- Sezóna
- Od pozdního podzimu do časného jara; nejlepší od listopadu do března
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 107 kcal
- 3,9 g bílkoviny
- 4,4 g tuky
- 13 g sacharidy
Kaťák salát
Kaťák salát
Polníček (Valerianella locusta), známý také jako kozlíček, lidově kaťák, francouzsky mâche, je jemná jednoletá salátová zelenina z čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae). Pochází z mírného pásu Evropy, severní Afriky a západní Asie. Tento starobylý druh roste v kompaktních růžicích drobných lžícovitých listů vysokých 5 až 12 cm.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se – při pokojové teplotě polníček rychle vadne, po nákupu ho hned dej do lednice.
- V lednici
Skladuj ho neumytý v uzavřeném sáčku nebo v dóze vyložené papírovými utěrkami v zásuvce na zeleninu. Nejlepší je do 2–3 dnů; listy se kazí velmi rychle. Důkladně ho umyj až těsně před použitím, v růžicích se drží hlína a písek.
- V mrazáku
Mrazit se nedoporučuje – jemné buňky se při rozmrazení rozpadnou a listy zůstanou kašovité, do salátu nepoužitelné. Pokud ho chceš uchovat, krátce ho spař a zamraz do vařených jídel, třeba do polévek. Čerstvý je ale vždycky lepší.
Jak vybrat
Vybírej polníček s tmavě zelenými sametovými listy, které vypadají svěže a pevně. Růžice mají být kompaktní a celé, bez vadnutí, žloutnutí a slizu. Trsy se zabarvenými nebo poškozenými listy nekupuj. Kořínky často zůstávají na rostlině – to je dobře, polníček díky nim vydrží déle čerstvý. Na farmářských trzích najdeš nejjemnější a nejchutnější polníček z jarní a časně zimní sklizně. Umytý polníček v sáčku je pohodlný, ale zkontroluj, jestli se v sáčku nesráží vlhkost – urychluje kažení.
Čím nahradit
Hlávkový salát má podobně jemnou, máslovou texturu a mírnou chuť, chybí mu ale typická oříškovost polníčku.
Baby špenát je podobně všestranný a výživný. Pokud ti nevadí peprnější chuť, poslouží i potočnice nebo rukola.
Příprava
Polníček je potřeba důkladně umýt – stejně jako u špenátu se mu v růžicích drží hlína a písek. Napusť do mísy studenou vodu, ponoř listy a opatrně jimi zakruž, aby se nečistoty uvolnily. Listy vyndej a opakuj, dokud voda nezůstane čistá. Jemně je osuš v odstředivce na salát nebo opatrně čistou utěrkou. Jemné kořínky můžeš odříznout, ty malé se ale dají jíst. Na listy sahej co nejméně – snadno se pomačkají.
Nic nevyhazuj
Drobné jemné kořínky na růžicích polníčku jsou celé jedlé a salátu dodají lehce zemitou křupavost – nevyhazuj je. Listy, které už nejsou dost pěkné na syrovo, nech krátce spadnout v polévce, vmíchej je na poslední chvíli do rizota nebo je rozmixuj do zelených omáček a pest – i tam jejich jemná chuť něco přidá.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejlíp vynikne syrový – teprve tak si naplno užiješ sametovou texturu i jemnou chuť. Stačí ho promíchat s lehkým vinaigrettem z oleje z vlašských ořechů a sherry octa, nebo z něj sestav salát s dalšími surovinami, které se k němu hodí. Krátká tepelná úprava ale odhalí jeho skrytou sladkost: vmíchej ho do horké polévky v posledních vteřinách, orestuj ho nanejvýš 20 sekund s česnekem a chilli, nebo ho přimíchej do teplé misky s obilninami, kde listy jemně změknou zbytkovým teplem. Jako jemnou přílohu ho krátce opeč na másle nebo olivovém oleji. Nevař ho dlouho – listy se výrazně slehnou a ztratí svůj charakter.
Hodí se k
- Vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle a pekanové ořechy
- Řepa (hlavně pečená žlutá a červená)
- Kozí sýr, sýr s modrou plísní a zralý gruyère
- Citrusy: krvavé pomeranče, dílky grapefruitu, citron
- Kostičky slaniny a pancetta
- Vejce natvrdo a ztracená vejce
- Peckoviny: broskve, meruňky, švestky
- Avokádo a olivový olej
- Šalotka a vinaigrette s dijonskou hořčicí
- Jarní zelenina: chřest, medvědí česnek, mladý česnek, fenyklová nať
- Houby: lišky, smrže, hnědé žampiony
- Ančovičky a grilovaná ryba
Co to je
Polníček (Valerianella locusta), známý také jako kozlíček, lidově kaťák, francouzsky mâche, je jemná jednoletá salátová zelenina z čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae). Pochází z mírného pásu Evropy, severní Afriky a západní Asie. Tento starobylý druh roste v kompaktních růžicích drobných lžícovitých listů vysokých 5 až 12 cm. Má sametovou texturu a výraznou chuť. Kdysi ho chudí venkované sbírali v přírodě, dnes je ceněnou surovinou moderní kuchyně.
