Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Višně lyofilizované

Oříšky a sušené plody

Višně lyofilizované

Lyofilizované (mrazem sušené) višně jsou plody višně obecné (Prunus cerasus), které prošly lyofilizací. Je to sušení za nízké teploty, při kterém se z višní sublimací odstraní skoro všechna voda a zůstane jen pár procent zbytkové vlhkosti. Višně si přitom zachovají sytou barvu, koncentrovanou chuť i živiny. Běžně sušené višně často obsahují přidaný cukr a olej. Lyofilizované si naopak drží přirozenou kyselost a jsou výrazně křupavé, v ústech se doslova rozpadnou.

Sezóna
Celoročně (čerstvé višně mají sezónu červen–srpen)
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 351 kcal
  • 5,7 g bílkoviny
  • 3,2 g tuky
  • 63,1 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Na vlhkém vzduchu višně rychle natáhnou vlhkost, změknou, začnou se lepit a přestanou křupat. Pokud je necháš krátce venku, drž je ve vzduchotěsné nádobě mimo teplo a světlo.

V lednici

Zbytečné a kvůli vlhkosti spíš škodlivé. Otevřené balení přesyp do vzduchotěsné nádoby se sáčkem vysoušedla a spotřebuj do několika týdnů.

V mrazáku

Není potřeba. Neotevřené višně si drží kvalitu do data minimální trvanlivosti na obalu, obvykle 1–2 roky. Speciální balení pro dlouhodobé skladování uzavřená s pohlcovačem kyslíku vydrží výrazně déle. Po otevření višně přesyp do vzduchotěsné skleněné dózy a spotřebuj do několika týdnů, než natáhnou vlhkost a přestanou křupat.

Jak vybrat

Hledej lyofilizované višně tmavě rubínové až vínově červené barvy. Bledé nebo nahnědlé kousky prozrazují oxidaci nebo horší výchozí ovoce. Višně mají být rovnoměrně suché a nesmějí se slepovat, protože hrudky znamenají, že se k nim dostala vlhkost. Kousky mají být lehoučké jako peříčko a po stisknutí křupavě prasknout. Pokud se ohýbají, nebylo dobře zvládnuté sušení nebo skladování. Zkontroluj, jestli je v balení pohlcovač kyslíku a jestli je obal neporušený. Odrůda Montmorency má svěží, klasickou kyselost. Morely, třeba Balaton, mají plnější a složitější chuť a tmavou dužinu až ke středu.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Lyofilizované brusinky jsou podobně kyselé a křupavé, jen víc svíravé v dochuti. Použij je ve stejném množství. Vzhledem i texturou zapůsobí podobně.

V nouzi

Klasicky sušené višně můžeš použít do pečiva. Bývají ale slazené, takže v receptu uber cukr. Pokud ti jde o křupavost, podobný kontrast s ladící kyselostí dají lyofilizované maliny nebo zrníčka granátového jablka.

Příprava

Lyofilizované višně se dají použít mnoha způsoby. Můžeš je jíst rovnou ze sáčku nebo jimi posypat hotové jídlo, nic nemusíš připravovat. Při pečení je stačí vmíchat přímo do těsta, kde částečně nasáknou vlhkost. Když je chceš úplně rehydratovat, namoč je na 10–15 minut do teplé vody, šťávy nebo alkoholu, dokud nenabobtnají. Díky porézní struktuře tekutinu snadno nasají. V mlýnku na koření nebo v sekáčku z nich umeleš sytě barevný prášek. Přirozeně jím obarvíš a ochutíš krémy nebo smoothie a můžeš s ním ozdobit okraj koktejlové sklenice.

Nic nevyhazuj

Višňový prášek, který se usadí na dně sáčku, smíchej s mořskou solí ve vločkách. Vznikne výrazná sůl na dochucení, skvělá na čokoládové dezerty, pečenou kachnu nebo vepřové. Tekutinu, ve které višně namáčíš, nevylévej. Svař ji s trochou medu na sirup a polij jím lívance nebo zmrzlinu. Drobné úlomky, které se nehodí k zobání, přidej do domácí granoly nebo studentské směsi.

