- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 348 kcal
- 14,8 g bílkoviny
- 2,8 g tuky
- 71,8 g sacharidy
Vločky kamutové
Vločky kamutové
Kamutové vločky vznikají z celých zrn kamutu (khorasanské pšenice), která se napaří a rozválcují naplocho – podobně jako ovesné vločky. Botanicky jde o starobylé obilí Triticum turgidum subsp. turanicum.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladné, tmavé spíži až 6 měsíců. Chraň před zdroji tepla a přímým sluncem.
- V lednici
V lednici vydrží asi 12 měsíců. Dej je do uzavřené nádoby nebo uzavíratelného sáčku, aby nenasákly vlhkost a pachy.
- V mrazáku
V mrazáku ve vzduchotěsné nádobě nebo vakuovaném sáčku si nejlepší kvalitu udrží až 1 rok. Před použitím je nech povolit při pokojové teplotě.
Jak vybrat
Vybírej vločky rovnoměrně zlatavě jantarové, s čerstvou, lehce nasládlou vůní. Nejlepší jsou celé, ne rozdrobené na prach. To svědčí o správném zpracování a čerstvosti. Sáhni po certifikovaném biu – pravý kamut se podle podmínek ochranné známky pěstuje vždy ekologicky. Vyhni se balením se známkami vlhkosti, hrudkami nebo žluklým zápachem. Ten znamená, že přirozené oleje v zrnu oxidovaly.
Čím nahradit
Špaldové vločky – další starobylá pšenice s podobně oříškovou chutí a pevnou texturou, která se v kaši i při pečení chová úplně stejně.
Klasické ovesné vločky se texturou hodí, chybí jim ale máslová nasládlost kamutu. Chuťově bližší jsou vločky z dvouzrnky nebo farra, pokud je seženeš.
Příprava
Na teplou kaši smíchej 1 díl vloček se 2–3 díly vody nebo mléka. Přiveď k varu, ztlum plamen a za občasného míchání vař 5–10 minut, dokud vločky nezměknou do krémova. Chceš-li kaši ještě krémovější, namoč vločky přes noc v tekutině, ve které je budeš vařit. Syrové je můžeš dát i do granoly, müsli nebo pečiva. Ve většině receptů jimi nahradíš ovesné vločky v poměru 1:1.
Nic nevyhazuj
Zbylou uvařenou kamutovou kaši využij jako pojivo do zeleninových karbanátků, masových koulí nebo pečiva. Studenou uvařenou kaši můžeš natlačit do vymazaného pekáče a upéct z ní křupavé obilné placky.
V kuchyni
Tepelná úprava
Kamutové vločky vynikají jako teplá snídaňová kaše provařená v mléce nebo vodě do krémova. Skvěle fungují v pečivu, kde jejich máslová chuť přidá hloubku: v sušenkách, muffinech, bábovkách a nekynutém pečivu s práškem do pečiva i v domácích müsli tyčinkách. Syrové je použij do vloček namočených přes noc nebo do müsli. Můžeš je taky krátce opražit na suché pánvi, aby vynikla jejich oříškovost, a přidat je do studentské směsi nebo je nasypat jako křupavou drobenku na zapečené ovoce. Namleté nahrubo poslouží jako obalování na rybu nebo kuře. Vmíchané do polévky ji zahustí.
Hodí se k
- Med a javorový sirup
- Skořice, kardamom a muškátový oříšek
- Čerstvé a sušené ovoce (datle, fíky, meruňky, bobuloviny)
- Pražené ořechy (vlašské, mandle, pekanové)
- Kokosové a mandlové mléko
- Opražené (hnědé) máslo, beurre noisette
- Vanilka
- Hořká čokoláda
- Peckové ovoce
- Hřejivé koření
Co to je
Kamutové vločky vznikají z celých zrn kamutu (khorasanské pšenice), která se napaří a rozválcují naplocho – podobně jako ovesné vločky. Tohle starobylé obilí (botanicky Triticum turgidum subsp. turanicum) má zlatavá, protáhlá zrna zhruba dvakrát větší než běžná pšenice. Jako vločky se rychle uvaří a hodí se na výživnou snídani i do pečení. Přitom si drží typickou plnou, máslovou chuť zrna.
