- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 279 kcal
- 15 g bílkoviny
- 4,3 g tuky
- 26 g sacharidy
Otruby žitné
Otruby žitné
Žitné otruby jsou tvrdý vnější obal žitného zrna (Secale cereale). Oddělují se při mletí světlé žitné mouky. Jsou hrubé, šupinaté a jde o nejvýživnější část zrna: mají hodně vlákniny, vitaminů skupiny B, minerálních látek a dalších rostlinných látek.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladné a tmavé spíži až 1 měsíc. Chraň je před zdroji tepla a přímým sluncem, které žluknutí urychlují.
- V lednici
Přesyp je do vzduchotěsné nádoby nebo uzavíratelného sáčku a dej do lednice, vydrží až 3 měsíce. Chlad výrazně zpomalí oxidaci olejů a otruby zůstanou déle čerstvé.
- V mrazáku
Nejdéle vydrží v mrazáku: ve vzduchotěsné nádobě nebo pevném mrazicím sáčku až 6 měsíců. Před použitím je nech ohřát na pokojovou teplotu.
Jak vybrat
Vybírej otruby, které jsou stejnoměrně šupinaté a zlatohnědé až tmavě béžové, bez hrudek a stop vlhkosti. Mají vonět příjemně ořechově a zemitě, ne zatuchle ani žluklě. Kupuj je tam, kde se zboží rychle obměňuje, aby byly čerstvé. Pokud chceš, sáhni po bio otrubách s logem EU pro ekologické zemědělství (zelený list). Zkontroluj, jestli je obal neporušený, a podívej se na datum minimální trvanlivosti – přirozené oleje v otrubách časem žluknou.
Čím nahradit
Strukturou se jim nejvíc blíží pšeničné otruby. Nahradíš je v poměru 1 : 1, chuť ale bude jemnější, vlákniny mají podobně. Žitná chlebová mouka dá podobnou chuť, ale méně struktury.
Ve většině receptů dobře poslouží ovesné otruby. Vlákniny mají podobně, chutnají jemněji a sladčeji. Když v pečivu chceš strukturu bez typické žitné chuti, použij mletá lněná semínka nebo rýžové otruby.
Příprava
Žitné otruby můžeš použít syrové i opražené. Pro výraznější chuť je rozprostři na plech a praž při 165 °C 8–10 minut. Občas je promíchej, dokud nezavoní a lehce neztmavnou. Přidávej je rovnou do chlebového těsta, těsta na muffiny nebo palačinky. Aby se lépe zapracovaly, namoč je před mícháním na 15–30 minut do tekutiny z receptu. Začni s malým množstvím (1–2 lžíce na porci) a přidávej postupně, aby si trávení na tolik vlákniny zvyklo.
Nic nevyhazuj
Zvětralé otruby oživíš, když je krátce opražíš na suché pánvi. Zbytky použij na obalení ryby nebo kuřete, přimíchej je do domácí granoly nebo přidej do smoothie, ať má víc vlákniny. Staré otruby můžeš dát i do kompostu, kde obohatí půdu o organickou hmotu.
V kuchyni
Tepelná úprava
Žitné otruby se nejvíc uplatní v kynutém chlebu, chlebech kypřených práškem do pečiva, muffinech a palačinkách. Dodají jim vlákninu, strukturu a typickou zemitou chuť. K vydatné snídani je přimíchej do kaše. Obal v nich maso nebo rybu na pečení či smažení na pánvi, nebo je přidej do sekané a karbanátků. Můžeš jimi posypat jogurt, přidat je do drobenky nebo do domácích krekrů. Při pečení jimi nahraď až 25 % hladké pšeničné mouky. Pečivo bude výživnější a jeho struktura se moc nezmění.
Hodí se k
- Kmín
- Melasa a tmavý med
- Podmáslí a zakysaná smetana
- Hořká čokoláda
- Sušené ovoce (hlavně sušené švestky a rozinky)
- Fenykl a anýz
- Vlašské a lískové ořechy
- Zrající sýry
- Uzené ryby
- Jablka a hrušky
Co to je
Žitné otruby jsou tvrdý vnější obal žitného zrna (Secale cereale). Oddělují se při mletí světlé žitné mouky. Jsou hrubé, šupinaté a jde o nejvýživnější část zrna: mají hodně vlákniny, vitaminů skupiny B, minerálních látek a dalších rostlinných látek. Hodně se používají ve skandinávské, východoevropské a ruské kuchyni. Chlebu, kaším a pečivu dodají plnější chuť, strukturu a výživovou hodnotu.