V kuchyni

Tepelná úprava

Lyofilizované višně přidávej až na konci, aby zůstaly křupavé. Nebo je naopak úplně zapracuj tam, kde mají nasáknout. Celé kousky vmíchej do těsta na sušenky, muffiny nebo scones. Při pečení trochu změknou, ale chuť zůstane výrazná. Rozdrcené je sypej na hotové dezerty, jogurtové poháry nebo saláty těsně před podáváním. Když je namočíš v teplém bourbonu nebo brandy, máš základ na kompot. Krátce povařené obohatí omáčku z výpeku k vepřovému nebo ke zvěřině. Ve smoothie dodají přirozenou sladkost a barvu. Umleté na prášek obarví máslový krém, cheesecake nebo čokoládové lanýže, a to bez přidané tekutiny.

Hodí se k

  • Hořká čokoláda a kakao
  • Mandle, pistácie a lískové ořechy
  • Vanilkový a mandlový extrakt
  • Vepřová panenka a kachní prsa
  • Zralý balzamikový ocet
  • Kozí sýr a sýr s modrou plísní
  • Skořice, kardamom a černý pepř
  • Růžová voda a pomerančový květ
  • Bourbon a amaretto
  • Ovesné vločky a granola
  • Řecký jogurt a krémový sýr
  • Čerstvá máta a bazalka

Co to je

Lyofilizované (mrazem sušené) višně jsou plody višně obecné (Prunus cerasus), které prošly lyofilizací. Je to sušení za nízké teploty, při kterém se z višní sublimací odstraní skoro všechna voda a zůstane jen pár procent zbytkové vlhkosti. Višně si přitom zachovají sytou barvu, koncentrovanou chuť i živiny. Běžně sušené višně často obsahují přidaný cukr a olej. Lyofilizované si naopak drží přirozenou kyselost a jsou výrazně křupavé, v ústech se doslova rozpadnou.

Jak chutná

Lyofilizace ještě zesílí typickou kyselost višní. Chuť je výrazně svěží, s jasnou, skoro vínovou kyselinkou. Pod ní se ozvou tóny bobulového ovoce, jemný mandlový nádech (ze stopových látek, které má plod společné s peckou) a dlouhá ovocná sladkost. Místo měkké dužiny čerstvých višní dostaneš jemnou, vzdušnou křupavost. Kousky se na jazyku rozpouštějí a uvolní koncentrovanou višňovou chuť.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Višně se dělí do dvou hlavních skupin. Amarelky mají červenou slupku a žlutou dužinu, morely červenou slupku i dužinu. Montmorency je nejrozšířenější višeň v USA a tvoří tam zhruba 95 % produkce. Patří mezi amarelky a cení se pro svěží kyselost, čirou šťávu a klasickou chuť višní do koláčů. Morely, například maďarská odrůda Balaton, mají tmavě vínovou dužinu až ke středu. Jejich chuť je složitější a vínová a mají o něco víc cukru, který kyselost vyvažuje. Evropské morely, hlavně z Polska a Maďarska, jsou vyhlášené na zavařeniny a likéry. Z odrůdy Montmorency vzniknou po lyofilizaci světlejší, zářivě červené kousky s ostřejší kyselostí. Balaton a další morely dávají tmavší, sytě zbarvené kousky s kulatější a bohatší chutí.

