- Sezóna
- Celoročně (většinou mražená)
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 73 kcal
- 16,4 g bílkoviny
- 0,3 g tuky
- 0 g sacharidy
Žabí stehýnka
Žabí stehýnka
Žabí stehýnka jsou svalnaté zadní nohy některých jedlých druhů žab. Nejčastěji pocházejí ze sladkovodních mokřadů a podávají se jako samostatná pochoutka. Odedávna patří k francouzské vysoké kuchyni. Stojí zvláštně na pomezí zvěřiny, ryb a drůbeže a cení se hlavně pro svou křehkost a jemnou chuť.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Žabí stehýnka nenechávej při pokojové teplotě, rychle se kazí.
- V lednici
Skladuj pevně zabalená při 0–2 °C a spotřebuj do 24 až 48 hodin.
- V mrazáku
Zamraz při −18 °C nejvýš na 3 měsíce, ideálně vakuově zatavená, aby v mrazáku nevysychala.
Jak vybrat
Vybírej stehýnka světlá, slonovinově bílá až lehce narůžovělá. Povrch má být vlhký, ale ne slizký. Maso má být pevné a po zmáčknutí se má vrátit do původního tvaru. Šedavá stehýnka nebo stehýnka s ostrým pachem nekupuj, jsou stará nebo se s nimi špatně zacházelo.
Čím nahradit
Podobně jemná a nevýrazná je hřbetní část mladého králíka, když s ní zacházíš šetrně.
Strukturou se k nim přiblíží kuřecí křídla nebo jejich horní masitější část, chuť ale bude výraznější.
Příprava
Stehýnka důkladně osuš kuchyňskou papírovou utěrkou a odstraň zbytky blan. V mnoha klasických receptech se před tepelnou úpravou krátce naloží do slabého solného nálevu nebo do mléka, aby byla sladší a křehčí.
Nic nevyhazuj
Z kostí a odřezků můžeš vylepšit lehký vývar nebo court-bouillon (vývar s vínem a zeleninou na vaření ryb). Dodají mu jemnou želatinovou hustotu a chuť nepřebijí.
V kuchyni
Tepelná úprava
Žabí stehýnka jsou nejlepší připravená rychle a na vysoké teplotě, třeba restovaná nebo osmažená na pánvi. Libové maso potřebuje krátkou úpravu a hodně tuku, ale musí se propéct až ke kosti. Můžeš je také zlehka pošírovat nebo podusit ve víně s bylinkami. Při delší úpravě ale snadno vyschnou, pokud je průběžně nepřeléváš výpekem.
Co to je
Žabí stehýnka jsou svalnaté zadní nohy některých jedlých druhů žab. Nejčastěji pocházejí ze sladkovodních mokřadů a podávají se jako samostatná pochoutka. Odedávna patří k francouzské vysoké kuchyni. Stojí zvláštně na pomezí zvěřiny, ryb a drůbeže a cení se hlavně pro svou křehkost a jemnou chuť.
Jak chutná
Chuť je zpočátku jemná a čistá, s lehkou nasládlostí, která připomíná sladkovodní raky. Maso má jemná, skoro hedvábná vlákna. Blíží se spíš mladé drůbeži než rybě a ochotně nasává tuk a aromata. Dochuť je krátká a minerální. Zůstane po ní lehký tón zelených bylinek a rybniční svěžesti, ne výrazná pachuť zvěřiny.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jak chutnají žabí stehýnka?
Jaké živiny žabí stehýnka obsahují?
Pocházejí žabí stehýnka z udržitelných zdrojů?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Často se o nich mluví jako o jedné surovině, ale stehýnka se hodně liší podle druhu žáby a prostředí, ve kterém žila.
Skokan zelený (Pelophylax esculentus)
Tradičně se jí ve Francii a v okolních zemích. Daří se mu v pomalu tekoucích řekách a rybnících. Dřív se lovil v noci rukou nebo do sítě. Dnes je ve velké části EU chráněný a komerční sběr ve volné přírodě je ve Francii zakázaný od roku 1980. Stehýnka má malá a jemná, cení se pro decentní nasládlost a jemná svalová vlákna.
Skokan volský (Lithobates catesbeianus)
Je větší a statnější a má masitá stehýnka, která jsou pevnější na skus. Ve velkém se chová v řízených vodních chovech, hlavně v Asii. Chuť má o něco výraznější a víc připomíná drůbež. Hodí se na smažení i grilování.
Žáby z asijských rýžových polí
Jsou běžné v jihovýchodní Asii a v rýžových polích se živí hmyzem, takže mají lehce travnatý, bylinkový nádech. Loví se sezónně, po monzunových deštích. Stehýnka mají menší, ale výrazně křehká a často se připravují pikantně nebo s hodně aromatickým kořením.
U všech druhů chuť výrazně ovlivňuje kvalita vody, potrava a roční doba lovu. Nejjemnější maso dávají žáby z čistého prostředí bohatého na minerály.
Historie
Žabí stehýnka se jedí odedávna. Antické Řecko a Řím: Doklady o jedení žab ve starověkém Řecku a Římě jsou skromné a v dochovaných popisech římských hostin žáby nenajdeš. Mnohem lépe je tento zvyk doložený v Číně a jihovýchodní Asii.
Středověká Evropa
Ve středověku žáby znovu nabyly na významu díky náboženským půstům. Kláštery je nezařazovaly jednoznačně a někdy je dovolovaly jíst i v postní dny. Obchodní cesty a hospodaření v mokřadech ve Francii a v Nízkých zemích sběr žab podporovaly, a tak zakořenily v tamních regionálních kuchyních.
Novověk
V 18. a 19. století se žabí stehýnka stala symbolem francouzské gastronomie a v pařížských restauracích se podávala jako vybraná kuriozita. Ve 20. století je průmyslové chovy, hlavně v Asii, proměnily v celosvětové zboží a zároveň vyvolaly obavy o přírodu. Dnes jsou stehýnka obojím: kusem kulinářského dědictví i tématem ekologických sporů.
Věda
Sval žabích stehýnek tvoří jemná rychlá svalová vlákna a v mase je jen velmi málo tuku. Proto je křehké, ale snadno vyschne. Obsahuje málo myoglobinu, a tak je syrové světlé a po tepelné úpravě bílé. Kolagenu má jen trochu, rychle želatinizuje, a proto mu nejvíc svědčí krátká úprava.
Původ a etika
Sběr ve volné přírodě vedl v několika oblastech k úbytku žab, zejména tam, kde jsou žáby pro regulaci hmyzu klíčové. Odpovědný nákup proto dává přednost kontrolovaným chovům, které sledují kvalitu vody a rozmnožovací cykly. Poctiví chovatelé omezují dopad na přírodu tím, že brání únikům žab a šíření nemocí, aby tahle stará pochoutka nešla na úkor křehkých mokřadů.