Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Fazole černé oko

Trvanlivé

Fazole černé oko

Fazole černé oko jsou odrůdou vigny čínské (Vigna unguiculata subsp. unguiculata), luštěniny s krémovou slupkou a typickým tmavým „okem“ na vnitřní straně ohybu. Pocházejí ze západní Afriky a pěstují se už tisíce let. Tyto fazole ledvinovitého tvaru jsou základem jižanské americké kuchyně soul food, karibské kuchyně i tradičních afrických jídel.

Sezóna
Celoročně (sušené/konzervované); čerstvé: pozdní léto až začátek podzimu
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 333 kcal
  • 23,5 g bílkoviny
  • 1 g tuky
  • 60,8 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Sušené fazole vydrží ve vzduchotěsné nádobě v chladné a tmavé spíži 1–2 roky, nejlépe se ale vaří během prvního roku.

V lednici

Uvařené fazole vydrží v uzavřené nádobě v lednici (při 5 °C nebo méně) 3–4 dny. Nech je vychladnout a do dvou hodin od uvaření je dej do lednice. Čerstvé vyloupané fazole dej hned do lednice a spotřebuj do 2–3 dnů.

V mrazáku

Uvařené fazole se výborně mrazí a vydrží až 6 měsíců. Vychladlé je rozprostři na plech a zamraz, pak je rozděl po odměřených porcích do mrazicích sáčků. Při vaření je pak máš hned po ruce.

Jak vybrat

U sušených vyber stejnoměrně krémová zrna s jasně tmavým očkem, bez prasklin, vrásek a skvrn. To jsou známky stáří a stará zrna se vaří nerovnoměrně. Vyhni se balením s velkým množstvím prachu nebo zlomků. Čerstvé fazole černé oko (koncem léta) mají mít plné, jasně zelené lusky, které se křupavě lámou. Zrna uvnitř mají být pevná a lesklá. Konzervované jsou pohodlné. Vybírej ty se sníženým obsahem soli a před použitím je propláchni, obsah sodíku tím snížíš až o 40 %.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Texturou i jemnou chutí se nejvíc blíží fazole cannellini nebo malé bílé fazole. Ve většině receptů je nahradíš v poměru 1:1.

V nouzi

Když fazole černé oko neseženeš, poslouží i fazole pinto nebo lima. Chuť mají ale trochu jinou: pinto jsou zemitější, lima máslovější.

Příprava

Na rozdíl od mnoha jiných sušených luštěnin nemusíš fazole černé oko nutně namáčet. Mají tenčí slupku, takže se uvaří v rozumném čase i bez toho. Namáčení na 4–6 hodin (nebo přes noc) ale zkrátí vaření ze 45–60 minut zhruba na 30 minut a může zlepšit stravitelnost. Sušené fazole vždycky přeber, vyhoď nečistoty a důkladně je propláchni. Vař je zvolna, ne v prudkém varu. Slupky tak nepopraskají a vnitřek zůstane krémový.

Nic nevyhazuj

Vývar z vaření nevylévej. Na americkém Jihu se mu říká „pot liquor“. Použij ho jako základ polévek a dušených jídel nebo v něm uvař obiloviny, třeba rýži. Nese chuť fazolí i všech aromatických přísad, které jsi do hrnce dal, takže z toho, co by jinak skončilo ve výlevce, máš základ dalšího jídla.

V kuchyni

Tepelná úprava

Fazole černé oko se hodí k mnoha způsobům přípravy. Klasická jižanská verze se pomalu vaří na plotně s aromatickými přísadami a uzeným masem. V tlakovém hrnci se čas zkrátí na 15–20 minut a textura zůstane zachovaná. V pomalém hrnci je necháš 6–8 hodin na nízký stupeň a nemusíš se o ně starat. Do salátů je vař jen doměkka, ať ještě mají skus. Můžeš je také namočit, oloupat a umlít na těstíčko na smažené placičky (jako západoafrická akara nebo brazilské acarajé), přidat je do polévek a dušených jídel, nebo je ještě teplé promíchat s vinaigrettou jako výraznou přílohu.

Hodí se k

  • Uzené vepřové (kolena, slanina, solený bůček)
  • Listová kapusta, listová hořčice a kadeřávek
  • Rýže (hlavně v Hoppin' John)
  • Kukuřičný chléb
  • Cibule, celer a zelená paprika (cajunská „svatá trojice“), k tomu česnek
  • Rajčata
  • Římský kmín a uzená paprika
  • Pálivé omáčky a octové chilli omáčky
  • Čerstvé bylinky: tymián, bobkový list, petržel
  • Olivový olej a citron (středomořské úpravy)

Co to je

Fazole černé oko jsou odrůdou vigny čínské (Vigna unguiculata subsp. unguiculata), luštěniny s krémovou slupkou a typickým tmavým „okem“ na vnitřní straně ohybu. Pocházejí ze západní Afriky a pěstují se už tisíce let. Tyto fazole ledvinovitého tvaru jsou základem jižanské americké kuchyně soul food, karibské kuchyně i tradičních afrických jídel.

