- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 257 kcal
- 9 g bílkoviny
- 1,7 g tuky
- 49,5 g sacharidy
Bageta venkovská
Bageta venkovská
Venkovská bageta je řemeslný francouzský chléb s tmavě vypečenou, křupavou kůrkou, která se při krojení láme. Střídka je pružná, příjemně se žvýká a má velké nepravidelné póry. Na rozdíl od běžné bagety z obchodu nemusí vypadat dokonale: tvar je nepravidelnější, povrch je poprášený moukou a delší kynutí jí dává plnější chuť, jakou znáš z tradičních francouzských pekáren.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nejlepší je do 4–6 hodin po upečení. Skladuj ji nejvýš 24 hodin, buď na dřevěném prkénku řeznou stranou dolů, nebo volně zabalenou do čisté lněné utěrky. Do igelitového sáčku ji nedávej: drží vlhkost a kůrka změkne.
- V lednici
Nedoporučujeme. V lednici bageta rychleji tvrdne kvůli retrogradaci škrobu a střídka je za pár hodin suchá a gumová.
- V mrazáku
Pevně ji zabal do alobalu nebo potravinové fólie a dej do sáčku na mražení. Zamrazit ji můžeš až na 2 měsíce. Rozmraž ji při pokojové teplotě a pak ji na 5–8 minut dej do trouby vyhřáté na 190 °C, aby znovu zkřupla.
Jak vybrat
Vybírej bagetu s tmavě zlatohnědou, pevnou kůrkou, která při poklepání zní dutě. Nářezy (francouzsky „grigne“) by se měly při pečení pěkně rozevřít. To je znak, že těsto správně vykynulo a v troubě ještě nabralo objem. Když kůrku zmáčkneš, má trochu popraskat, ne se ohnout. Bledou, měkkou kůrku a hutnou, stejnoměrnou střídku vynech, to bývá známka uspěchané výroby. Ve Francii hledej obchod označený jako „boulangerie“. Tento název smějí podle francouzského zákona používat jen pekaři, kteří těsto sami hnětou, tvarují a pečou na místě. Případně si místo obyčejné bagety řekni o „une tradition“.
Čím nahradit
Ciabatta: podobně pórovitá střídka, křupavá kůrka a neutrální chuť, takže ji můžeš použít skoro všude místo venkovské bagety
Kváskový batard (menší oválný bochník) nebo italský chléb: podobná textura, hodí se na sendviče, bruschetty i do košíku k jídlu, chuť je jen trochu jiná
Příprava
Krájej ji zoubkovaným nožem jemnými pilovitými tahy, ať nezmačkáš střídku. Nejlíp chutná, když ji před podáváním na 3–5 minut ohřeješ v rozpálené troubě (200 °C). Pokud kůrka změkla, před ohřátím ji lehce pokrop vodou a zase bude křupat.
Nic nevyhazuj
Z včerejší bagety udělej krutony do salátu, strouhanku na zapékané pokrmy a masové kuličky, nebo ji dej do francouzské cibulačky. Z okoralých plátků jsou výborní chudí rytíři nebo panzanella (italský chlebový salát s rajčaty). Suché kůrky rozmixuj na hrubou strouhanku typu panko nebo je použij k zahuštění polévek a omáček.
V kuchyni
Tepelná úprava
Venkovská bageta chutná nejlíp čerstvá nebo lehce opečená. Na crostini a bruschetty ji krájej šikmo, na sendviče ji rozřízni podélně. Pod grilem v troubě ji opékej 1–2 minuty: okraje zezlátnou a vnitřek zůstane měkký. Na česnekovou bagetu ji potři bylinkovým máslem a peč při 190 °C 8–10 minut. Nakrájenou na kostky ji opeč na krutony, natrhanou na hrubé kusy ji přidej do chlebových salátů nebo nádivky.
Hodí se k
- Máslo z kysané smetany
- Brie a camembert
- Vyzrálé comté a gruyère
- Prosciutto a uzeniny
- Olivový olej a balzamikový ocet
- Česnek a čerstvé bylinky
- Rajčata a bazalka
- Paštika a rillettes
- Fíkový džem a med
- Bílé víno (Sauvignon Blanc, šampaňské)
Co to je
Venkovská bageta je řemeslný francouzský chléb s tmavě vypečenou, křupavou kůrkou, která se při krojení láme. Střídka je pružná, příjemně se žvýká a má velké nepravidelné póry. Na rozdíl od běžné bagety z obchodu nemusí vypadat dokonale: tvar je nepravidelnější, povrch je poprášený moukou a delší kynutí jí dává plnější chuť, jakou znáš z tradičních francouzských pekáren.
