Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Vločky amarantové

Trvanlivé

Vločky amarantové

Amarantové vločky vznikají tak, že se celá semena amarantu, drobná zlatavá zrnka rostlin rodu Amaranthus, napaří a rozválcují na ploché vločky, které se rychle uvaří. Amarant je pseudoobilnina, kterou lidé pěstují zhruba 6 000 let. S pravými obilninami, jako je pšenice nebo oves, není botanicky příbuzný. V kuchyni je ale stejně všestranný a výživově hodnotnější.

Sezóna
Celoročně
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 371 kcal
  • 13,6 g bílkoviny
  • 7 g tuky
  • 65,2 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladné a tmavé spíži nejvýš 2 měsíce.

V lednici

V uzavřené nádobě v lednici vydrží čerstvé 4–6 měsíců. Hodí se to hlavně v teplém nebo vlhkém prostředí.

V mrazáku

Zamraz je ve vzduchotěsných sáčcích nebo nádobách, vydrží až 1 rok. Před použitím je nemusíš rozmrazovat.

Jak vybrat

Vyber vločky stejnoměrně ploché a suché, bez hrudek a bez známek vlhkosti. Kvalitní vločky mají světle zlatavou až světle béžovou barvu a čistou, lehce travnatou vůni. Balení, ze kterého jde zatuchlý nebo žluklý pach, nekupuj: přirozené oleje v zrnu už oxidovaly. Pokud to jde, sáhni po výrobcích s logem EU pro ekologické zemědělství a zkontroluj, že obal není poškozený.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Quinoové vločky: mají podobné bílkoviny, dobu vaření i jemnou chuť a také neobsahují lepek.

V nouzi

Ovesné vločky (při bezlepkové dietě certifikované bezlepkové): seženeš je všude, bílkovin mají podobně, ale méně lysinu.

Příprava

Amarantové vločky se uvaří mnohem rychleji než celá semena. Na kaši smíchej asi 60 g vloček s 500 ml tekutiny (voda, mléko nebo rostlinný nápoj) a zvolna je vař 5–8 minut. Občas zamíchej, dokud kaše nezkrémovatí. Do smoothie, müsli nebo do vloček namočených přes noc je přidávej rovnou, bez vaření. Při pečení nahraď vločkami až 25 % mouky: pečivo bude výživnější a jemně oříškové. Před přidáním do granoly nebo studentské směsi je krátce opraž nasucho na pánvi, aby měly výraznější chuť.

Nic nevyhazuj

Zbytek uvařené amarantové kaše vmíchej do polévky nebo omáčky, kterou tím zahustíš, nebo ho rozmixuj do smoothie. Starší vločky umel na mouku do bezlepkového pečení nebo je přidej jako pojivo do zeleninových karbanátků.

V kuchyni

Tepelná úprava

Amarantové vločky jsou nejlepší v kaších, kde se při vaření uvolní škrob a kaše je sytá a krémová. Skvěle fungují i bez vaření: namočené přes noc, v müsli nebo ve smoothie bowlu. Při pečení je přidej do muffinů, lívanců, sušenek a rychlého pečiva kypřeného práškem do pečiva. Dodají mu strukturu i živiny. Než je vmícháš do granoly nebo energetických tyčinek, opraž je nasucho na pánvi na středním plameni 2–3 minuty, aby víc vynikla oříšková chuť. Smíchané s bylinkami a kořením poslouží i jako bezlepkové obalení na maso, rybu, tofu nebo zeleninu.

Hodí se k

  • Med a javorový sirup
  • Skořice, kardamom a vanilka
  • Čerstvé bobuloviny a peckové ovoce
  • Opražené ořechy (mandle, pekanové a vlašské ořechy)
  • Kokosové mléko a kokosové lupínky
  • Hořká čokoláda a drcené kakaové boby
  • Banány a datle
  • Citrusová kůra
  • Ořechová másla
  • Hřejivé koření (zázvor, muškátový oříšek)

Co to je

Amarantové vločky vznikají tak, že se celá semena amarantu, drobná zlatavá zrnka rostlin rodu Amaranthus, napaří a rozválcují na ploché vločky, které se rychle uvaří. Amarant je pseudoobilnina, kterou lidé pěstují zhruba 6 000 let. S pravými obilninami, jako je pšenice nebo oves, není botanicky příbuzný. V kuchyni je ale stejně všestranný a výživově hodnotnější. Vločky obsahují celé zrno, tedy otruby, klíček i moučné jádro, a tuhle starobylou plodinu tak snadno zapojíš do dnešních snídaní i pečení.