Jak chutná
Žitné otruby mají výraznou zemitou chuť s ořechovými tóny a jemnou hořkostí, která připomíná tmavý pumpernikl. Voní lehce po třešních a sladu a opražením se vůně ještě zesílí. Jsou hrubé a trochu zrnité, takže pečivo s nimi má pořádné tělo. Na rozdíl od jemnějších pšeničných otrub mají plnější, skoro slanou hloubku. Výborně se hodí k melase, kmínu a tmavému cukru.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jsou žitné otruby bezlepkové?
Kolik žitných otrub denně?
Jaký je rozdíl mezi žitnými otrubami a žitnou moukou?
Můžu v receptu nahradit pšeničné otruby žitnými?
Co žitné otruby obsahují?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Žitné otruby se obvykle prodávají v jediné podobě, tedy jako hrubé vnější vrstvy zrna. Velikost částic se ale u různých výrobců liší a některé mlýny nabízejí i jemně mleté otruby, které se lépe zapracují do těsta. Dnes se pěstuje skoro výhradně ozimé žito, takže rozdíly mezi otrubami dělá hlavně odrůda, podmínky pěstování a mlýn. Běžně seženeš bio i konvenční otruby, bio bývají o něco dražší.
Historie
Planě rostoucí žito se v Anatolii a Levantě sbíralo už před více než 12 000 lety. Nálezy z Abu Hureyry v Sýrii někteří vykládají jako doklad raného pěstování, tento výklad je ale sporný. Plně domestikované žito se jako plodina prosadilo mnohem později a do Evropy se šířilo jako plevel v pšeničných a ječných polích. Pšenici a ječmen lidé pěstovali záměrně, žito se zpočátku šířilo jako houževnatý plevel. Cestovalo s obilím jako černý pasažér a postupně se ukázalo, že obstojí i v drsném podnebí a na chudých půdách. Římský učenec Plinius starší o něm prohlásil, že je to „velmi chudá potrava, která slouží jen k odvrácení hladu“. Právě tahle odolnost ho ale učinila nepostradatelným pro severní a východní Evropu. Ve středověku bylo žito hlavním obilím od Skandinávie po Rusko. Snáší tuhé zimy i kyselé půdy, a proto chránilo před hladomorem. Otruby se dlouho vyhazovaly, protože se hledala co nejjemnější mouka. Dnes se k nim lidé vracejí kvůli vysokému obsahu vlákniny. To, co předkové odkládali stranou, je ve skutečnosti nejcennější část zrna.
Věda
Žitné otruby se od jiných obilných otrub liší skladbou vlákniny. Podle odrůdy a způsobu mletí obsahují zhruba 35–50 % vlákniny. Převládají v ní arabinoxylany (asi 20–30 %), složité polysacharidy s xylózovou kostrou a arabinózovými větvemi. Tato vláknina dokáže vázat hodně vody. Beta-glukany (zhruba 3–5 %) jsou rozpustná vláknina, která s vodou tvoří hustý gel. Nejvýraznější je ale obsah fruktanů (zhruba 4–7 %), obvykle vyšší než u pšeničných otrub. Jde o oligosacharidy, které ve střevě fermentují. Žitné otruby tak obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, fermentovatelnou i strukturní.
Původ a etika
Pěstování žita zatěžuje životní prostředí méně než pěstování mnoha jiných obilovin. Žito snáší chudé půdy a chladné podnebí, takže často nepotřebuje intenzivní zavlažování ani hnojení. Roste rychle a přirozeně potlačuje plevel, takže stačí méně herbicidů. Většina světového žita se pěstuje v severní a východní Evropě, hlavně v Německu, Polsku, Rusku, Bělorusku a Dánsku, kde má dodnes kulturní i hospodářský význam. Když můžeš, vyber si bio otruby a podpoříš tím hospodaření bez syntetických pesticidů, které se stará o půdu. Hledej výrobky z mlýnů, které otevřeně uvádějí, odkud surovinu berou. Když podpoříš krajové odrůdy žita a malé producenty, pomůžeš zachovat rozmanitost plodin a tradiční zemědělské znalosti.