- Sezóna
- K dostání po celý rok.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 133 kcal
- 21,4 g bílkoviny
- 4,6 g tuky
- 0 g sacharidy
Koňský roštěnec
Koňský roštěnec
Koňský roštěnec je prvotřídní maso ze zadní části hřbetu koně. Anatomicky odpovídá hovězímu roštěnci, je ale výrazně libovější a má jemnější vlákno. Tvoří ho dlouhá, dobře vypracovaná svalová vlákna. Když s ním zacházíš šetrně, je pevný, a přitom křehký.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Koňský roštěnec nenechávej při pokojové teplotě déle, než trvá krátké temperování před tepelnou úpravou.
- V lednici
Skladuj pevně zabalený při 0–2 °C a spotřebuj do 48 hodin, kvůli chuti i bezpečnosti.
- V mrazáku
Zmraz při −18 °C nejdéle na 6 měsíců, nejlépe vakuově zabalený, aby neoxidoval a mráz ho nevysušil. Zmrazením se koňské maso nestane bezpečným k jídlu za syrova.
Jak vybrat
Vybírej koňský roštěnec sytě rubínové barvy s matným povrchem, který není příliš vlhký. Vlákno má být jemné a stejnoměrné a tuku má být vidět co nejméně. Koňské maso je přirozeně málo mramorované. Hlavní je čerstvost, protože oxidované tóny se objeví rychle.
Čím nahradit
Jelení hřbet je podobně libový a má podobnou minerální chuť, jen víc voní zvěřinou.
Velmi libový hovězí roštěnec nebo váleček. Počítej s tím, že maso bude méně sladké a tučnější.
Příprava
Před přípravou nech maso pomalu ohřát na chladnější pokojovou teplotu. Odřízni jen vazivo, osušený povrch nech být. Dochucuj střídmě, ať vynikne přirozená sladkost masa. Připravuj ho buď rychle na prudkém žáru, nebo velmi zvolna při nízké teplotě, aby maso neztratilo šťávu.
Nic nevyhazuj
Odřezky a šlachy dlouho a zvolna provař. Vznikne silný, chutný vývar plný želatiny, kterým obohatíš omáčky nebo polévky.
V kuchyni
Tepelná úprava
Koňský roštěnec nejlépe vynikne, když ho prudce opečeš do krvava až mírně do krvava (rare až medium rare) a nakrájíš na tenké plátky napříč vláknem. Hodí se také na carpaccio, krátké grilování nebo sous-vide při nízké teplotě s rychlým opečením na závěr. Všechny tyhle postupy zachovají šťavnatost a jemnost masa. Do krvava nebo syrový ho podávej jen tehdy, když jsi ho koupil od úředně kontrolovaného řezníka nebo dodavatele v EU, protože syrové koňské maso může přenášet trichinely. Těhotné ženy, malé děti, starší lidé a všichni s oslabenou imunitou by ho měli jíst jen dobře propečený.
Hodí se k
- Jalovec
- Česnek
- Šalotka
- Červené víno
- Bobkový list
- Kořenová zelenina
- Hořčice
Co to je
Koňský roštěnec je prvotřídní maso ze zadní části hřbetu koně. Anatomicky odpovídá hovězímu roštěnci, je ale výrazně libovější a má jemnější vlákno. Tvoří ho dlouhá, dobře vypracovaná svalová vlákna. Když s ním zacházíš šetrně, je pevný, a přitom křehký.
Jak chutná
Chuť nastoupí hned a je čistá a jemně nasládlá, protože svalovina obsahuje hodně glykogenu. Pak se ozve výrazná minerálnost, která připomíná železo a teplou krev. Vyvažuje ji jemná masová chuť, která má blízko ke zvěřině. Dozvuk je suchý, dlouhý a elegantní a zůstane po něm lehká sladkost, ne tučná plnost.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je koňský roštěnec křehký?
Chutná koňský roštěnec jako zvěřina?
Liší se koňský roštěnec nutričně od hovězího?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Koňský roštěnec se v detailech liší podle plemene, prostředí a způsobu chovu. Starší, těžší tažní koně dávají roštěnec tmavší barvy s výraznějšími železitými tóny. Mladší zvířata, třeba hříbata a mladí koně oblíbení v Itálii a ve Francii, mají maso světlejší, o něco sladší a křehčí. Před porážkou se dbá hlavně na co nejmenší stres, protože zásoba glykogenu přímo ovlivňuje křehkost i chuť. Kde se koně volně pohybují po velkých plochách, má roštěnec pevnější skus a výraznější masovou chuť. Koně chovaní ve stáji mají maso měkčí a s jemnějším dozvukem.
Historie
U Skythů a dalších stepních národů bylo koňské maso základní i obřadní potravou. Římané se mu naopak většinou vyhýbali a měli ho za jídlo do zlých časů. Ve středověké Evropě se k němu lidé stavěli různě. Církev od něj odrazovala, zároveň ho ale na obchodních cestách a v pohraničí vynucovala nutnost. Koňský roštěnec si tam lidé potichu cenili, protože prý dodával sílu. V novověku se koňské maso ve Francii stalo levným každodenním masem, když byl v roce 1866 legalizován jeho prodej. Dodnes je oblíbené v severní Itálii, Belgii, Střední Asii a Japonsku, kde je syrové basashi specialitou Kumamota. Roštěnec se dnes prodává jako libový prémiový kus, i když spotřeba ve Francii výrazně klesla.
Věda
Za libovostí koňského roštěnce stojí fyziologie koně: koňská svalovina má poměrně velké zásoby glykogenu a málo vnitrosvalového tuku. Po porážce se část glykogenu přemění na kyselinu mléčnou, ta sníží pH a maso je pak křehčí. Glykogen, který zbude, dává masu typickou jemnou sladkost. Vysoký obsah myoglobinu stojí za tmavou barvou a minerální chutí. Kvůli nízkému obsahu tuku musíš při vaření přesně hlídat teplotu.
Původ a etika
Etický původ koňského roštěnce stojí na transparentnosti, šetrném zacházení se zvířaty a jasném oddělení od chovu koní jako zájmových zvířat. Odpovědní chovatelé dávají přednost pastvě, přepravě s co nejmenším stresem a úplné dohledatelnosti. Důležitý je i ohled na kulturní rozdíly – to, zda se koňské maso jí, hodně závisí na místě a zvycích, a proto je třeba respektovat místní zvyklosti a informovanou volbu spotřebitele.