- Sezóna
- Celoročně; mouka ze špaldy nové úrody přichází po letních žních.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 262 kcal
- 9,7 g bílkoviny
- 3,5 g tuky
- 46 g sacharidy
Chléb špaldový
Chléb špaldový
Špaldový chléb je kynutý chléb upečený zcela nebo zčásti ze špaldové mouky. Špalda (Triticum spelta) je stará pluchatá pšenice s protáhlými zrny, pevnou pluchou a velmi tažným lepkem. Může to být hutný bochník pečený přímo na kameni, měkký chléb z formy i dlouho kynutý kváskový chléb. Záleží na tom, jak jemně je mouka semletá, jak dlouho těsto kyne a kolik celého zrna obsahuje.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ho zabalený v plátěné utěrce nebo v papíru při pokojové teplotě nejvýš dva dny, aby kůrka zůstala pěkná.
- V lednici
Do lednice ho nedávej. Rychleji tam tvrdne a ztrácí vůni obilí.
- V mrazáku
Nakrájený a dobře zabalený ho můžeš zamrazit nejvýš na dva měsíce. Před jídlem ho zlehka ohřej, aby střídka zase změkla.
Jak vybrat
Vybírej bochníky s dobře propečenou, lesklou kůrkou. Střídka má mít drobné nepravidelné póry, ne velké díry. Chléb má vonět teplým obilím a oříšky, ne ostře kvasnicemi nebo alkoholem. Chléb z formy lehce zmáčkni: když se trochu vrátí, má dost vody a dobře vykynul.
Čím nahradit
Jednozrnkový chléb: podobná chuť staré obilniny, střídka je o něco sladší
Celozrnný pšeničný chléb: méně aromatický, s výraznější chutí otrub
Příprava
Krájej ho nožem na chleba až po úplném vychladnutí, jinak střídku zmačkáš. Opečením vyniknou oříškové tóny. Den starý chléb osvěží pára nebo krátké zahřátí.
Nic nevyhazuj
Ze staršího špaldového chleba udělej strouhanku nebo chlebovou polévku. Jeho přirozená sladkost obohatí vývary i zapékané pokrmy.
V kuchyni
Tepelná úprava
Špaldovému těstu svědčí střední hydratace a šetrné zacházení. Lepek je sice tažný, ale poměrně křehký. Dlouhé kynutí v chladu prohloubí chuť. Pára na začátku pečení pomůže chlebu nakynout v troubě a dodá kůrce lesk.
Hodí se k
- Máslo ze zakysané smetany
- Zrající sýry
- Med
- Pečená kořenová zelenina
- Zakysané mléčné výrobky
Co to je
Špaldový chléb je kynutý chléb upečený zcela nebo zčásti ze špaldové mouky. Špalda (Triticum spelta) je stará pluchatá pšenice s protáhlými zrny, pevnou pluchou a velmi tažným lepkem. Může to být hutný bochník pečený přímo na kameni, měkký chléb z formy i dlouho kynutý kváskový chléb. Záleží na tom, jak jemně je mouka semletá, jak dlouho těsto kyne a kolik celého zrna obsahuje.
Jak chutná
Na začátku je cítit jemná obilná sladkost, která připomíná pražené lískové oříšky a teplou slámu. Pak se chuť rozšíří o zemité, lehce travnaté tóny. U kváskového chleba přibude jemná mléčná kyselost. Dozvuk je čistý, ale dlouhý: zůstanou jemné tóny otrub a sladu, bez hořkosti.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je špaldový chléb bezlepkový?
Je špaldový chléb sladší než pšeničný?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Špaldový chléb má řadu regionálních podob a stylů. Německý Vollkorn Dinkelbrot (celozrnný špaldový chléb): Často se peče z mouky ze špaldy pěstované na místních sprašových půdách a obsahuje celé zrno včetně otrub a klíčku. Špalda se sklízí koncem léta a pečlivě se loupe, aby zrna zůstala celá. Bochník je kompaktní, vláčný a výrazně aromatický, s tóny slupky vlašských ořechů a tmavého medu. Italské chleby z farro spelta: V Itálii se špaldě říká farro grande nebo farro spelta. Pěstuje se ve vyšších polohách vedle tradičnější dvouzrnky (farro medio). Mouka mletá na kameni dává lehčí, jemně nasládlou a hebkou střídku. Řemeslné kváskové špaldové chleby: Najdeš je v dnešních pekárnách. Špalda se v nich kombinuje s kváskem, který přináší mléčnou kyselost a vláčnou střídku. U všech druhů nejvíc záleží na odrůdě, mletí a délce kynutí.
Historie
Historie špaldového chleba je úzce spjatá s dějinami pěstování obilí. Starověk: Ve starověku byla špalda hlavně obilím střední Evropy severně od Alp. Tam patřila k základním plodinám už od doby bronzové a železné. Rituálním obilím Římanů, far, byla hlavně dvouzrnka. Špalda (spelta) se v římských záznamech objevuje až v pozdní antice, například v Diokleciánově cenovém ediktu z roku 301 n. l. Středověk: Ve středověku se špaldě dařilo hlavně ve střední Evropě, na klášterních statcích a podél obchodních cest Svaté říše římské. Pevná plucha ji chránila před škůdci, takže spolehlivě rodila i v chladnějším a vlhčím podnebí. Klášterní pekaři z ní pekli hutné, sytící bochníky, které vydržely i dlouhou cestu. Novověk: S nástupem výnosnější pšenice seté se špalda stáhla na okrajové půdy. Vrátila se koncem 20. století spolu s řemeslným pečením a zájmem o staré obilniny. Dnes je špaldový chléb kusem historie i součástí současného pečení.
Věda
Lepkové bílkoviny ve špaldové mouce jsou tažnější a méně pružné než u moderní pšenice. Těsto se proto snadno natahuje, ale při hnětení s ním musíš zacházet opatrně, jinak splaskne. V otrubách jsou aromatické látky a minerály. Enzymy během kynutí uvolňují cukry, a proto kůrka lépe zhnědne a chuť je bohatší.
Původ a etika
Dej přednost drobným pěstitelům, kteří pěstují staré odrůdy přizpůsobené místnímu podnebí. Často hospodaří s nízkými vstupy, a tím chrání biodiverzitu i zdravou půdu. Když je loupání a mletí transparentní, dohledáš, kdo obilí vypěstoval. Zrno si navíc udrží chuť a vůni.