Jak chutná

Amarantové vločky chutnají zemitě a lehce travnatě, po opražených ořeších a s jemnou sladovou sladkostí, která vynikne při vaření. Uvařené změknou do krémové kaše, ale pořád se trochu pružně kousnou. Syrové v granole nebo müsli jemně křupou a snadno nasáknou chuť ostatních surovin. Hodí se proto do sladkých i slaných jídel.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Amarantové vločky se obvykle vyrábějí ze zrnových druhů amarantu, hlavně z druhů Amaranthus caudatus (kiwicha), Amaranthus cruentus a Amaranthus hypochondriacus, a ty se od sebe trochu liší. A. caudatus pochází z And a v Peru mu říkají kiwicha. Jeho semena mají o něco víc oleje a výraznější zemitou chuť. A. cruentus a A. hypochondriacus se odedávna pěstovaly v Mezoamerice a chutnají lehčeji a neutrálněji. Běžné vločky většinou kombinují více druhů, specializovaní výrobci ale někdy nabízejí i vločky z jediného druhu. Amarant se prodává také pufovaný nebo jako mouka a každá z těchto podob se hodí na něco jiného.

Historie

Amarant byl kdysi posvátný, v koloniální době upadl v nemilost a v moderní době se vrátil. Archeologické nálezy z mexického Tehuacánu dokládají, že se pěstoval už zhruba 4000 let př. n. l., takže patří k nejstarším kulturním plodinám Ameriky. Pro Aztéky byl amarant víc než jídlo. Byl to huauhtli, posvátné zrno, které spolu s kukuřicí a fazolemi odvádělo jako daň sedmnáct provincií. O svátku boha války Huitzilopochtliho kněží modelovali jeho sochu ze semen amarantu spojených medem a sirupem z agáve maguey. Po velkolepých obřadech, které vrcholily lidskou obětí, se socha rozlámala a rozdělila mezi věřící. Ti ji snědli, aby „přijali boha do sebe“. Španělé v tom viděli pohanskou parodii svatého přijímání a po dobytí v 16. století rituál potlačili, a pěstování amarantu proto prudce upadlo. Pozdější zprávy o úplném zákazu, vypalování polí a trestech za držení amarantu nejsou dobře doložené. Amarant přesto přežil jako okrajová plodina v odlehlých oblastech, kde ho domorodí zemědělci po tichu dál pěstovali a zachovali jeho genetické dědictví. Přes 400 let zůstával v zapomnění. Teprve v 70. letech 20. století si američtí vědci všimli jeho mimořádné výživové hodnoty. Dnes má amarant v mexické kultuře opět své místo. O Dni mrtvých (Día de los Muertos) se na počest předků dělá alegría („radost“), cukrovinka z pufovaného amarantu a medu. Lebky, které se kdysi modelovaly z amarantových semen, se dnes vyrábějí z cukru.

Věda

Výživová hodnota amarantu stojí hlavně na složení jeho bílkovin. Pravé obilniny mají málo esenciální aminokyseliny lysinu. Amarant obsahuje asi 5–6 g lysinu na 100 g bílkovin, zhruba dvakrát víc než pšenice. Celkovou kvalitou bílkovin přesto zaostává za vejcem, jeho limitující aminokyselinou je leucin. Pro rostlinnou stravu je proto obzvlášť cenný. Bílkovinné frakce amarantu, tedy albuminy, globuliny a gluteliny, mají jinou stavbu než pšeničný lepek, a amarant je proto bezpečný i při celiakii. Škrobová zrna amarantu jsou velmi drobná (1–3 mikrometry, u pšenice 15–30), a proto je uvařený amarant tak hladký a krémový. Obsahuje také skvalen, tukovou látku, která se běžně získává z oleje ze žraločích jater. Podle druhu a odrůdy tvoří zhruba 2–8 % amarantového oleje, což patří k nejvyšším hodnotám v rostlinné říši. Tepelná úprava, například napaření při výrobě vloček, vyřadí antinutriční látky citlivé na teplo, třeba inhibitory trypsinu, a aminokyseliny přitom z velké části zachová. Kyselina fytová teplo snese a ubude jí jen mírně.

Původ a etika

Amarant je ukázkou udržitelného zemědělství. Daří se mu v suchých, chudých půdách, kde běžné plodiny strádají. Vystačí s minimem závlahy a snese horko, sucho i špatnou půdu. Hluboké kořeny brání erozi a zlepšují strukturu půdy. Roste rychle (90–120 dní), takže v příznivém podnebí dává víc sklizní za rok. Nejvíc se ho pěstuje v Mexiku, Peru, Indii a v částech Afriky, kde podporuje drobné zemědělce a přispívá k potravinové suverenitě. V roce 1975 zařadila Národní akademie věd USA amarant mezi nejslibnější plodiny, které se zatím málo využívají. FAO ho podporuje jako opomíjenou plodinu vhodnou pro oblasti ohrožené změnou klimatu. Při výběru vloček sáhni po značkách, které dbají na fair trade a spolupracují přímo s pěstiteli. Certifikace bio zaručuje, že se plodina pěstovala bez syntetických pesticidů a hnojiv. Někteří výrobci dnes nabízejí i amarant s dohledatelným původem z jedné oblasti, u kterého víš, z jakého pěstitelského družstva pochází.

Košík