Jak chutná
Kůrka chutná po opečené pšenici a karamelu, díky Maillardově reakci má i jemně oříškový tón. Střídka je mírně nasládlá, voní po droždí a po dlouhém kynutí má lehce nakyslý nádech. Nejvíc na bagetě baví kontrast: tvrdá, praskající kůrka a měkká, děravá střídka.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi venkovskou a obyčejnou bagetou?
Jak dlouho vydrží venkovská bageta čerstvá?
Proč mi u bagety měkne kůrka?
Dá se venkovská bageta upéct doma?
Čím se liší francouzská bageta od amerického „francouzského chleba“?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Baget je několik druhů. „Baguette de tradition“ (zkráceně „tradi“) se podle přísných francouzských předpisů smí dělat jen z mouky, vody, soli a droždí nebo kvasu, bez přídatných látek a bez mražení. „Baguette ordinaire“ může obsahovat některé přídatné látky i předem připravené těsto. „Ficelle“ je tenčí a lehčí verze o hmotnosti kolem 100–125 gramů. „Flûte“ neboli „Parisienne“ je naopak silnější a vydatnější. Do venkovské bagety se často přidává celozrnná nebo žitná mouka. Těsto delší dobu kyne v chladu a někdy se do něj přidává kvas (levain), který jí dá výraznější chuť.
Historie
Kde se bageta vzala, přesně nevíme a kolují o tom různé legendy. Podlouhlé chleby se ve Francii pekly celá staletí, ale dnešní bageta vznikla až na začátku 20. století. Vycházela z vídeňského způsobu pečení včetně pecí s párou, který v Paříži rozšířil rakouský pekař August Zang poté, co tam koncem 30. let 19. století otevřel pekárnu. V těchto pecích se dala upéct lesklá, křupavá kůrka a vzdušný vnitřek. Slovo „baguette“ znamená „tyčka“ nebo „hůlka“ a jako název chleba je poprvé doloženo roku 1920. „Baguette de tradition“ vymezila v roce 1993 francouzská vládní vyhláška „Le Décret Pain“: chléb prodávaný jako „tradition“ musí být z pšeničné mouky, vody, soli a droždí nebo kvasu, bez přídatných látek a v žádné fázi se nesmí mrazit. V roce 2022 zapsalo UNESCO „řemeslné know-how a kulturu bagety“ na seznam nehmotného kulturního dědictví. Bageta se tak definitivně stala celosvětovým symbolem Francie.
Věda
Venkovská bageta skvěle ukazuje, co s těstem dělá kynutí a teplo. Při hnětení nasáknou pšeničné bílkoviny glutenin a gliadin vodu a propojí se disulfidovými můstky. Vznikne pružná lepková síť, která zachytí oxid uhličitý z kvasinek. Při dlouhém prvním kynutí, často 12–18 hodin v lednici, štěpí enzymy škrob na cukry. Tím se prohloubí chuť a lepek zesílí. Kůrku pak dělá vysoká teplota pečení (230–260 °C) spolu s párou. Pára drží povrch na začátku pečení vláčný, takže bageta v troubě ještě naroste, než kůrka ztuhne. Jakmile se vlhkost odpaří, Maillardova reakce mezi aminokyselinami a redukujícími cukry vytvoří stovky aromatických látek, které dávají chlebu jeho vůni. Karamelizace cukrů na povrchu mu dodá tmavě jantarovou barvu. Velké nepravidelné póry vzniknou, když s těstem zacházíš opatrně a velké bubliny plynu z něj nevytlačíš.
Původ a etika
Když kupuješ v místní řemeslné pekárně, pomáháš zachovat tradiční pekařské řemeslo a podporuješ místní ekonomiku. Jen ve Francii je přes 30 000 řemeslných pekáren. Hledej pekaře, kteří pečou ze starých odrůd pšenice a z mouky mleté na kamenných mlýnech. Taková mouka si uchová víc živin i chuti než mouka z průmyslového válcového mletí. Bio mouka znamená méně pesticidů a podporuje regenerativní zemědělství. Pravá venkovská bageta rychle tvrdne, a i když to někdy otravuje, je to proto, že v ní nejsou konzervanty ani přídatné látky jako v průmyslovém pečivu.