- Sezóna
- Sklizeň v létě (červen–srpen), kompot se dělá celý rok.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 91 kcal
- 0,7 g bílkoviny
- 0,1 g tuky
- 23,3 g sacharidy
Višně kompotované
Višně kompotované
Kompotované višně jsou celé nebo vypeckované plody višně obecné (Prunus cerasus). Pomalu se vaří v lehkém cukrovém nálevu, někdy s kořením nebo citrusovou kůrou, dokud dužina nezměkne a šťáva nezhoustne do lesklého sirupu, který se dá nabírat lžící. Kompot není džem ani čerstvé ovoce. Leží mezi nimi: višeň si v něm drží tvar a její kyselost se zjemní.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Neotevřené, dobře uzavřené sklenice skladuj v chladu a temnu do data na etiketě (domácí zavařeniny, pokud jsou správně sterilované, zhruba 12 měsíců). Sklenici s vydutým nebo netěsným víčkem, se šumícím obsahem nebo s divným zápachem vyhoď.
- V lednici
Otevřený kompot přendej do uzavřené nádoby, drž v lednici a spotřebuj zhruba do 5 dnů, případně do data na etiketě.
- V mrazáku
Zamrazit ho můžeš, jen slupky pak můžou popraskat a po rozmrazení bude kompot měkčí a méně pevný.
Jak vybrat
Vybírej kompot, ve kterém plody zůstaly celé a vznášejí se v nálevu, ne rozvařené. Nálev má být průzračný, rubínový až tmavě granátový, ne zakalený. Když voní výrazně višněmi a trochu hořce po peckách, vařil se šetrně a nebyl zbytečně svařený.
Čím nahradit
Kompot z višní Morela s menším množstvím cukru má podobnou kyselost i barvu.
Mražené višně krátce povařené s cukrem a citronovou kůrou.
Příprava
Podávej vychlazený nebo jemně ohřátý. Přebytečný nálev můžeš zvlášť zredukovat a vrátit zpátky, kompot tak získá víc lesku a chuti.
Nic nevyhazuj
Zbylým nálevem potři korpus dortu, nebo ho zřeď sodovkou a máš višňovou limonádu.
V kuchyni
Tepelná úprava
Podává se studený jako příloha, peče se do pečiva a koláčů, vmíchává do mléčných výrobků nebo se ohřívá jako omáčka ke zvěřině a pečenému masu.
Hodí se k
- Vanilka
- Skořice
- Hořká čokoláda
- Kachna
- Mandle
- Třešňovice
Co to je
Kompotované višně jsou celé nebo vypeckované plody višně obecné (Prunus cerasus). Pomalu se vaří v lehkém cukrovém nálevu, někdy s kořením nebo citrusovou kůrou, dokud dužina nezměkne a šťáva nezhoustne do lesklého sirupu, který se dá nabírat lžící. Kompot není džem ani čerstvé ovoce. Leží mezi nimi: višeň si v něm drží tvar a její kyselost se zjemní.
Jak chutná
Na začátku je chuť svěží a výrazně kyselá, kyselinu jablečnou poznáš hned. Pak se rozleje oblá sladkost a sirup přinese vůni mandlí, červeného vína a jemných květů. Dochuť je dlouhá a lehce svíravá, ze slupek a pecek zůstane tříslovitý tón. Ústa jsou pak osvěžená, ne přeslazená.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jsou kompotované višně totéž co višně amarena?
Hodí se kompot i do slaných jídel?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Jaký kompot z višní bude, určuje hlavně odrůda a místo. Višně typu Morela převládají v severní Francii a ve střední Evropě a daří se jim v chladnějším podnebí s velkými rozdíly mezi denní a noční teplotou. Sklízejí se pozdě, takže mají víc kyselin i barviv a kompot z nich je tmavý, sevřený a připomíná víno. Višně Montmorency se hodně pěstují v Severní Americe na lehčích, propustných půdách. Kompot z nich je svěžejší, hned výrazně kyselý a často potřebuje uvážlivě dosladit. Višně amarena z Emilie-Romagny jsou menší a pevnější, trhají se ručně, aby se neotloukly, a cení se pro hutnou dužinu, která se při vaření nerozpadne.
Místo se v chuti projeví přes obsah vápníku v půdě, srážky a dobu sklizně. Višně utržené těsně před plnou zralostí mají ještě dost pektinu, a tak v nálevu zůstanou celé. Tradičně se trhají ručně za úsvitu, kdy je v sadu chladno a višně neztratí vůni. Kompoty pak sahají od ostrých a přímočarých po plné a temné a každý nese stopu svého sadu.
Historie
Višně nakládané do sirupu provázejí kuchyni odnepaměti. Ve starověkém Řecku a Římě třešně a višně znali a psali o nich autoři jako Theofrastos a Plinius. Apicius popisuje uchovávání ovoce v medu a ve svařeném moštu. To je předchůdce kompotu, který měl ovoce udržet i po krátké sezóně.
Ve středověku se pěstování višní rozšířilo z jejich původní domoviny v jihovýchodní Evropě a západní Asii přes klášterní zahrady a obchodní cesty po celé Svaté říši římské. Med postupně nahradil cukr, který se nově dovážel přes arabské obchodníky. Kompoty se objevily na šlechtických stolech jako tečka po jídle pro lepší trávení, která měla podle tehdejší představy po sytém mase vyrovnat tělesné šťávy. Višňový sirup se předepisoval i jako chladivý lék.
V novověku se z kompotu stala běžná domácí zásoba i průmyslová konzerva. Francouzské a rakouské kuchyně 19. století ustálily poměry a postupy, italské amarene in sciroppo se staly pojmem. Kompot z višní dnes spojuje tradici ze spíže se současnou kuchyní a cení se pro střídmou, čistou chuť.
Věda
Višně obsahují hodně organických kyselin, hlavně kyselinu jablečnou. Ty snižují pH a přirozeně brzdí růst mikroorganismů. Při vaření kompotu mírné teplo uvolní pektin z buněčných stěn a ten nálev zahustí, ale neudělá z něj rosol. Antokyany, které višním dávají barvu, jsou při nízkém pH stálejší, dlouhým vařením se ale přesto rozkládají. Když vaříš šetrně, kompot si udrží sytou barvu. Cukr konzervuje a zároveň upravuje chuť: tlumí přílišnou kyselost a díky hustšímu nálevu je vůně výraznější.
Původ a etika
Eticky je lepší kupovat z malých sadů, kde se ručním sběrem méně plýtvá a peníze zůstávají na venkově. Ruční sběr se dodnes používá u višní pro prodej v čerstvém stavu a u části nejkvalitnějšího ovoce. Je pracný, a proto je férová odměna pro sběrače zásadní. Ekologické pěstování omezuje syntetické pesticidy. Zodpovědní výrobci šetří i cukrem, aby kompot určovala višeň, ne sladkost.