- Sezóna
- K dostání celý rok. Hlavní sezóna úlovků se liší podle druhu a oceánu.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 130 kcal
- 21 g bílkoviny
- 4,5 g tuky
- 0 g sacharidy
Žralok, filet s kůží
Žralok, filet s kůží
Žraločí filet s kůží je vykostěný kus svaloviny z boku různých druhů žraloků. Kůže se na něm nechává schválně: při tepelné úpravě chrání maso a dodává jídlu kontrast v textuře. Na rozdíl od kostnatých ryb mají žraloci chrupavčitou kostru a husté maso bohaté na močovinu, se kterým je potřeba umět zacházet.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Při pokojové teplotě ho nech jen na dobu přípravy, maso se rychle kazí.
- V lednici
Skladuj pevně zabalený při 0–2 °C a kvůli nejlepší chuti ho spotřebuj do 24 hodin.
- V mrazáku
Čerstvý filet, který ještě nebyl zmrazený, hned dobře uzavři a zamraz, nejdéle na 2–3 měsíce. Omezíš tím rozklad močoviny. Rybu prodávanou rozmraženou znovu nezmrazuj.
Jak vybrat
Vybírej filety se světlým, průsvitným masem a neutrální vůní moře. Kůže má být neporušená, stříbřitá až břidlicově šedá a nemá být moc odřená. Nažloutlým kusům nebo kusům s ostrým pachem čpavku se vyhni: ryba nebyla dost vykrvená, nebo už je stará.
Čím nahradit
Filet z mečouna s kůží má podobně husté maso a na grilu se chová podobně.
Steaky z tuňákového hřbetu mají podobnou texturu, jen čistší dochuť.
Příprava
Krátce opláchni a pak namoč do lehce okyselené vody nebo do mléka, aby se vytáhly zbytky močoviny. Před vařením důkladně osuš. Kůži nech na filetu, aby držel pohromadě. Jestli chceš, sundej ji až před podáváním.
Nic nevyhazuj
Odřezky a chrupavky dodají rybímu vývaru želatinu a plnější chuť.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejlíp se hodí prudký žár: gril, opečení na pánvi s dopečením v troubě nebo horní gril v troubě, kde se maso rychle zatáhne. Ve středomořské kuchyni se tradičně pomalu dusí. V některých oblastech se také nakládá do soli a suší.
Co to je
Žraločí filet s kůží je vykostěný kus svaloviny z boku různých druhů žraloků. Kůže se na něm nechává schválně: při tepelné úpravě chrání maso a dodává jídlu kontrast v textuře. Na rozdíl od kostnatých ryb mají žraloci chrupavčitou kostru a husté maso bohaté na močovinu, se kterým je potřeba umět zacházet.
Jak chutná
Nejdřív ucítíš jemnou mořskou slanost. Pak se rychle ozve pevné, skoro masité tělo s tóny železa a minerálů. Když je ryba správně vykrvená a namočená, dochuť je čistá, lehce nasládlá a dlouhá a čpavek v ní není cítit.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Má žraločí filet výraznou chuť?
Proč se na žraločím filetu nechává kůže?
Je žraločí maso bezpečné k jídlu?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Žraločí filet s kůží není jedna surovina, ale celá skupina druhů. Liší se podle moře, ve kterém žraloci žijí, i podle způsobu lovu.
Žralok mako
Žije v tropických a mírných vodách otevřeného oceánu. Má husté maso barvy slonové kosti až narůžovělé, pevné skoro jako hovězí. Loví se na dlouhé lovné šňůry a musí se hned vykrvit, jinak ztratí čistou chuť. Mako krátkoploutvý je veden jako ohrožený druh. Podle pravidel EU a ICCAT se úlovky ze severního Atlantiku nesmí vykládat, proto pečlivě kontroluj původ.
Žralok modravý
Běžně se loví v Atlantiku a ve Středozemním moři. Má světlejší maso a jemnější, méně výraznou chuť. Často jde o vedlejší úlovek, proto potřebuje rychle do ledu a před vařením delší namáčení.
Ostroun
Malé pobřežní druhy z chladnějších vod mají kompaktní filety s jemně nasládlou dochutí, která připomíná mořské plody. Ostroun obecný se v Británii prodává jako rock salmon, v Německu jako uzené Schillerlocken. Úlovky v EU jsou od roku 2011 přísně omezené.
U všech těchto druhů slouží kůže při vaření jako tepelný štít a omezuje ztrátu šťáv. Rozdíly v chuti dělá potrava a teplota vody. Žraloci ze studenějších moří mají čistší a méně výraznou dochuť.
Historie
Žraločí maso se jí už tisíce let a jeho historie ukazuje, jak prakticky lidé s mořem odjakživa zacházeli.
Starověk
V antickém Řecku a Římě se žralok, kterému se často říkalo „mořský pes“, prodával na pobřežních trzích. Jeho lov popsal třeba Oppiános. Ryby se pro převoz konzervovaly solením a sušením.
Středověk
Podél středomořských a atlantských obchodních cest se žraločí maso dostalo do jídelníčku klášterů i námořníků, hlavně o postních dnech, kdy bylo maso zakázané. Na Islandu a v severní Evropě se žralok fermentoval na trvanlivou zásobu. V jižních přístavech se dusil s aromatickými přísadami, aby se jeho výrazná chuť zjemnila.
Moderní doba
Díky průmyslovému rybolovu se žraločí maso dostalo i daleko od pobřeží. Ve 20. století sloužilo jako levná náhrada dražších ryb. S rostoucím ekologickým povědomím se z něj ale stala sporná surovina. Je u ní potřeba znát původ a jíst ji s mírou.
Věda
Žraločí svalovina obsahuje hodně močoviny a trimethylaminoxidu. Díky těmto látkám žralok vyrovnává tělní tekutiny s mořskou vodou, v kuchyni ale dělají potíže. Rychlé vykrvení a namáčení je z masa vytáhne dřív, než se močovina rozloží na čpavek. Proto se tyhle postupy tradičně dodržují. Kůži pokrývají plakoidní šupiny, mikroskopické šupinky podobné zubům. Ve vodě snižují odpor, kůže je kvůli nim ale tuhá a drsná, a proto se před jídlem obvykle odstraňuje.
Původ a etika
Žraločí maso kupuj s rozmyslem. Řada druhů roste pomalu a kvůli nadměrnému lovu jich ubývá. Dávej přednost druhům, které jsou vyhodnocené jako stabilní, ulovené v rámci regulovaných kvót a vyložené na břeh celé, ne zbavené ploutví už na moři. Průhledný dodavatelský řetězec a místní rybolov snižují škody na přírodě a ctí dlouhou námořní tradici této suroviny.