Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Koňská plec

Maso

Koňská plec

Koňská plec pochází z přední čtvrti koně a zahrnuje části krku, lopatky a horní části přední nohy. Je to pracovní sval s množstvím pojivové tkáně, která se při dlouhém vaření mění v želatinu. Proto se nejlépe hodí na dušení, guláše a pomalé vaření.

Sezóna
Celoročně
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 133 kcal
  • 21,4 g bílkoviny
  • 4,6 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Koňské maso rychle podléhá zkáze, po nákupu ho hned dej do lednice nebo zamraz.

V lednici

Skladuj ho pevně zabalené nebo vakuované v nejchladnější části lednice (0–4 °C). Balené maso spotřebuj do data spotřeby uvedeného na obalu. Nebalené kusy od řezníka spotřebuj nejlépe do 2–3 dnů, maso nakrájené na guláš do 1–2 dnů. Koňské maso je libové a snadno vysychá, proto ho vždy zabal vzduchotěsně.

V mrazáku

Nejlépe vakuované. Při -18 °C a nižší teplotě vydrží v dobré kvalitě 4–6 měsíců. Po zamražení může maso mírně ztmavnout a po rozmražení se trochu změní jeho textura. Před vařením ho rozmrazuj pomalu v lednici 24–48 hodin.

Jak vybrat

Vybírej koňskou plec tmavě vínové až třešňově červené barvy. Ta prozrazuje vysoký obsah železa. Kvalitní kus má jemná svalová vlákna, perleťově lesklou pojivovou tkáň a jen málo tuku na povrchu. Vyhni se masu, které šedne, nepříjemně páchne nebo leží v balení v tekutině. Maso má být pevné, ale na tlak mírně povolit. Na guláš si ho nech od řezníka nakrájet na kostky 3–4 cm. Na pečení nech plec vcelku nebo ve velkých kusech, aby zůstala šťavnatá.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Hovězí podplečí nebo plec mají podobný obsah kolagenu a hodí se na stejné dušení. Jsou ale méně nasládlé a tučnější.

V nouzi

Jelení plec nebo libové bizoní podplečí mají stejně zvěřinovou a minerální chuť jako koňské maso a podobně málo tuku. Doba vaření se ale může lišit.

Příprava

Maso z lednice nech před vařením 30–45 minut odpočinout při pokojové teplotě. Na guláš ho nakrájej napříč vlákny na stejně velké kostky a důkladně osuš, aby se pěkně opeklo. Marináda mu hodně prospěje. Klasicky se maso nakládá na 12–48 hodin do červeného vína se zeleninou a kořením. Vlákna tak změknou a zvěřinový nádech se zjemní. Před dušením maso opeč po menších dávkách na prudkém ohni, aby se vytvořila tmavá kůrčička. Když dáš do pánve moc masa najednou, začne se dusit ve vlastní šťávě a neopeče se.

Nic nevyhazuj

Kosti a odřezky si schovej na silný vývar, koňské kosti pustí hodně želatiny. Vyškvařený tuk, i když ho je málo, použij na restování zeleniny nebo do omáček. Tuhé šlachy a pojivovou tkáň přidej do dlouhého dušení. Rozpustí se v tekutině a omáčce dodají hustotu a hladkost.

V kuchyni

Tepelná úprava

Koňská plec se nejlépe hodí na pomalé vaření při nízké teplotě, při kterém se pojivová tkáň mění v hladkou želatinu. Nejlepší je dušení. Maso dobře opeč, zalij tekutinou na bázi vína nebo piva a duš při 135–150 °C 3–8 hodin, dokud nejde snadno rozdělit vidličkou. Belgický stoofvlees je pivní guláš, který se ve Flandrech často dělá z koňského masa. Základem je tmavé pivo, cibule a hořčice. Veronská pastissada de caval se nejdřív dlouho marinuje v červeném víně (často 24–48 hodin i déle) a pak se několik hodin pomalu dusí. Libové maso z plece se také krájí na tenoučké plátky na japonské basashi (syrové) nebo na tatarák. Takhle ale používej jen maso z kontrolovaného zdroje, které se prodává výslovně ke konzumaci za syrova. Syrové koňské maso totiž může přenášet parazity, jako je svalovec (Trichinella) a Sarcocystis.

Hodí se k

  • Červené víno (hlavně Amarone, Barolo nebo plné burgundské)
  • Belgická tmavá piva a kyselá červená piva
  • Cibule (hlavně pomalu karamelizovaná)
  • Česnek
  • Bobkový list
  • Jalovec
  • Hřebíček a skořice
  • Rozmarýn a tymián
  • Černý pepř
  • Pasírovaná rajčata (passata)
  • Dijonská hořčice
  • Balzamikový ocet
  • Kořenová zelenina (mrkev, pastinák, bulvový celer)
  • Polenta
  • Čerstvé vaječné těstoviny
  • Brambory

Co to je

Koňská plec pochází z přední čtvrti koně a zahrnuje části krku, lopatky a horní části přední nohy. Je to pracovní sval s množstvím pojivové tkáně, která se při dlouhém vaření mění v želatinu. Proto se nejlépe hodí na dušení, guláše a pomalé vaření. V japonské kuchyni se libové maso z plece podává jako akami basashi, tedy libové syrové koňské maso. Evropské kuchyně ho naopak hodiny pomalu dusí.