Jak chutná
Kamutové vločky chutnají výrazně oříškově a máslově, s jemnou nasládlostí. Tím se liší od běžných ovesných nebo pšeničných vloček. Chuť je plná, ale nevtíravá, se zemitým tónem, který připomíná pražené lískové ořechy, a s lehkou sladkostí z přirozených cukrů zrna. V kaši změknou do krémova, zůstanou lehce na skus, drží tvar a nerozbřednou.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jsou kamutové vločky bezlepkové?
Jak uvařit kamutové vločky k snídani?
Můžu v receptech nahradit ovesné vločky kamutovými?
Jak chutná kamut?
Jak dlouho vydrží kamutové vločky?
Čím se kamut liší od běžné pšenice?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Kamut je ochranná známka pro jedinou chráněnou odrůdu khorasanské pšenice (Triticum turanicum). Běžná pšenice má tisíce odrůd, kamut ale musí splňovat přísná pravidla: musí jít o čistou starobylou odrůdu khorasan, pěstovanou ekologicky, nikdy nekříženou ani geneticky neupravenou. Kamutové vločky jsou prostě tohle celé zrno, napařené a rozválcované. Seženeš i celá zrna kamutu, kamutovou mouku, pufovaný kamut a kamutové těstoviny. Pro velká, zahnutá zrna se mu lidově říká také „pšenice krále Tutanchamona“, „prorokova pšenice“ nebo „velbloudí zub“.
Historie
Příběh kamutu zní jako zemědělská legenda. Khorasanská pšenice nejspíš vznikla v Úrodném půlměsíci, kolébce zemědělství. Jméno má po historickém regionu Chorásán, který zasahoval do dnešního Íránu, Afghánistánu a Turkmenistánu. Jeho název znamená „země vycházejícího slunce“. Pšenice se pěstovala tisíce let, pak upadla v zapomnění. Její novodobý návrat začal v roce 1949. Earl Dedman, letec amerického letectva sloužící v Portugalsku, tehdy dostal 36 zrn neobvykle velkozrnné pšenice, údajně z Egypta. Poslal je otci do Montany a ten je tam léta úspěšně pěstoval. V roce 1964 na tuto pšenici narazil šestnáctiletý Bob Quinn na okresní zemědělské výstavě v Montaně. O léta později ji s otcem Mackem začali pěstovat komerčně. V roce 1990 si nechali zaregistrovat ochrannou známku „Kamut“ (slovo, které považovali za staroegyptský výraz pro pšenici). Chtěli tak ochránit čistotu obilí a zajistit, že se bude vždy pěstovat ekologicky a bez křížení. Hlavními oblastmi pěstování jsou dodnes Montana a kanadské prérie.
Věda
Výjimečné nutriční složení kamutu vychází z jeho starobylé genetiky. Khorasanská pšenice je tetraploidní (má čtyři sady chromozomů), a proto má jednodušší stavbu bílkovin než moderní hexaploidní pšenice setá. Novější analýzy DNA naznačují, že kamut může být přirozeným křížencem pšenice tvrdé (T. durum) a pšenice polské (T. polonicum), což vysvětluje jeho jedinečné vlastnosti. Obsahuje lepek, jen jeho bílkoviny mají trochu jiné složení než u moderní pšenice seté. Je to ale pravá pšenice, takže se nehodí pro lidi s celiakií ani s alergií na pšenici. Má poměrně hodně bílkovin (obvykle 12–18 %) a je zdrojem selenu, zinku a hořčíku. Při napaření a válcování na vločky škrob v zrnu částečně zmazovatí. Vločky se proto rychleji uvaří a přitom si zachovají většinu vlákniny a mikroživin celého zrna.
Původ a etika
Kamut je vzorem etické produkce obilí. Podle podmínek ochranné známky musí mít veškerý kamut certifikaci ekologického zemědělství. Při pěstování se tedy nepoužívají syntetické pesticidy, herbicidy ani průmyslová hnojiva. Nikdy se geneticky neupravuje ani nekříží, takže si uchovává svou starobylou genetickou výbavu. Pěstuje se převážně na nezavlažovaných polích v suchých oblastech. Daří se mu v ekologických osevních postupech, které zlepšují půdu a přerušují cykly škůdců. Většinu kamutu pěstují rodinné farmy v Montaně a kanadských prériích, což podporuje venkovské zemědělské komunity. Při nákupu hledej na obalu oficiální ochrannou známku KAMUT®. Ta zaručuje pravost a dodržení těchto pravidel. Díky chráněnému statusu je u kamutu dohledatelný původ a kvalita se kontroluje od osiva až po regál. Patří tak k obilninám s nejprůhlednějším původem.