- Sezóna
- Celoročně.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 884 kcal
- 0 g bílkoviny
- 100 g tuky
- 0 g sacharidy
Olej sojový
Olej sojový
Sojový olej je světlý, tekutý rostlinný olej ze semen sóji (Glycine max). Sója je luštěnina domestikovaná ve východní Asii. Dnes se pěstuje průmyslově v mírném i tropickém pásmu, hlavně v Brazílii, USA a Argentině. Nejčastěji ho koupíš rafinovaný a dezodorizovaný. Nekupuje se kvůli vůni, ale protože je levný, všestranný a hodí se do domácí kuchyně i do průmyslové výroby.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Otevřený olej skladuj v chladné, tmavé skříňce nejdéle 6 měsíců.
- V lednici
V lednici vydrží déle čerstvý, ale může se dočasně zakalit. Na kvalitě to nic nemění.
- V mrazáku
Mrazit ho není potřeba, ale pro dlouhodobé skladování to jde v těsně uzavřených nádobách.
Jak vybrat
Na prudké opékání, smažení ve fritéze a všude, kde potřebuješ neutrální chuť, vyber rafinovaný sojový olej. Nerafinovaný nebo za studena lisovaný má být lehce zlatavý a jemně vonět po fazolích. Hodí se spíš k dochucení hotových jídel než na prudký žár. Sojové oleje s vysokým obsahem kyseliny olejové jsou běžné v severoamerickém veřejném stravování, v evropských obchodech je ale skoro nekoupíš. Lépe odolávají oxidaci a ve fritéze vydrží déle.
Čím nahradit
Řepkový olej: je podobně neutrální a má podobný bod zakouření.
Slunečnicový olej nebo olej z hroznových jader, i když teplo snášejí trochu jinak.
Příprava
Sojový olej nepotřebuje žádnou přípravu. Pokud ho máš v lednici a chceš ho dát do zálivky nebo omáčky, nech ho nejdřív ohřát na pokojovou teplotu, ať je dobře tekutý.
Nic nevyhazuj
Olej, ve kterém jsi smažil(a) jen krátce, přeceď a použij ještě jednou nebo dvakrát. Nesmí se ale přehřát ani nasáknout výrazné pachy.
V kuchyni
Co to je
Sojový olej je světlý, tekutý rostlinný olej ze semen sóji (Glycine max). Sója je luštěnina domestikovaná ve východní Asii. Dnes se pěstuje průmyslově v mírném i tropickém pásmu, hlavně v Brazílii, USA a Argentině. Nejčastěji ho koupíš rafinovaný a dezodorizovaný. Nekupuje se kvůli vůni, ale protože je levný, všestranný a hodí se do domácí kuchyně i do průmyslové výroby. Často si ho ani nevšimneš, a přesto patří k nejdůležitějším tukům dnešní výroby potravin. Je základem margarínů, pokrmových tuků, zálivek, olejů na smažení a nespočtu průmyslově zpracovaných potravin. Je tak všudypřítomný, že ho skoro nevidíš, a přitom výrazně ovlivňuje chuť, texturu i trvanlivost jídla.
Jak chutná
Sojový olej chutná záměrně nenápadně. Nerafinovaný má jemně nasládlou, luštěninovou chuť, plně rafinovaný skoro nevoní. V ústech je hladký a plný, ale ne těžký, takže nechá vyniknout ostatní suroviny. Dochuť je čistá a krátká a na jazyku skoro nic nezůstane. Proto se tak často používá na smažení a do emulgovaných omáček.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Hodí se sojový olej na vaření při vysoké teplotě?
Má sojový olej výraznou chuť?
Jaké živiny obsahuje sojový olej?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Charakter sojového oleje určuje zpracování stejně jako původ. Rafinovaný sojový olej: Na světovém trhu převládá. Extrahuje se chemicky a dezodorizuje, proto je naprosto neutrální a má pořád stejnou kvalitu. V Severní Americe a východní Asii je to běžný olej na smažení.
Nerafinovaný neboli za studena lisovaný sojový olej
Vyrábí se v menším množství, hlavně v Číně. Nerafinovaný lisovaný sojový olej je tmavší, jantarový, má výraznou fazolovou chuť a vydrží kratší dobu než rafinovaný.
Sojový olej s vysokým obsahem kyseliny olejové
Tato odrůda sóji vznikla v USA. Nejdřív ji vyšlechtili genetickou modifikací a editací genů, v poslední době i běžným šlechtěním. Obsahuje víc mononenasycených tuků, takže lépe odolává oxidaci a v ústech působí o něco plněji. Pěstuje se pečlivě odděleně, aby se nesmíchala s jinými odrůdami.
V Brazílii, USA i na severovýchodě Číny převládá strojová sklizeň. I v takhle standardizované výrobě ale čirost a chuť oleje ovlivňuje složení půdy, srážky a to, jak se se sójou po sklizni zachází.
Historie
Příběh sojového oleje kopíruje vzestup samotné sóji. Starověká Čína: Sója byla domestikována v severní Číně před několika tisíci lety a za dynastie Čou (asi 1046–256 př. n. l.) už byla zavedenou plodinou. Cenila se jako potravina a později k výrobě fermentovaných produktů. Kvůli oleji se nepěstovala, protože tehdejší způsoby lisování byly málo účinné.
Středověká východní Asie
S lepšími lisy se sojový olej začal používat do lamp a občas i na vaření. Šířil se po obchodních cestách mezi Čínou, Koreou a Japonskem, pořád ale zůstával ve stínu sezamového oleje a živočišných tuků.
Moderní doba
Ve 20. století se ze sojového oleje stala světová komodita. Průmyslová extrakce rozpouštědly, vyvinutá v Evropě a USA, přinesla nebývalé výtěžnosti. Když za války chyběly živočišné tuky, sojový olej je nahradil a zabydlel se v západní stravě. Koncem 20. století to byl nejspotřebovávanější rostlinný olej na světě. Toto místo mu v polovině nultých let vzal palmový olej. Dodnes je sojový olej na druhém místě a je symbolem průmyslového zemědělství a globalizované výroby potravin.
Věda
Sojový olej tvoří hlavně polynenasycené mastné kyseliny, především kyselina linolová a alfa-linolenová. Rafinace odstraní volné mastné kyseliny a těkavé látky. Olej pak vydrží déle, ale přijde o část minoritních rostlinných látek. Oleje s vysokým obsahem kyseliny olejové mají jiné složení mastných kyselin a méně oxidují, proto lépe snášejí opakované zahřívání. Fosfolipidy ze sóji, hlavně lecitin, se většinou odstraní při odslizování a prodávají se zvlášť jako sojový lecitin, běžný emulgátor. V samotném rafinovaném oleji je ho velmi málo.
Původ a etika
Etická stránka sojového oleje je složitá. Velkovýroba úzce souvisí s monokulturami a v některých oblastech i s odlesňováním. Velká část sóji na světě je geneticky modifikovaná. V EU musí být olej z GM sóji takto označen (nařízení (ES) č. 1829/2003). Oleje bez GMO i bio oleje s logem EU pro ekologickou produkci běžně koupíš. Při odpovědném nákupu hledej dohledatelný původ, méně chemie při pěstování a dodržování pravidel o využívání půdy.