Jak chutná

Koňská plec má výraznou nasládlou chuť se zvěřinovým nádechem, něco mezi hovězím a jelením. Díky vysokému obsahu železa je v ní cítit minerální tón a jemně zemité podtóny. Při správném dušení nasládlost zesílí a zvěřinový nádech ustoupí, takže chuť je plná a vrstevnatá. Kolagen dodá masu sametovou texturu a omáčkám hustotu a lesk.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Koňská plec se dělí na několik menších částí, které se od sebe liší. Svalnatá část z horní části přední nohy (anglicky shoulder clod) se v Japonsku používá na akami basashi, tedy libové syrové maso. Podplečí blíž ke krku je víc prorostlé a má víc pojivové tkáně, takže se hodí na dlouhé dušení. Část kolem lopatky má méně pojivové tkáně, a proto je o něco křehčí. V evropském řeznictví se celá přední čtvrť, tedy krk, lopatka, kližka a horní část nohy, může zpracovávat dohromady na guláš. Liší se to i podle země. Italská koňská řeznictví (macellerie equine) rozlišují spalla (vlastní plec) a collo (krk). Belgičtí řezníci prodávají maso z plece často jako stoofvlees (maso na dušení).

Historie

Lidé a jejich předkové lovili koně statisíce let. Rozporcované koňské kosti z Boxgrove v Anglii jsou staré asi 500 000 let. V německém Schöningenu se mezi koňskými pozůstatky našly dřevěné lovecké oštěpy. Neandertálci později lovili divoké koně v euroasijských stepích. Jadranští Venetové na území dnešní severní Itálie chovali koně už 1000 let př. n. l. Obětovali je bohyni Reitii a zároveň jedli jejich maso. Díky této tradici zůstalo Benátsko dodnes centrem koňské gastronomie. Zlom přišel roku 732, kdy papež Řehoř III. vydal dekret, který zakazoval jíst koňské maso, protože ho spojoval s pohanskými rituály v severní Evropě. Zákaz vytvořil tabu, které v anglosaských zemích doznívá dodnes. Island se proti přijetí křesťanství bránil mimo jiné proto, že se nechtěl vzdát koňského masa. To mělo ústřední místo v jídelníčku i v rituálech. Kočovníci ve Střední Asii koňské maso nikdy jíst nepřestali. Mongolové, Kazaši a Kyrgyzové udržují tisíciletou tradici jeho přípravy. V 19. století se koňské maso v Evropě znovu prosadilo jako zdroj bílkovin pro chudé dělnické vrstvy. Ve Francii a Belgii tehdy vznikala specializovaná koňská řeznictví (boucheries chevalines).

Věda

Vlastnosti koňské plece vycházejí z její biochemie. Koňské svaly obsahují mimořádně hodně myoglobinu. Je to bílkovina bohatá na železo, která ve svalech uchovává kyslík. Odtud tmavě vínová barva a výrazná minerální chuť. Kvůli myoglobinu maso také snadno oxiduje: na vzduchu rychle hnědne a ztrácí chuť. Kolagen je soustředěný v pojivové tkáni kolem pracujících svalů. Zhruba od 60 °C se začíná smršťovat a denaturovat. Nejlépe se mění v želatinu nad asi 70 °C, a to postupně při dlouhém vaření. Na této přeměně stojí celé dušení. Potřebuje dostatečnou teplotu i čas, a proto tradiční recepty počítají s několika hodinami. Koňský tuk se od hovězího výrazně liší. Má mnohem víc polynenasycených mastných kyselin, hlavně kyseliny linolové a alfa-linolenové. Alfa-linolenová kyselina je rostlinná omega-3 mastná kyselina, kterou koně přijímají z pastvy. Díky tomuto složení působí maso nasládle, při skladování ale snáz žlukne.

Původ a etika

Jíst koňské maso je eticky sporné a kultury se v pohledu na něj výrazně liší. V zemích, kde jsou koně hlavně společníci nebo symbol svobody, je jeho konzumace silně stigmatizovaná. Platí to zejména pro USA a Velkou Británii. V Itálii, Francii, Belgii, Japonsku a ve Střední Asii je naopak koňské maso přijímanou a často oslavovanou součástí kuchyně. Kdo chce nakupovat zodpovědně, musí sledovat životní podmínky zvířat v celém výrobním řetězci. V Evropě se na koně chované na maso vztahují předpisy EU o dobrých životních podmínkách hospodářských zvířat, jejich dodržování se ale kontroluje různě důsledně. V horských oblastech Itálie a Španělska se koně často chovají napůl volně a mohou se pást. Jednotná pravidla pro životní podmínky koní chovaných na maso ale zatím chybějí. Klíčová je dohledatelnost původu. V roce 2013 se v Evropě koňské maso podvodně prodávalo jako hovězí a tento skandál ukázal, jak důležitý je průhledný dodavatelský řetězec. Hledej maso od chovatelů, kteří se specializují na koně na maso a mají ověřitelné standardy chovu. Ideálně ze zvířat chovaných na pastvě, ne z vysloužilých dostihových nebo pracovních koní.

Košík