- Sezóna
- Od podzimu do poloviny zimy, v době povoleného lovu
- Cena
- Vysoká
- Výživa na 100 g
- 123 kcal
- 19,8 g bílkoviny
- 4,3 g tuky
- 0 g sacharidy
Kachna divoká prsa bez kůže
Kachna divoká prsa bez kůže
Prsa divoké kachny bez kůže jsou prsní sval volně žijící kachny, pečlivě vykostěný a zbavený tučné kůže. Chovaná kachna se šlechtí na silnou vrstvu podkožního tuku. Divoká kachna při tahu a shánění potravy naopak vytvoří hutný, vypracovaný sval. Její maso je proto tmavší, libovější a má výraznější chuť.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Syrovou drůbež musíš skladovat v lednici, protože při pokojové teplotě se v ní bakterie rychle množí.
- V lednici
Skladuj pevně zabalené při 0–2 °C a spotřebuj do 48 hodin, pak má nejlepší chuť.
- V mrazáku
Zamraž vakuově zatavené až na 6 měsíců. Rozmrazuj pomalu v lednici.
Jak vybrat
Vybírej prsa tmavě vínové až tmavě rubínové barvy, nikdy bledá ani šedá. Maso má být pevné, jemně vláknité a lehce lesklé, bez kyselého nebo bahnitého pachu. Poškození broky má být co nejmenší. Broky vyndej a okolní tkáň odkroj, protože úlomky broků (zvlášť olověných) se jíst nemají a podlitiny mohou dát masu hořkou pachuť. Velikost prsou závisí hlavně na druhu: nejmenší má čírka, kachna divoká patří k největším a potápivé kachny mívají výraznější chuť.
Čím nahradit
Prsa chované kachny bez kůže, i když nemají tak výraznou minerální chuť.
Jelení hřbet, který je stejně libový a má podobně železitou chuť.
Příprava
Prsa vyndej z lednice chvíli před přípravou. Osol, a to těsně před tepelnou úpravou. Opeč rychle do krvava nebo do růžova, aby zůstala šťavnatá. Nech krátce odpočinout a krájej napříč vlákny, aby hutné maso změklo.
Nic nevyhazuj
Odkrojené šlachy a drobné odřezky nevyhazuj. Použij je do zvěřinového vývaru nebo omáčky, kterým dodají minerální hloubku.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejlépe se hodí rychlé opečení na velkém žáru, na pánvi nebo na grilu, a pak krátké odpočinutí. Syrové nebo jen lehce naložené úpravy jako carpaccio se nedoporučují. Divoké vodní ptactvo může přenášet salmonely a kampylobaktery a zmrazení tyto bakterie nezničí.
Hodí se k
- Jalovec
- Černý rybíz
- Červená řepa
- Lesní houby
- Redukce z červeného vína
Co to je
Prsa divoké kachny bez kůže jsou prsní sval volně žijící kachny, pečlivě vykostěný a zbavený tučné kůže. Chovaná kachna se šlechtí na silnou vrstvu podkožního tuku. Divoká kachna při tahu a shánění potravy naopak vytvoří hutný, vypracovaný sval. Její maso je proto tmavší, libovější a má výraznější chuť. Bez kůže vynikne ještě víc vlastní chuť masa. Je to střídmý kus, který neodpustí chybu v přípravě.
Jak chutná
Chuť nastoupí hned, s čistým tónem železa a mokrého kamene, který prozrazuje aktivní život ptáka a prokrvený sval. Pak se rozvine do hloubky, s tóny připomínajícími játra, lesní bylinky a lehce i bažinnou trávu. Dochuť je suchá, dlouhá a jemně hořkosladká. Nese ji minerálnost, ne tuk. Vyplatí se proto solit střídmě a maso nepřepéct.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Proč jsou prsa divoké kachny tmavší než prsa chované kachny?
Jaké živiny obsahují prsa divoké kachny bez kůže?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Prsa divoké kachny bez kůže se hodně liší podle druhu, prostředí a potravy.
Kachna divoká
Kachna divoká se obvykle živí na mokřadech i na polích. Má středně velká prsa s vyváženou chutí. Pod železitým základem je cítit jemná sladkost, hlavně u kachen, které se živí obilím a žaludy. Kachny ulovené brzy na podzim mají poměrně křehké maso.
Čírka
Čírka je drobná a rychlá a má malá, mimořádně jemná prsa. Živí se semeny a vodními rostlinami, proto má čistší a mírnější chuť s jemně bylinkovou dochutí. Často se loví na začátku sezóny, kdy je maso nejjemnější.
Polák a další potápivé kachny
Tyto kachny se živí měkkýši a ponořenými rostlinami. Mají větší a tmavší prsa s výraznou minerální chutí a lehkým mořským tónem. Maso je potřeba pečlivě očistit a přesně upéct.
Historie
Ve starověku byla divoká kachna zároveň běžným jídlem i lahůdkou. Staří Řekové a Římané si vodního ptactva cenili při lovu i na stole. Římská kuchařka připisovaná Apiciovi uvádí recepty na kachnu v kořeněných omáčkách s pepřem, libečkem a římským kmínem.
Ve středověku se divoká kachna stala výsadou šlechty. Spravované mokřady a velké hony zásobovaly kuchyně podél hlavních obchodních cest. Kuchaři tam štědře používali koření z Levanty, protože ukazovalo bohatství a postavení.
V moderní době se zvěřina začala vnímat jako odraz krajiny, ze které pochází, a díky tomu se k divoké kachně vrátila úcta. Dnešní kuchaři do masa zasahují co nejméně. Často stahují kůži, aby vyniklo samotné maso, což odpovídá dnešní chuti na libové jídlo a přesnou přípravu.
Věda
Prsa divoké kachny bez kůže jsou libová kvůli metabolismu a pohybu ptáka. Dlouhý let a tah vedou k vytvoření oxidativních svalových vláken bohatých na myoglobin. Ten dává masu tmavou barvu a železitou chuť. Bez podkožního tuku má maso při tepelné úpravě menší ochranu, proto je důležité hlídat teplotu. Při přepečení se bílkoviny stáhnou a maso ztratí šťávu. Mírné a přesně řízené teplo zachová křehkost i těkavé aromatické látky.
Původ a etika
Etický původ znamená dodržovat dobu povoleného lovu a šetrně se chovat k místní přírodě. Správné vyvrhnutí a ošetření úlovku v terénu omezí odpad a zajistí bezpečnost potravin. Divoká kachna ulovená v povolených limitech má často menší dopad na životní prostředí než drůbež z intenzivního chovu. Od lovce ale vyžaduje znalosti, zručnost a uměřenost.