Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Chléb žitný slunečnicový

Pečivo

Chléb žitný slunečnicový

Žitný slunečnicový chléb je hutný, sytý bochník, ve kterém se zemitá chuť žitné mouky potkává s oříškovým křupnutím slunečnicových semínek. Často se peče ze směsi žitné a pšeničné mouky, nebo jako 100% žitný chléb na kvasu. Má vláčnou, vlhkou střídu a plnou chuť, která vychází z pekařských tradic severní a střední Evropy.

Sezóna
Celoročně
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 219 kcal
  • 6,2 g bílkoviny
  • 5 g tuky
  • 34 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Skladuj ho v papírovém sáčku nebo v chlebníku při pokojové teplotě 4–5 dní. Žitný chléb má hodně pentosanů, a proto zůstává vláčný mnohem déle než pšeničný. Igelitový sáček na lince nepoužívej. Drží vlhkost a chléb v něm rychleji plesniví.

V lednici

Do lednice chléb obecně nepatří, rychleji v ní tvrdne. Ve vlhkém klimatu ho ale můžeš zabalit do pečicího papíru, vložit volně do igelitového sáčku a nechat v lednici až 1 týden.

V mrazáku

Mrazení snáší výborně a vydrží až 6 měsíců. Zabal ho pevně do potravinové fólie a pak do sáčku na mražení, ze kterého vytlačíš vzduch. Před zamražením ho nakrájej, ať můžeš brát po krajících. Rozmrazuj ho při pokojové teplotě, nebo krajíce opeč rovnou zmražené.

Jak vybrat

Při nákupu vybírej bochník, který je na svou velikost hutný a těžký. Je to znamení, že obsahuje dost žita. Kůrka má být pevná, ale ne tvrdá jako kámen. Střída má být vlhká, ale ne mazlavá. Ve složení hledej celozrnnou žitnou mouku nebo celá žitná zrna, ne jen světlou žitnou mouku. Když jsou semínka vidět v celém krajíci, jsou rozložená rovnoměrně. Bochníku s velkými dírami se vyhni, ukazují na nepovedené kvašení.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Pumpernikl má podobnou hutnost i zemitou žitnou chuť, chybí mu ale kontrast slunečnicových semínek. Když ho použiješ jako náhradu, posyp ho navrch opraženými slunečnicovými semínky.

V nouzi

Hutný celozrnný pšeničný chléb se slunečnicovými semínky se mu blíží strukturou i výživou, nemá ale typickou žitnou nakyslost. Na sendviče a opečené krajíce poslouží i vícezrnný chléb se semínky.

Příprava

Chléb z lednice nebo mrazáku nech před podáváním ohřát na pokojovou teplotu. Nejlépe ale chutná, když krajíce rovnou opečeš. Hutný žitný slunečnicový chléb krájej natenko, nejlépe nožem na chléb se zoubky. Opečením vynikne oříšková chuť semínek i sladová sladkost chleba. Na obložené krajíce ve stylu dánského smørrebrød krájej plátky asi 5 mm silné.

Nic nevyhazuj

Ze starého žitného slunečnicového chleba je výborná strouhanka s výraznou chutí. Rozmixuj ho a obaluj v ní řízky nebo s ní posyp zapékaná jídla. Usušené krajíce nakrájej na kostičky a máš výrazné krutony do salátů nebo polévek. Chléb se taky dobře vzpamatuje, když ho krátce napaříš nebo potřeš vodou a ohřeješ v troubě na nízkou teplotu.

V kuchyni

Tepelná úprava

Žitný slunečnicový chléb se jí hlavně nakrájený, buď při pokojové teplotě, nebo opečený. Opékej ho na středním stupni 2–3 minuty z každé strany. Přirozené cukry zkaramelizují a semínka zkřupnou. Na teplé obložené krajíce dej navrch suroviny a krátce je zapeč pod grilem. Chléb můžeš také nakrájet na kostičky a usušit na nádivku. Jeho výrazná chuť obstojí vedle drůbeže i zvěřiny.

Hodí se k

  • Uzený losos a čerstvý sýr
  • Zralá gouda a další tvrdé sýry
  • Avokádo a mořská sůl
  • Gravlax s koprem a hořčičnou omáčkou
  • Játrovka a kyselé okurky
  • Máslo a med
  • Rozmačkaná vejce s pažitkou
  • Ostré hořčice
  • Uzeniny jako pastrami a corned beef
  • Nakládaný sleď

Co to je

Žitný slunečnicový chléb je hutný, sytý bochník, ve kterém se zemitá chuť žitné mouky potkává s oříškovým křupnutím slunečnicových semínek. Často se peče ze směsi žitné a pšeničné mouky, nebo jako 100% žitný chléb na kvasu. Má vláčnou, vlhkou střídu a plnou chuť, která vychází z pekařských tradic severní a střední Evropy.

