- Sezóna
- K dostání celý rok, nejlepší je po podzimní sklizni semínek.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 306 kcal
- 11,2 g bílkoviny
- 8,2 g tuky
- 48 g sacharidy
Chléb slunečnicový
Chléb slunečnicový
Slunečnicový chléb je kynutý chléb s loupanými semínky slunečnice (Helianthus annuus) v těstě, na kůrce, nebo obojí. Semínka mu dodávají plnost, strukturu a výrazné aroma. Patří k severoevropské a středoevropské tradici chlebů se semínky, dnes se ale peče všude, kde se pšeničný chléb dělá tak, aby sytil a dlouho vydržel.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj zabalený v utěrce nebo v papíru nejvýš dva dny, aby kůrka zůstala pěkná a neporušená.
- V lednici
Do lednice ho nedávej, chléb tam okorá rychleji.
- V mrazáku
Nakrájený a pevně zabalený vydrží v mrazáku až dva měsíce. Rozmrazuj ho pomalu, aby nevysychal.
Jak vybrat
Vybírej bochníky s pevnou, dobře propečenou kůrkou. Semínka mají vonět oříškově a po pražení, ne zatuchle nebo žluklě. Kdyby tak voněla, jejich olej už oxidoval. Střídka má být pružná, ne drobivá. To znamená, že těsto mělo dost vody na to, kolik jí semínka nasála.
Čím nahradit
Chléb s dýňovými semínky má podobně olejnatou střídku, chuť je ale zelenější, víc po zelenině.
Celozrnný pšeničný chléb s bohatým posypem z opražených slunečnicových semínek.
Příprava
Krájej ho vroubkovaným nožem a pohybem tam a zpět, jako když piluješ, ať nepotrháš kůrku se semínky. Opečením chléb znovu zkřupne a víc voní.
Nic nevyhazuj
Okoralé krajíce usuš a umel na strouhanku se semínky. Hodí se na zapékané pokrmy a k obalování zeleniny.
V kuchyni
Tepelná úprava
Obvykle se dělá přímým nebo nepřímým vedením těsta (přes kvásek). Semínka se předem namočí nebo spaří, aby těstu nebrala vodu. Peče se při středních teplotách, aby se jemný olej semínek nepřipálil.
Hodí se k
- Máslo z kysané smetany
- Čerstvý sýr
- Med
- Uzené ryby
- Pečená zelenina
Co to je
Slunečnicový chléb je kynutý chléb s loupanými semínky slunečnice (Helianthus annuus) v těstě, na kůrce, nebo obojí. Semínka mu dodávají plnost, strukturu a výrazné aroma. Patří k severoevropské a středoevropské tradici chlebů se semínky, dnes se ale peče všude, kde se pšeničný chléb dělá tak, aby sytil a dlouho vydržel.
Jak chutná
Hned na začátku je cítit vůně opražených semínek a jejich oleje s tóny lískového oříšku a teplého obilí. Pak přijde kulatá, jemně nasládlá chuť. Když se semínka před zaděláním namočí nebo spaří, je střídka vláčná a měkká, skoro jako krém. Dochuť je dlouhá, plná a nesladká, s lehkou hořkostí slupek semínek. Osvěží a láká k dalšímu krajíci.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je slunečnicový chléb zdravý?
Proč se semínka před pečením namáčejí?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Každá pekařská tradice dělá slunečnicový chléb jinak. Německý Sonnenblumenkernbrot je hutný a tmavý, často s převahou žita. Semínka se zapracují do kváskového těsta, typického pro chladné podnebí a dlouhé kynutí. Skandinávské chleby mívají lehčí pšeničné těsto, někdy s rostlinným nápojem. Semínka se namáčejí přes noc, takže střídka je vláčná a jemně nasládlá. V severoamerických pekárnách je slunečnicový chléb obvykle toustový chléb pečený ve formě, se stejnoměrným tvarem a měkkou střídkou, která se dobře krájí. Záleží i na semínkách: odrůdy pěstované na olej mají plnější, olejnatější jádro, odrůdy šlechtěné na přímou konzumaci mají jádra větší a jemnější. Včasná sklizeň a šetrné sušení zachovají těkavé aromatické látky, které dávají hotovému chlebu typickou vůni.
Historie
Slunečnice pochází z Ameriky, kde ji původní obyvatelé pěstovali dávno před příchodem Evropanů. Starověk: Antické Řecko a Řím slunečnici neznaly, chleby se semínky ale měly v oblibě, hlavně se sezamem a mákem. Podle stejného principu se později začala používat i slunečnicová semínka. Raný novověk: Po objevení Ameriky se slunečnice na začátku šestnáctého století dostala do Španělska a pomalu se šířila Evropou. Nejdřív jako okrasná rostlina, pak jako potravina, nejvíc v Ruském impériu, kde se semínka od osmnáctého století hojně jedla. Moderní doba: V devatenáctém a dvacátém století vzrostl hospodářský význam slunečnice díky průmyslovému lisování oleje, se kterým se začalo ve 30. letech 19. století v Rusku. Dnešní řemeslné pekařství se vrací k celým semínkům a místo co nejvyšší výtěžnosti oleje sleduje chuť, původ a výživovou hodnotu.
Věda
Slunečnicová semínka obsahují hodně nenasycených mastných kyselin, hlavně kyseliny linolové. Ta dělá střídku vláčnější a chuť plnější. Semínka neobsahují lepek a nasávají vodu, proto potřebuje těsto se semínky víc vody nebo semínka namočená předem a musí se pečlivě hníst, aby drželo strukturu. Namočená loupaná jádra už těstu vodu neberou, změknou a lépe se spojí se střídkou. Při středních teplotách pečení se navíc ztratí méně vitaminu E, který je citlivý na teplo.
Původ a etika
Při etické produkci se dává přednost semínkům, která se pěstují s minimem pesticidů a při férových pracovních podmínkách. Hlavní pěstitelské oblasti jsou ve východní Evropě a Jižní Americe, kde je pěstování slunečnice převážně mechanizované. Pekaři čím dál víc hledají dohledatelné šarže. Nejde jim jen o výnos oleje, ale i o čistou chuť, a podporují regenerativní osevní postupy, které zlepšují stav půdy.