- Sezóna
- Sklízí se jednou ročně, mele se celý rok.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 341 kcal
- 14,5 g bílkoviny
- 2,5 g tuky
- 70,7 g sacharidy
Mouka špaldová chlebová
Mouka špaldová chlebová
Špaldová mouka na chléb se mele ze špaldy (Triticum spelta). Zrno se vybírá a mouka prosévá tak, aby si udržela dost bílkovin a sílu lepku na kynuté chleby a přitom neztratila nasládlou chuť a minerální tóny zrna.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladné, tmavé spíži nejvýš 3 měsíce.
- V lednici
V lednici vydrží až 6 měsíců. Chlad zpomalí oxidaci tuků a mouka si udrží vůni.
- V mrazáku
V mrazáku vydrží až 12 měsíců. Před použitím ji nech vytemperovat na pokojovou teplotu.
Jak vybrat
Vybírej mouku světle béžovou až světle hnědavou, s jemně nasládlou vůní. Na omak má být hebká, ne křídová. Je to známka pečlivého mletí, ne přílišné rafinace. Kamenomletá mouka mívá tmavší tečky otrub a plnější chuť. Válcově mletá má zase předvídatelnější lepek, a proto se víc hodí na chleby ve formě.
Čím nahradit
Směs hladké světlé pšeničné mouky s vyšším obsahem bílkovin (silné mouky) s 20 % celozrnné mouky se špaldě blíží obsahem bílkovin i chutí.
Běžná hladká světlá pšeničná mouka s vyšším obsahem bílkovin (silná mouka). Hněť normálně a přidej o něco víc vody.
Příprava
Vodou šetři: špaldová mouka váže méně vody než běžná pšeničná a při dlouhém hnětení se její lepek trhá. Když hněteš jemně a necháš těsto kynout kratší dobu, udrží strukturu a sladkost přesto vynikne.
Nic nevyhazuj
Špaldovou mouku, které končí trvanlivost, použij na krekry, placky nebo pâte fermentée (kus vykynutého těsta přidávaný do dalšího těsta). Pokud mouka voní žluklě nebo zatuchle nebo v ní najdeš stopy hmyzu, vyhoď ji.
V kuchyni
Tepelná úprava
Špaldová mouka na chléb se skvěle hodí na chleby pečené na kameni, chleby ve formě, pečivo i bohatší těsta s máslem a vejci. Prospívá jí předtěsto typu poolish nebo biga, které zvýrazní sladkost a zároveň lepek tolik nevyčerpá. Peče se při stejných teplotách jako pšeničný chléb. Doba pečení ale bývá o něco kratší, protože mouka obsahuje víc přirozených cukrů.
Hodí se k
- Med
- Máslo
- Žitná mouka
- Semínka
- Zakysané mléčné výrobky
- Jablka
Co to je
Špaldová mouka na chléb se mele ze špaldy (Triticum spelta). Zrno se vybírá a mouka prosévá tak, aby si udržela dost bílkovin a sílu lepku na kynuté chleby a přitom neztratila nasládlou chuť a minerální tóny zrna.
Jak chutná
Špaldová mouka na chléb chutná jemně obilně a nasládle, bez ostré zrnitosti moderních pšenic. Na začátku je měkce oříšková, skoro krémová, a připomíná pražené lískové oříšky a teplé mléko. Pak přijde medová pšenice a čerstvá sláma a v ústech je vláčná a kulatá. Dozvuk je čistý, ale dlouhý. Zůstává v něm lehce minerální slanost a tón máslové kůrky, který vydrží i po upečení.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je špaldová mouka na chléb bezlepková?
Dá se špaldovou moukou na chléb nahradit hladká světlá pšeničná mouka s vyšším obsahem bílkovin (silná mouka) v poměru 1 : 1?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Prodává se pod jedním názvem, ale špaldová mouka na chléb se liší podle toho, kde špalda roste a jak se mele.
Středoevropská špalda
Pěstuje se v Německu, Rakousku a Švýcarsku, v chladném mírném podnebí na hlinitých půdách. Zrno je pevně uzavřené v pluchách, které ho chrání před škůdci a před mletím se musí odstranit. Mouka z něj má výraznou oříškovou chuť, střední obsah bílkovin a krémovou střídku.
Italská špalda
V Itálii se prodává jako farro grande nebo farro spelta. Pěstuje se v menším rozsahu než dvouzrnka, která v Toskánsku a Umbrii tvoří většinu produkce farra. Roste na kamenitých půdách, kde jsou léta sušší. Mouka bývá do teplejšího odstínu a voní jemně bylinně. Má o něco pevnější lepek, ideální na rustikální bochníky.
Severoamerická špalda
Pěstuje se hlavně na severních pláních, kde jí prospívají dlouhé dny a půdy bohaté na minerály. Moderní ekologické zemědělství dbá na šetrnou sklizeň a mletí za nízkých teplot. Mouka pak má čistší sladkost a v pečení se chová předvídatelněji.
U všech typů je zásadní pečlivé loupání. Pevně přiléhající pluchy je třeba odstranit tak, aby se zrno nerozlomilo. Chuť, obsah popela i chování těsta pak dál určuje způsob mletí, kamenný nebo válcový.
Historie
Špalda má v dějinách chlebových obilnin čestné místo. Sahá do starověku a v posledních desetiletích se vrací.
Starověk
Špalda pravděpodobně vznikla na Předním východě nebo v Zakavkazsku. Od doby bronzové patřila k hlavním obilninám střední Evropy. V římském světě se pěstovala hlavně v severních provinciích. Far, obilí římských obřadních chlebů a vojenských přídělů, o kterém psali autoři jako Plinius starší, byl ale dvouzrnka, příbuzná pluchatá pšenice.
Středověk
Ve středověku se špaldě dařilo v celé střední Evropě, zvlášť v klášterním hospodářství. Byla odolná a snesla chladnější podnebí i chudší půdy. Chléb z ní platil spíš za venkovskou obživu než za městskou jemnost. Říční obchod, třeba po Rýně, šířil regionální špaldové chleby, a každý z nich nesl stopu místních pecí a způsobů kynutí.
Moderní doba
V 19. a 20. století rozmach výnosné pšenice seté odsunul špaldu do zapomnění. Koncem 20. století ji ale vrátil na výsluní zájem o biodiverzitu, stravitelnost a stará obilí. Dnes stojí na pomezí nostalgie a novot. Sahají po ní řemeslní pekaři a mlynáři, kterým jde víc o hloubku chuti než o jednotnost.
Věda
Lepek špaldy se od lepku moderní pšenice seté v jemnostech liší. Celkový obsah bílkovin je srovnatelný, ale špaldový lepek je tažnější a méně pružný. Snadno se natáhne, jenže při přílišném mechanickém namáhání se trhá. Proto špaldové těsto snadno přehněteš. Měkčí lepek a rychlejší kvašení znamenají, že těsto obvykle potřebuje kratší hnětení i kratší kynutí než těsto z běžné pšenice.
Původ a etika
Špalda se často pěstuje ekologicky nebo extenzivně, protože je přirozeně odolná vůči škůdcům a chorobám. Při etickém nákupu jde o průhledné mletí, férovou odměnu pro malé pěstitele a zachování regionálních odrůd. Špalda má nižší výnosy než moderní pšenice. Poctivá cena proto podporuje rozmanitost zemědělství a nevyplatí se kvůli ní ředit špaldovou mouku levnější pšenicí.