- Sezóna
- V řemeslných pekárnách ji seženeš celý rok, nejlepší bývá v chladnějších měsících.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 239 kcal
- 8,3 g bílkoviny
- 1 g tuky
- 49,1 g sacharidy
Bageta grahamová
Bageta grahamová
Grahamová bageta je křížení dvou pečiv: má protáhlý tvar a praskající kůrku francouzské bagety, ale peče se z grahamové mouky, tedy hrubě mleté celozrnné pšeničné mouky, kterou v Americe prosazovali reformátoři výživy. Není to ani tradiční francouzská bageta (pain de tradition), ani pravý grahamový chléb. Je to moderní řemeslné pečivo, u kterého jde víc o strukturu, výživu a lehce venkovský ráz než o sněhobílou jemnost bílého pečiva.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ji volně zabalenou v papíru při pokojové teplotě nejvýš 24 hodin, jinak kůrka změkne.
- V lednici
Do lednice ji nedávej. Škrob tam rychleji retrograduje, pečivo tvrdne a ztrácí chuť.
- V mrazáku
Pevně zabalenou ji můžeš zamrazit až na měsíc. Rozmrazuj ji rovnou v horké troubě, tak bude mít nejlepší strukturu.
Jak vybrat
Vyber bagetu s hluboce popraskanou kůrkou a viditelnými tečkami otrub. Na svou velikost má být lehká, což znamená, že dobře vykynula, a má hřejivě vonět po obilí. Matnou, gumovitou kůrku vynech, protože to ukazuje, že bageta je nejspíš okoralá nebo nedopečená.
Čím nahradit
Celozrnná bageta z kamenomleté mouky.
Klasická bageta s malým podílem pšeničných otrub.
Příprava
Krájej ji vroubkovaným nožem a moc netlač, ať nezmáčkneš střídku. Když ji krátce opečeš, vynikne oříšková chuť grahamové mouky a kůrka zase zkřupne.
Nic nevyhazuj
Okoralou grahamovou bagetu usuš a namel z ní celozrnnou strouhanku. Hodí se na zapékané pokrmy nebo na obalení pečené zeleniny.
V kuchyni
Tepelná úprava
Peče se většinou s párou, aby bageta v troubě dobře nakynula a vytvořila se kůrka. Často jí prospěje delší autolýza a dlouhé kynutí, otruby tak změknou a střídka je tažnější.
Hodí se k
- Máslo ze zakysané smetany
- Zralý čedar
- Uzené ryby
- Med
- Pečená kořenová zelenina
Co to je
Grahamová bageta je křížení dvou pečiv: má protáhlý tvar a praskající kůrku francouzské bagety, ale peče se z grahamové mouky, tedy hrubě mleté celozrnné pšeničné mouky, kterou v Americe prosazovali reformátoři výživy. Není to ani tradiční francouzská bageta (pain de tradition), ani pravý grahamový chléb. Je to moderní řemeslné pečivo, u kterého jde víc o strukturu, výživu a lehce venkovský ráz než o sněhobílou jemnost bílého pečiva.
Jak chutná
Voní suše a oříškově. Napoprvé je jemně nasládlá a výrazně obilná, připomíná drcená pšeničná zrna a opražené otruby. Pak se rozvine do hřejivé, sladové chuti s náznakem medu a lískových oříšků, které dávají pšeničné klíčky. Dochuť je čistá, od otrub lehce svíravá a dlouho vydrží. Tahle bageta hlavně zasytí, na mlsání není.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jak se grahamová bageta liší od bílé bagety výživovými hodnotami?
Je bageta z grahamové mouky hutná?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Předpisy grahamovou bagetu nijak nevymezují, ale existuje v několika podobách. Liší se podle původu obilí a podle toho, jak se mouka mele.
Grahamová bageta z kamenomleté mouky
Mouka se pomalu mele mezi kameny, takže si uchová olej z pšeničných klíčků a nestejně velké částečky otrub. Hodně se v ní projeví, odkud obilí pochází, zvlášť u pšenice z minerálně bohatých půd horního Středozápadu USA nebo severní Francie. Chuť je výrazná, zemitá hořkost se vyvažuje přirozenou sladkostí. Střídka je lehce otevřená, ale pružná.
Grahamová bageta z naklíčené pšenice
Pšeničná zrna se před mletím nechají naklíčit. Škroby se tím změní a bageta je sladší. Klíčení musí být přesně načasované. Hotová bageta má měkčí střídku a chutná po sladu a teplém mléce.
Grahamová bageta z jemněji prosáté mouky
Z mouky se při mletí odstraní část otrub, ale klíčky v ní zůstanou. Bageta je tak lehčí a jemnější. Často ji pečou městské řemeslné pekárny, které chtějí spojit výživnost s elegancí. Chuť je decentnější a v dochuti čistě pšeničná.
Historie
Grahamová bageta nemá jeden rodokmen, navazuje na několik historických vrstev. Ve starověkém Řecku a Římě se pekly hrubé chleby z málo prosáté mouky. Autoři jako Galénos považovali chléb s otrubami za méně výživný než jemný bílý chléb a vyšší vrstvy dávaly přednost bílému. Už tehdy tak stálo jemné pečivo proti hrubému, každodennímu chlebu.
Ve středověku se chlebová kultura rozrůznila podél obchodních cest. S cechovním mlynářstvím a prosévacími síty přišly jemnější mouky, ale chléb chudých zůstal tmavý a plný otrub. Kynul pomalu, pekl se v obecních pecích a s dnešním grahamovým chlebem ho spojuje důraz na to, aby sytil a byl dobře stravitelný.
V novověku přichází Sylvester Graham, americký reformátor z 19. století. Prosazoval hrubou celozrnnou mouku a spojoval chléb s mravním i tělesným zdravím. Francie mezitím ve 20. století dotáhla bagetu do podoby symbolu moderního města. Dnešní pekaři, ovlivnění výměnou mezi Evropou a Amerikou, spojili Grahamovu celozrnnou myšlenku s francouzským tvarem. V grahamové bagetě se tak potkává zdravotní reforma s pekařským řemeslem.
Věda
Grahamová mouka výrazně mění reologii těsta. Částečky otrub narušují lepkovou síť, takže těsto je méně tažné a hůř drží plyn. Zkušení pekaři to vyrovnávají delším vsakováním vody, autolýzou a šetrným hnětením. Enzymy během kynutí rozkládají kyselinu fytovou, která by jinak vázala minerály z otrub. Cukry a volné aminokyseliny z otrub a klíčků navíc zesilují Maillardovu reakci a oxidované tuky z klíčků přidávají další aromatické látky. Kůrka je proto tmavší a vůně bohatší.
Původ a etika
Při eticky vedené výrobě grahamových baget se používá dohledatelná pšenice, často z malých farem nebo z regenerativního zemědělství. Kamenný mlýn semele otruby, klíček i endosperm najednou, ale je pomalejší a vyžaduje víc zručnosti. Pekaři stále víc dbají na férové výkupní ceny pro pěstitele obilí a otevřeně uvádějí stupeň vymletí mouky. Historickou vazbu tohoto chleba na morálku ve stravování tak přenášejí do dnešních otázek udržitelnosti a spravedlivé práce.