Jak chutná
Mladé čerstvé listy chutnají jemně oříškově jako lískové ořechy. Mají lehce nakyslý tón na hranici příjemné hořkosti a jemnou sladkost, která chvíli doznívá. Jsou velmi měkké a sametové, skoro máslové – něco mezi hlávkovým salátem a baby špenátem. Starší listy bývají hořčejší, proto hodně záleží na tom, kdy se sklízí.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jak chutná polníček?
Je polníček totéž co mâche?
Jak skladovat polníček, aby vydržel čerstvý?
Dá se polníček vařit, nebo je jen do salátu?
Čím polníček nahradit?
Je polníček výživný?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Nejčastěji pěstovanou odrůdou je 'Vit', ceněná pro mrazuvzdornost a vyrovnané růžice. 'Large-Seeded Dutch' má větší listy, ideální do aranžovaných salátů. 'Piedmont' je italská velkolistá odrůda, ceněná pro odolnost vůči horku a vybíhání do květu. 'Coquille de Louviers' má lžícovité listy s lehce prohnutými okraji. Italský druh Valerianella eriocarpa se daří v teplejším podnebí a má o něco větší a robustnější listy. Planě rostoucí polníček, který se v Evropě dodnes sbírá na loukách a ve vinicích, bývá menší, ale chutná výrazněji.
Historie
Polníček pochází z mírného pásu od Středomoří po Kavkaz, oblast mezi Černým a Kaspickým mořem. Archeologické nálezy z neolitických a bronzových sídlišť u Curyšského a Bodamského jezera ukazují, že ho lidé sbírali jako planou potravu už před tisíci lety. Evropští venkované ho pak sbírali po staletí, dokud ho v 17. století Jean-Baptiste de La Quintinie, zahradník krále Ludvíka XIV., nepovýšil z plevele na pěstovanou delikatesu. Centrem pěstování se stal francouzský region kolem Nantes. Už v roce 1597 rostlinu popsal John Gerard ve svém vlivném herbáři Herball. V Americe ho prosazoval Thomas Jefferson, který ho na počátku 19. století pěstoval na svém sídle Monticello. Přes tuto slavnou historii se do britských supermarketů dostal až v 80. letech 20. století a na amerických trzích je dodnes specialitou.
Věda
Sametovou texturu dává polníčku stavba jeho buněk – díky tenkým buněčným stěnám a vysokému obsahu vody je v ústech typicky máslový. Oříšková chuť vzniká souhrou těkavých látek, mimo jiné aldehydů a alkoholů, které se tvoří, když rostlina fotosyntetizuje v chladu. Chlad chuti dokonce prospívá: rostlina tvoří cukry jako přirozenou ochranu proti mrazu, a proto je polníček sklizený v zimě sladší. Jeho omega-3 mastná kyselina, kyselina alfa-linolenová, je soustředěná v membránách chloroplastů; polníček jí má o něco víc než mnohé saláty, v jedné porci je jí ale málo. Betakaroten se v listech hromadí jako pigment, který je chrání před světlem, vedle chlorofylu, jenž dává polníčku tmavě zelenou barvu. Díky němu jsou listy dobrým zdrojem provitaminu A. Kyseliny šťavelové obsahuje podstatně méně než špenát.
Původ a etika
Polníček patří k udržitelnějším salátům. Je mrazuvzdorný, takže se v mírném podnebí dá pěstovat dlouho do sezóny bez vytápěných skleníků, což šetří energii. Roste kompaktně a rychle dozrává (obvykle za 45–60 dní), takže dobře využije půdu. Protože je jemný a roste nízko u země, musí se sklízet pracně ručně – to zvyšuje cenu a u velkoplošného pěstování vyvolává otázky, jak férově se zachází s pracovníky. Když můžeš, sáhni po polníčku s certifikací bio nebo biodynamické produkce: zaručuje pěstování bez syntetických pesticidů, což je u zeleniny, která se jí syrová, obzvlášť důležité. Nákup na farmářských trzích snižuje emise z dopravy a podporuje místní zemědělce. Nejudržitelnější je vypěstovat si ho sám: polníčku se daří v chladném počasí, snese polostín a snadno se sám vysemení, takže je to ideální nenáročná plodina na zahradu.