Jak chutná

Chuť stojí na typické zemitosti žita, která je lehce sladová a jemně nakyslá, a na máslové oříškovosti opražené slunečnice. Když přidáš kmín (v mnoha receptech tradičně), přinese svěží tón, který připomíná citrusy a anýz. Kůrka je pevná a příjemně se žvýká. Střída zůstává nápadně vlhká, protože žito výborně váže vodu.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Žitné slunečnicové chleby se liší podílem žita i postupem. Světlejší varianty míchají žito s pšeničnou moukou, takže mají měkčí střídu a jemnější chuť. Čistě celozrnné žitné verze, běžné v německých pekárnách, jsou nejhutnější a nejzemitější. Chleby na kvasu, tradiční ve Skandinávii i ve východní Evropě, získávají dlouhým kvašením plnou, nakyslou chuť. Bochníky ve stylu Vollkornbrot (německý celozrnný chléb) obsahují kromě slunečnice i celá žitná zrna a mají tak výraznější strukturu. Některé recepty přidávají kmín, typický pro žitný chléb, jiné nechávají vyznít jen slunečnici. Díky průmyslově vyráběným verzím, třeba od firmy Mestemacher, je tenhle chléb běžně k dostání. Prodávají se krájené, mají dlouhou trvanlivost a drží se tradičního složení.

Historie

Kořeny žitného chleba sahají do neolitické Anatolie. Tam se na lokalitách datovaných zhruba do roku 6600 př. n. l. našla raná domestikovaná žitná zrna. Žito se ale dlouho šířilo jako plevel mezi pšenicí a ječmenem. Jako plodina se ve střední Evropě objevuje v době bronzové (asi 1800–1500 př. n. l.). Opravdu se mu začalo dařit od doby železné a římské, a to v chladnějším a vlhčím podnebí severní a východní Evropy. Římský přírodovědec Plinius starší kolem roku 77 n. l. žito odbyl jako „velmi chudou potravu, dobrou jen k odvrácení hladu“. Následující tisíciletí jeho názor vyvrátila: žito se stalo základem pečení chleba od Švédska po Sibiř. Slunečnicová semínka v žitném chlebu jsou novější nápad. Oblibu si získala v Německu a Švýcarsku, kde se Vollkornbrot se slunečnicí stal oblíbenou variantou tradičního celozrnného žitného chleba. Spojilo se tak obilí Starého světa se semínky z Nového světa. Slunečnice pochází ze Severní Ameriky a do Evropy se dostala až v 16. století. Židovští pekaři ve východní Evropě měli vlastní tradici žitného chleba, která se dostala do lahůdkářství (deli) po celé Severní Americe. Němečtí přistěhovalci tam zase přivezli recepty na Vollkornbrot plný semínek. Dnes o toto prastaré obilí znovu stojí řemeslné pekárny i lidé, kteří dbají na zdravé jídlo. Verze se slunečnicí spojují tradiční řemeslo se současným pohledem na výživu.

Věda

Žitný chléb funguje úplně jinak než pšeničný, a proto se žitný slunečnicový chléb chová tak svérázně. Pšenice spoléhá na lepkové bílkoviny (glutenin a gliadin). Ty tvoří pružnou síť, která zadržuje plyn a dává chlebu strukturu. Žitné bílkoviny se jmenují sekaliny a takovou síť vytvořit nedokážou. Strukturu žitného chleba proto nesou pentosany. Jsou to pětiuhlíkaté sacharidy, které pohltí mnohonásobek své hmotnosti vody (běžně se uvádí zhruba 6 až 10násobek). Ve styku s tekutinou silně nabobtnají a vytvoří vazký, slizovitý roztok. Ten zachytí oxid uhličitý z kvašení, takže chléb nakyne, i když nemá funkční lepek. Proto je žitné těsto pověstně lepivé a tradiční žitné chleby jsou tak vlhké. Pentosany drží vodu dlouho po upečení a oddalují tvrdnutí o dny i týdny. Žitná mouka navíc obsahuje hodně enzymu amylázy, který jako biochemické nůžky stříhá škrob na menší cukry. Když se amyláza nechá řádit, rozloží tolik škrobu, že se chléb sesedne do mazlavé hmoty. Proto je kvas nezbytný. Kvasové bakterie tvoří kyselinu mléčnou a octovou, které snižují pH těsta a brzdí amylázu. Zároveň pomáhají žitným bílkovinám nabobtnat a lépe držet vodu. Kyselé prostředí také posiluje účinek pentosanů: těsto je vazčí a hotový bochník má větší objem. Slunečnicová semínka přidávají vlastní chemii. Jsou bohatá na vitamin E a polynenasycené tuky, které časem oxidují. Pokud chceš zachovat chuť, záleží proto na správném skladování.

Původ a etika

Žito se obecně považuje za plodinu šetrnou k životnímu prostředí. Potřebuje méně vstupů než pšenice a daří se mu i na chudých půdách, kde jiné obilí strádá. Hluboké kořeny pomáhají bránit erozi a časem mohou zlepšit stav půdy. Když vybíráš žitný slunečnicový chléb, hledej logo EU pro ekologické zemědělství. Zaručuje, že obilí i semínka rostla bez syntetických pesticidů. Pěstování slunečnice je obecně udržitelné, v některých oblastech ale spotřebuje hodně vody. Semínka z nezavlažovaného pěstování mají menší ekologickou stopu. Mnoho řemeslných pekáren se drží tradičních postupů. Když podpoříš místní pekárnu, která si mele vlastní žitnou mouku, máš čerstvější chléb a méně dopravy. Z průmyslově vyráběných chlebů nabízí třeba Mestemacher výrobky bez konzervantů. Dlouhou trvanlivost jim dává hlavně to, že se chléb peče nebo pasteruje ve vzduchotěsném obalu, ne přídatné látky.

Košík