Historie

Višeň obecná (Prunus cerasus) zřejmě vznikla jako přirozený kříženec třešně ptačí (Prunus avium) a višně křovité (Prunus fruticosa). Stalo se to tam, kde se jejich areály překrývají, tedy v oblasti od východní Evropy po Kavkaz a Malou Asii. Ve starověku se višně v kuchyni prosadily brzy. Řečtí autoři zmiňují pěstované višně nejpozději kolem roku 300 př. n. l. a višně se staly ceněnou surovinou perské, řecké i římské kuchyně. Anglický název „cherry“ vychází z řeckého kerasos. Tradice ho spojuje s Kerasúntem (dnešní Giresun), starořeckým městem na černomořském pobřeží dnešního Turecka. Do Británie přinesli višně Římané a v 16. století už byly v západní Evropě obchodně významnou plodinou. V Americe se višně začaly pěstovat v 18. století. Koncem 19. století se centrem amerického pěstování višní stala oblast Traverse Bay v Michiganu, a to díky mírnějšímu mikroklimatu, které tu vytváří Michiganské jezero. Lyofilizaci vyvinuli za druhé světové války ke konzervaci krevní plazmy a penicilinu. Do potravinářství pronikla v 50. a 60. letech a později proslula jako technologie pro kosmickou stravu. Díky ní jsou sezónní plody jako višně k dostání celý rok.

Věda

Lyofilizace neboli sušení mrazem patří k nejpropracovanějším způsobům konzervace. Využívá sublimaci, tedy přímou přeměnu ledu na páru bez kapalné fáze. Probíhá ve třech krocích. Nejdřív se višně šokově zmrazí na zhruba −40 °C, takže voda v buňkách zmrzne na led. Potom jdou zmrazené plody do vakuové komory, kde tlak prudce klesne (obvykle na 0,1–0,5 mbar, hluboko pod trojný bod vody), a mírně se zahřívají. Za těchto podmínek led sublimuje přímo na vodní páru a tu zachytí studený kondenzátor. Toto primární sušení odstraní většinu vody. Sekundární sušení při o něco vyšší teplotě vytáhne zbylou vázanou vodu, takže výsledná vlhkost klesne pod 2 %. Podstatné je, co se zachová. Při sušení není přítomná kapalná voda, a proto zůstává buněčná struktura plodu neporušená. Bílkoviny nedenaturují, těkavé aromatické látky se neodpaří a teplotně citlivé živiny jako vitamin C a antokyany se z velké části uchovají. Višně jsou na antokyany obzvlášť bohaté, konkrétně na kyanidin-3-glukosylrutinosid a kyanidin-3-rutinosid. Právě tato barviva jim dávají tmavě červenou barvu. Po sublimovaném ledu zůstane porézní struktura podobná plástvi. Díky ní višně v případě potřeby rychle a úplně nasáknou. A protože v nich chybí vlhkost, nemnoží se v nich mikroorganismy, takže se trvanlivost počítá na roky, ne na dny.

Původ a etika

Původ višní na světovém trhu není jednoduché posoudit. Centrem pěstování višní v USA zůstává Michigan, který podle ročníku obvykle dává kolem 60–75 % americké úrody. Odvětví ale silně tlačí dovoz višní z Turecka, které bývají výrazně levnější. Když podpoříš místní pěstitele, pomůžeš udržet rodinné farmy, obvykle ale za vyšší cenu. Mezi hlavní světové producenty patří Turecko, Polsko a Maďarsko, každé s jinými pracovními a environmentálními standardy. Pokud to jde, vybírej výrobky, u kterých je jasné, odkud pocházejí. Někteří výrobci už nabízejí bio certifikaci, která znamená přísnější pravidla ochrany životního prostředí. Ekologicky pěstovaných višní je zatím málo, ale přibývá pěstitelů, kteří tak chtějí zvýšit hodnotu svých produktů a odlišit se. Hledej logo EU pro ekologické zemědělství (zelený list), případně značku fairtrade. Počítej s tím, že lyofilizace je sama o sobě energeticky náročná a několikanásobně dražší než klasické sušení. Delší trvanlivost a menší plýtvání jídlem ale mohou část dopadu na životní prostředí během životnosti výrobku vyvážit.

Košík