Jak chutná

Fazole černé oko mají jemnou, zemitou chuť s lehce oříškovým podtónem. Na rozdíl od výraznějších luštěnin se nevnucují. Správně uvařené jsou krémové, a přitom pevné, a díky škrobu dobře nasávají chutě kolem sebe. Oproti výrazné chuti červených fazolí nebo travnatým tónům čerstvého hrachu jsou mírné, skoro máslové, a proto se hodí skoro všude: do kouřového jižanského vývaru (pot liquor) stejně jako do svěžího středomořského salátu s bylinkami.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Nejznámějšími komerčními odrůdami jsou California Blackeye No. 5, ceněná pro vysoké výnosy a klasický krémovo-černý vzhled, a její nástupkyně California Blackeye No. 46. Ta byla uvedena koncem 80. let, roste vzpříměněji, lépe odolává chorobám a No. 5 z velké části nahradila. Na americkém Jihu se dodnes pěstuje řada starých krajových odrůd. Některé mají místo černého oka růžové, červené nebo hnědé a velikostí sahají od drobných typů crowder po větší field peas. K příbuzným odrůdám vigny patří clay pea, red ripper a purple hull pea. Každá chutná trochu jinak a místní kuchaři si těch rozdílů cení.

Historie

Historie fazolí černé oko je příběhem houževnatosti a kulturního přežití. Domestikovány byly v západní Africe před tisíci lety a patřily k pilířům tamního zemědělství. Cenily se pro odolnost vůči suchu, schopnost prospívat na chudých půdách a vysokou výživovou hodnotu. Do Ameriky se dostaly s krutým transatlantickým obchodem s otroky. Zotročení Afričané s sebou přivezli nejen semena, ale i znalost, jak je připravovat. Evropští kolonisté je zprvu odbyli jako krmivo pro dobytek, pro zotročené komunity se však staly důležitým zdrojem obživy a pěstovaly je na malých zahrádkách. S americkou občanskou válkou je spojuje oblíbená, ale nepodložená legenda: vojska Unie prý při tažení generála Shermana Georgií v roce 1864 nechala fazole černé oko ležet, protože je považovala za krmivo pro zvířata, a zpustošenému Jihu tak zůstaly jako jídlo. Historici jídla ale upozorňují, že zvyk jíst je pro štěstí je starší než válka. Nejspíš navazuje na západoafrické kulinářské tradice a na sefardský židovský zvyk jíst je o Roš ha-šana. Z něj pak vzešla novoroční tradice jíst fazole černé oko, často jako Hoppin' John, pro štěstí. Dnes jsou silným symbolem afroamerického kulinářského dědictví a trvalého vlivu západoafrické kuchyně na kuchyni americkou.

Věda

Jak se fazole černé oko při vaření chovají, určuje jejich složení škrobů a bílkovin. Poměrně tenké osemení propouští vodu snáz než u hutnějších fazolí, jako jsou červené nebo malé bílé. Proto je namáčení volitelné, ne nutné. Při vaření škrobová zrna uvnitř nasávají vodu, bobtnají a nakonec mazovatí, a tak vzniká typický krémový vnitřek. Buněčné stěny zpevněné pektinem teplem postupně měknou, zůstávají ale celistvější než u škrobovitějších luštěnin. Správně uvařené fazole černé oko jsou proto měkké, a přitom drží tvar. Kyselé přísady (rajčata, ocet) přidávej až ke konci vaření: kyselina pektin zpevňuje a fazole pak nemusí úplně změknout. Fazole černé oko obsahují také trochu rezistentního škrobu, tedy škrobu, který se v tenkém střevě nestráví. Jeho množství se hodně liší podle odrůdy, vaření a chladnutí. Bílkovin mají hodně, nejsou ale plnohodnotné. V kombinaci s obilovinami, jako je rýže, se aminokyseliny doplní a vznikne plnohodnotný zdroj bílkovin.

Původ a etika

Fazole černé oko patří k nejudržitelnějším zdrojům bílkovin. Jako luštěniny, které poutají dusík, žijí v symbióze s hlízkovými bakteriemi (rhizobii) v kořenových hlízkách a mění vzdušný dusík na sloučeniny, které obohacují půdu. Výzkum z UC Riverside potvrzuje, že moderní zemědělské postupy tuto schopnost neoslabily. Potřebují proto málo nebo vůbec žádná syntetická dusíkatá hnojiva, což snižuje splachy z polí i emise skleníkových plynů. Díky odolnosti vůči suchu obstojí i v měnícím se klimatu a v osevních postupech jsou výbornou meziplodinou, která zlepšuje půdu pro další plodiny. George Washington Carver prosazoval jejich pěstování právě proto, že půdu obnovují. Nejlépe uděláš, když sáhneš po biofazolích (hledej logo EU pro ekologické zemědělství s listem) nebo po fazolích z udržitelného hospodaření. Obojí se obejde bez syntetických pesticidů a pečuje o zdraví půdy.

Košík