- Sezóna
- Díky konzervaci je k dostání celý rok.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 383 kcal
- 4,8 g bílkoviny
- 1,4 g tuky
- 86,5 g sacharidy
Pomeranč lyofilizovaný
Pomeranč lyofilizovaný
Lyofilizovaný pomeranč je sušená dužina nebo dílky pomeranče (Citrus sinensis) či příbuzných odrůd. Voda se z nich odstraní sublimací za nízké teploty, takže zůstane zachovaná buněčná struktura, barviva i těkavé aromatické látky. Na rozdíl od běžně sušených citrusů je křehký a vzdušný. Vlhkost rychle nasaje a pak voní skoro jako čerstvá kůra a šťáva dohromady.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Po otevření skladuj ve vzduchotěsné nádobě mimo světlo nejvýš měsíc.
- V lednici
Lednice moc nepomůže. Hlavní nepřítel je vlhkost, ne teplo, a ve studené nádobě se při každém otevření sráží voda.
- V mrazáku
Mrazit ho nemusíš. Neotevřené balení vydrží při pokojové teplotě do data minimální trvanlivosti. Otevřené drž dobře uzavřené v chladu, suchu a temnu, nejlépe s vysoušecím sáčkem.
Jak vybrat
Vybírej sytě zbarvené, celé kousky a balení, kde na dně není moc prachu. Vůně má být čistá a výrazně citrusová. Zatuchlý nebo karamelový pach znamená oxidaci nebo poškození teplem.
Čím nahradit
Lyofilizovaná mandarinka je podobně sladká, jen má o něco jemnější kyselost.
Čerstvá pomerančová kůra s trochou cukru vůni zhruba nahradí, texturu ale ne.
Příprava
Celé kousky použij na ozdobu, rozdrť je na prášek k dochucení, nebo je krátce namoč v sirupu, alkoholu či omáčce. Zase zšťavnatí a chuť zůstane koncentrovaná.
Nic nevyhazuj
Úlomky rozemel na prášek a použij ho jako přírodní citrusové koření do pečiva, koktejlů nebo slaných kořenicích směsí.
V kuchyni
Tepelná úprava
Lyofilizovaný pomeranč se nejvíc hodí na dokončení jídla. Vylouhuj ho do krémů a pudinků, vmíchej do pečiva nebo ho rozemel na prášek, kterým poprášíš talíř nebo jídlo dochutíš.
Hodí se k
- Hořká čokoláda
- Mandle
- Fenykl
- Vanilka
- Kachna
- Campari
Co to je
Lyofilizovaný pomeranč je sušená dužina nebo dílky pomeranče (Citrus sinensis) či příbuzných odrůd. Voda se z nich odstraní sublimací za nízké teploty, takže zůstane zachovaná buněčná struktura, barviva i těkavé aromatické látky. Na rozdíl od běžně sušených citrusů je křehký a vzdušný. Vlhkost rychle nasaje a pak voní skoro jako čerstvá kůra a šťáva dohromady.
Jak chutná
Chuť nastoupí hned a výrazně: ostrá citrusová svěžest a čistá sladkost. Pak se rozvine v medovou kyselost, jemné květinové tóny a lehkou hořkost z bílé slupky. Ta chuti dodá strukturu, ale není drsná. Dozvuk je čistý a dlouhý a na jazyku zůstane pomerančový olej a jemná kyselinka.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je lyofilizovaný pomeranč totéž co sušený pomeranč?
Dá se lyofilizovaný pomeranč rehydratovat?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Lyofilizovaný pomeranč není všude stejný. Liší se podle odrůdy, místa pěstování a doby sklizně.
Pomeranče navel
Běžně se pěstují ve středomořském podnebí a v kalifornských údolích. Lyofilizované kousky jsou výrazně sladké a málo hořké. Sklízejí se v plné zralosti. Pevná dužina bez jadérek se usuší na celistvé dílky s medovými, skoro marmeládovými tóny.
Pomeranče Valencia
Ve velkém se pěstují ve Španělsku, Brazílii a na Floridě. Jsou kyselejší a šťavnatější. Lyofilizované mají ostřejší chuť, takže se hodí na prášky a všude, kde chceš svěžest.
Krvavé pomeranče
Rostou na sopečných půdách, třeba v okolí Etny. Mají tóny lesního ovoce a výraznou karmínovou barvu. Lyofilizace zachová antokyany, takže v chuti se citrusová kyselost vyvažuje s jemnými tóny malin a květů.
Historie
Příběh lyofilizovaného pomeranče nejde oddělit od mnohem delších dějin citrusů.
Starověk
Pomeranče se pěstovaly už ve starověké Číně. Do antického Středomoří se ale perskými a helénistickými obchodními cestami dostal jen jeden citrus, a to cedrát. Hořký pomeranč přinesli Arabové kolem 10. století, sladký pomeranč až portugalští obchodníci v 15.–16. století. Konzervovalo se solením, nakládáním do medu nebo sušením na slunci. Lidé ale už tehdy chtěli mít vůni citrusů i mimo sezónu.
Středověk
Arabští obchodníci rozšířili pěstování hořkého pomeranče po severní Africe a Pyrenejském poloostrově. Sušená kůra a sirupy se pak staly běžnými a putovaly po kořenných stezkách jako léčiva i kuchyňské suroviny. Tyhle rané postupy obětovaly čerstvost kvůli trvanlivosti, ale udělaly z pomeranče luxus, který se dal vozit s sebou.
Moderní doba
Průmyslová lyofilizace vznikla za druhé světové války, aby se dala uchovat krevní plazma a penicilin. Pak se začala používat u potravin pro vojenské dávky a od 60. let i pro vesmírné mise. Ze sezónního pomeranče udělala trvanlivou a výrazně aromatickou surovinu. Oblíbili si ji cukráři, barmani i potravinářští technologové.
Věda
Při lyofilizaci se pomeranč zmrazí a sníží se okolní tlak, takže led sublimuje rovnou na páru. Buněčná struktura i těkavé aromatické látky tak z velké části zůstanou zachované. Patří k nim i limonen z oleje v kůře, pokud v kusech nějaká je. Díky pórovité struktuře je ovoce lehké a rychle nasaje vlhkost. Protože se skoro nezahřívá, ztrácí jen málo vitaminu C.
Původ a etika
Etický původ znamená sady, které se dají dohledat, férové pracovní podmínky při sklizni a energeticky úsporné lyofilizační provozy. Lyofilizace spotřebuje hodně energie. Výrobci, kteří využívají obnovitelné zdroje a zpracovávají přebytky nebo nevzhledné ovoce, svou ekologickou stopu sníží, i když ji úplně neodstraní.