Zkřížené alergie: proč po jablku svědí v ústech a co s tím

Zkřížená alergie je situace, kdy imunitní systém reaguje na látku, na kterou jsi původně alergický nebyl – protože obsahuje bílkovinu podobnou tvému původnímu alergenu. Nejčastěji jde o spojení pylu a jídla: protilátky namířené proti pylu si spletou strukturně podobný protein v ovoci nebo zelenině a spustí stejnou obrannou reakci.

Klasický příklad: jsi alergický na březový pyl a po kousnutí do syrového jablka tě začne svědit v ústech. Může za to bílkovina Mal d 1 v jablku, která se hlavnímu březovému alergenu Bet v 1 podobá natolik, že ji tělo zamění. Téhle reakci omezené na ústa a hrdlo se odborně říká orální alergický syndrom.

Proč to řešit? Když znáš svůj hlavní alergen, dokážeš dopředu odhadnout, které potraviny ti můžou dělat problém – a vyhnout se nepříjemnému překvapení u jídla. Reakce jsou ale individuální, takže neobvyklé projevy vždycky zkonzultuj s alergologem.

Nejběžnější zkřížené reakce spojují pylové alergiky s konkrétními potravinami:

• Březový pyl → jablko, hruška, třešně, meruňka, broskev, mrkev, celer, lískové ořechy

• Pyl trav → rajče, meloun, arašídy, pšeničná mouka

• Ambrozie → meloun, banán, okurka, cuketa

• Pelyněk → celer, mrkev, koření (kmín, koriandr, paprika)

• Latex → banán, avokádo, kiwi, kaštany (tzv. latexovo-ovocný syndrom)

Podle alergologů reaguje až 70 % lidí alergických na břízu i na některou z výše uvedených potravin. Neznamená to, že budeš reagovat na všechno ze seznamu – bývá to jen část a míra se člověk od člověka liší.

Zkřížená reakce mezi březovým pylem a jablkem je vůbec nejrozšířenější. Po syrovém jablku se ozve svědění nebo pálení rtů, jazyka a hrdla, obvykle během pár minut. Za viníka platí skupina bílkovin PR-10, kam patří jak březový Bet v 1, tak jablečný Mal d 1. Stejná bílkovina je i v hrušce, třešních, broskvi a meruňce – proto přicházejí ke slovu společně.

Lidé s alergií na latex často reagují i na banán, avokádo, kiwi a jedlé kaštany. Bílkoviny v přírodním latexu se totiž podobají těm v tomhle ovoci. Tady jde o jiný mechanismus než u pylu a reakce bývají v průměru silnější, takže je namístě větší opatrnost – tepelná úprava tu spolehlivě nepomáhá.

U většiny zkřížených reakcí na pyl platí jednoduché pravidlo: syrové ovoce nebo zelenina vadí, ale tepelně upravené obvykle ne. Bílkoviny typu Bet v 1 (a příbuzný profilin) jsou totiž termolabilní – studie popisují, že se rozpadají teplem i žaludečními enzymy. Proto ti může svědit po syrovém jablku, zatímco štrúdl, pečená jablka nebo kompot projdou bez potíží.

Dvě poznámky, ať se nespálíš: (1) neplatí to univerzálně – u alergie na bílkoviny typu LTP nebo na latexové ovoce vaření spolehlivé není; (2) když víš, že reaguješ jen na syrovou verzi, nemusíš dané ovoce ze života škrtat, stačí ho tepelně upravit.

Nejčastějším příznakem je svědění nebo pálení rtů, jazyka, patra a hrdla krátce po jídle – tzv. orální alergický syndrom. Kromě toho se může objevit:

• otok rtů, jazyka nebo sliznice v ústech

• kožní projevy: kopřivka, zčervenání, zhoršení ekzému

• trávicí potíže: nevolnost, bolest břicha, průjem

• vzácně dušnost, otok hrdla nebo anafylaxe – život ohrožující reakce

Většina reakcí u orálního syndromu je mírná a odezní do hodiny. Intenzita se ale liší podle člověka, alergenu i toho, kolik ho sníš. Když si nejsi jistý, jestli vůbec jde o alergii, projdi si i jak rozpoznat příznaky potravinové alergie a co s nimi dělat.

Diagnózu určí alergolog kombinací anamnézy a testů – sám ze svých příznaků spolehlivě nepoznáš, jestli jde o zkříženou alergii, nebo o něco jiného. Postup obvykle vypadá takto:

• Rozhovor a deník potíží – co, kdy a v jaké formě (syrové/vařené) ti dělá problém

• Kožní prick testy – kapka alergenu na kůži a sledování reakce

• Krevní testy na specifické IgE – dnes i tzv. komponentová diagnostika, která rozliší, jestli reaguješ na termolabilní Bet v 1, nebo na rizikovější LTP

• Eliminační dieta – dočasné vyřazení podezřelé potraviny a sledování změny

Komponentová diagnostika je užitečná právě proto, že napoví, jestli si vystačíš s tepelnou úpravou, nebo je namístě větší opatrnost.

Riziko snížíš hlavně tím, že rizikové potraviny jíš tepelně upravené a hlídáš pylovou sezónu. Co funguje v praxi:

• Uprav formu jídla, ne nutně celý jídelníček – syrové jablko nahraď pečeným, kompotem nebo šťávou; celer a mrkev raději vařené.

• Veď si deník příznaků – snadno tak odhalíš, co a v jaké podobě ti vadí.

• Během pylové sezóny buď opatrnější – reakce na zkříženě reagující jídlo bývají v době kvetení silnější.

• Doma filtruj vzduch – HEPA filtr zachytí pyl; v sezóně větrej po dešti a spíš večer.

• Plánuj venkovní aktivity chytře – nejméně pylu je po dešti, sleduj pylové zpravodajství.

Základ léčby jsou antihistaminika na rychlé zmírnění svědění a mírných reakcí; závažnější stavy patří do rukou lékaře. Přehled možností:

• Antihistaminika – první volba u mírných, hlavně ústních příznaků.

• Kortikosteroidy – na silnější reakce, jen krátkodobě a pod dohledem lékaře.

• Adrenalinové pero – pro každého, kdo je ohrožen anafylaxí.

• Alergenová imunoterapie (AIT) – dlouhodobé „přeučení“ imunity na pyl; u části pacientů zmírní i zkřížené potravinové reakce.

Univerzální recept neexistuje – co sedne jednomu, druhému nemusí. Konkrétní kombinaci vždy laď s alergologem.