepku, kterou můžeš ochutit, tvarovat a uvařit tak, aby strukturou i vzhledem připomínala maso. Říká se mu také pšeničné maso, pšeničný lepek nebo čínsky miànjīn (面筋, „pšeničná šlacha“). V rostlinné kuchyni má seitan pevné místo už zhruba tisíc let.
Jak chutná
Neochucený seitan chutná velmi neutrálně, jen lehce po pšenici. Ochotně nasaje vývar, marinádu i koření, se kterými se setká. Hlavní je ale jeho struktura: hutná, vláknitá a příjemně žvýkavá, s pružným skusem, který se hodně blíží dušenému nebo pečenému masu. Dobře připravený seitan získá jemnou chuť umami, hlavně když se vaří v tekutině se sójovou omáčkou nebo se kombinuje s fermentovaným kořením.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je seitan bezlepkový?
Kolik bílkovin má seitan ve srovnání s tofu?
Dá se seitan jíst syrový?
Proč je můj domácí seitan gumový nebo tuhý?
Je seitan plnohodnotná bílkovina?
Jak chutná seitan?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Seitan má několik tradičních i moderních podob. Čerstvý seitan (miànjīn) je základní vařený lepek, měkký a připravený k další úpravě. Smažený lepek (yóumiànjīn) vzniká z kousků syrového lepku, které se v hlubokém oleji nafouknou do zlatých kuliček o průměru 3–5 cm. Říká se mu „falešná ušeň“ (abalone) a nejvíc se cení do dušených jídel. Pečený houbovitý lepek (kǎofū) se před pečením nebo napařením nechá vykynout. Získá tak houbovitou strukturu, která skvěle nasává tekutinu. Japonské fu (麩) se prodává sušené v plátcích nebo ozdobných tvarech a používá se hlavně do polévek a v buddhistické chrámové kuchyni. Z moderních výrobků najdeš seitanové nudličky, mletý seitan, seitanovou slaninu, seitanové klobásy a seitanový nářez. Každý z nich napodobuje určitý masný výrobek.
Historie
Příběh seitanu začíná zhruba před tisíci lety v Číně, kde buddhističtí mniši hledali náhradu masa pro svou vegetariánskou stravu. Pšeničný lepek se v Číně vyráběl už za dynastie Sung. Učenec Šen Kua popsal ve spisu Meng-si pi-tchan (1088), jak se propíráním těsta odděluje lepek. Někteří autoři kladou jeho počátky ještě dřív, do spisu Čchi-min jao-šu ze 6. století, jenže nudle po-tchuo, které tam popisuje, nejsou jednoznačně z lepku. Za dynastie Sung (960–1279) měl pšeničný lepek pevné místo pod jménem miànjīn, doslova „pšeničná šlacha“ nebo „pšeničný sval“. Básnické jméno odkazuje na jeho vláknitou povahu podobnou masu. Podle legendy připravovali císařští kuchaři napodobeniny masa pro císaře, kteří dodržovali tradiční vegetariánské týdny. S buddhismem se příprava lepku rozšířila po Asii. Japonští buddhističtí mniši techniku převzali, zdokonalili a vyvinuli z ní fu pro zenovou chrámovou kuchyni. Slovo „seitan“ vzniklo v Japonsku v 60. letech 20. století. Vymyslel ho průkopník makrobiotiky George Ohsawa, který seitan představil západnímu publiku. Volně se překládá jako „z bílkoviny“. Komerční výroba začala v Japonsku v roce 1962 pod vedením Kiyoshiho Mokutaniho. V 60. a 70. letech se seitan prosadil na Západě díky makrobiotickým restauracím a sílícímu vegetariánskému hnutí. Nakonec se stal základem rostlinné kuchyně po celém světě.
Věda
Za vším stojí lepek, bílkovinný komplex, který vzniká, když se pšeničná mouka spojí s vodou. Tvoří ho dvě hlavní skupiny bílkovin: gluteniny a gliadiny. Gluteniny tvoří obrovské polymery, které mohou dosáhnout milionů daltonů. Gliadiny jsou naproti tomu poměrně malé samostatné bílkoviny o hmotnosti zhruba 28 000–55 000 daltonů. Při hnětení vytvářejí cysteinové zbytky v molekulách gluteninu disulfidické můstky a vzniká rozsáhlá, neuspořádaně propojená síť. Menší gliadiny se v této gluteninové síti zachytí a přispívají k pružnosti a tažnosti těsta. Díky této stavbě je seitan žvýkavý a při vaření drží pohromadě. Schopnost vázat vodu i pevnost v tahu závisí na pH. Kyseliny (třeba ocet) lepkovou síť zpevňují a seitan je tužší, zásady (třeba jedlá soda) ji uvolňují a seitan je měkčí. Hodně dělá i mechanické zpracování. Když seitan v jednom směru natahuješ a v druhém stlačuješ, bílkovinná vlákna se srovnají. Vznikne vláknitá struktura, díky které seitan tak přesvědčivě připomíná maso. Důležitá je i teplota: mírné vaření zachová měkkost, prudký var bílkovinnou síť zpevní.
Původ a etika
Seitan patří k ekologicky nejúspornějším zdrojům bílkovin. Pěstování pšenice potřebuje výrazně méně půdy, vody a dalších zdrojů než chov zvířat a vzniká při něm jen zlomek skleníkových plynů spojených s produkcí masa. Pár věcí je ale dobré zvážit. Při konvenčním pěstování pšenice se často používají syntetické pesticidy a hnojiva, takže pšeničným lepkem v biokvalitě podpoříš udržitelnější zemědělství. Výroba lepku úzce souvisí s výrobou pšeničného škrobu a využívá surovinu, která by jinak byla jen vedlejším produktem. Pokud ti záleží na tom, jak daleko jídlo cestuje, hledej lepek z domácí produkce. Seitan je čistě rostlinný a bez utrpení zvířat. Nehodí se ale pro lidi s celiakií, citlivostí na lepek nebo alergií na pšenici. Většina fruktanů z pšenice se vyplaví spolu se škrobem, proto Monash University hodnotí seitan v běžných porcích jako low-FODMAP. Lidé se syndromem dráždivého tračníku (IBS) by si ale měli u kupovaných výrobků zkontrolovat, čím jsou ochucené. Seitan z etických zdrojů pochází od značek, které otevřeně uvádějí původ pšenice i způsob výroby.