- Sezóna
- Celoročně, nejvíc se pije na jaře a v létě.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 83 kcal
- 0,4 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 3,8 g sacharidy
Víno růžové suché
Víno růžové suché
Suché růžové víno je tiché víno z modrých odrůd, jehož mošt jen krátce leží na slupkách. Má světle až středně růžovou barvu a málo nebo žádný zbytkový cukr. Stojí mezi červeným a bílým vínem, ale není to kompromis. Je to samostatný styl, který sází na svěžest, kyselinu a čitelný terroir.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Neotevřené láhve skladuj v chladu a temnu, mimo teplo a světlo, které rychle ničí vůni.
- V lednici
Na krátkodobé skladování drž víno při 4–7 °C a ideálně ho vypij do jednoho až dvou let od ročníku. Otevřenou láhev zazátkuj a vypij během několika dní.
- V mrazáku
Víno nezmrazuj. Rozpínání a ztráta vůně mu uškodí.
Jak vybrat
Vybírej láhve, na kterých je uvedený ročník, odrůda a oblast. To, že je víno suché, se na etiketě často neuvádí. Sáhni spíš po vínech z chladnějších oblastí nebo od moře a hlídej si střední obsah alkoholu, zhruba 11,5 až 13 %. Takové víno bývá spíš svěží a střídmé než zralé.
Čím nahradit
Suché růžové v provensálském stylu z odrůd grenache a cinsault.
Lehké suché bílé víno s vysokou kyselinou, třeba picpoul.
Příprava
Podávej vychlazené, ale ne ledové, ideálně při 8–10 °C. Dekantovat ho nemusíš. Stačí, když chvíli provzdušníš víno ve sklenici, a vůně se uvolní.
Nic nevyhazuj
Ze zbylého růžového můžeš s octovou matkou udělat vinný ocet, nebo ho použij jako kyselou složku do zálivek a do vývaru na pošírování.
V kuchyni
Tepelná úprava
Většinou se pije k jídlu, do jídla se dává méně. Nejlíp se hodí k syrovým pokrmům, k jemnému grilování a ke kuchyni postavené na olivovém oleji. V kuchyni ho použij na zalití výpeku, na lehké dušení ryb a do studených omáček, kde víc než tříslovina záleží na kyselině a vůni.
Hodí se k
- Rajčata
- Mořské plody
- Olivový olej
- Měkký kozí sýr
- Čerstvé bylinky
- Grilovaná zelenina
Co to je
Suché růžové víno je tiché víno z modrých odrůd, jehož mošt jen krátce leží na slupkách. Má světle až středně růžovou barvu a málo nebo žádný zbytkový cukr. Stojí mezi červeným a bílým vínem, ale není to kompromis. Je to samostatný styl, který sází na svěžest, kyselinu a čitelný terroir.
Jak chutná
Nástup je svěží a chladivý: citrusová kůra, červený rybíz a rozmačkané jahody. Ve středu se chuť mírně rozšíří a objeví se jemná trpkost, kořenité bylinné tóny a slaný nebo kamenitý podtón, který prozrazuje půdu a blízkost moře nebo vápence. Dochuť je suchá, postupně slábne a pročistí ústa. Často v ní zůstane lehká hořčinka, která připomíná růžový grapefruit nebo divoké bylinky. Víno se nepije k rozjímání, ale aby sis nalil znovu.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je suché růžové víno sladké?
Čím je suché růžové víno růžové?
Hodí se suché růžové k archivaci?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Suché růžové není jedna odrůda ani jeden postup, ale celá rodina stylů. Utváří ji krajina, půda a záměr vinaře. Provensálské růžové: Réva roste na vápenci a břidlici u Středozemního moře a sklízí se často za úsvitu, aby si hrozny udržely kyselinu. Víno má světlou barvu cibulové slupky a tóny citrusového květu, divokého fenyklu a mořské tříště. Španělské rosado: Často z odrůdy garnacha z vysoko položených plošin. Sklízí se později, kvůli vyšší fenolické zralosti, takže víno má sytější barvu a chutná po malinách, krvavém pomeranči a sušených bylinkách. Italské rosato: Z oblastí jako Abruzzo nebo Apulie, často z odrůd montepulciano nebo negroamaro. Slunce prohlubuje barvu a střed chuti nese kořenitou hořčinku a železitou mineralitu. Suché růžové z Nového světa: Z Kalifornie, Jižní Afriky a Austrálie. Díky přesné práci na vinici a kvašení při řízené teplotě je ovoce čisté a jasné, často jahody, meloun a jemné koření. Všude rozhoduje termín sklizně. Časná sklizeň zachová kyselinu a napětí a šetrné lisování brání přemíře tříslovin.
Historie
Kořeny suchého růžového sahají do starověku. Starověk: V Řecku a Římě se víno před pitím běžně ředilo vodou a mnohá vína byla nejspíš světlejší než dnešní červená, i když tehdejší vína sahala od bílých a jantarových po tmavá. Ředěné víno se cenilo, protože osvěžilo a patřilo ke střídmosti, kterou se měl občan řídit. Středověk: Jak se obchodní cesty rozšiřovaly po Středomoří a do severní Evropy, začalo se zřetelněji rozlišovat červené a bílé víno. Růžové se drželo tam, kde podnebí a obchod přály rychlému lisování a brzkému pití, hlavně u přístavů, kde záleželo na stabilitě a převozu. Moderní doba: Ve 20. století růžové víno ustoupilo do pozadí. Platilo buď za venkovské, nebo za lehkovážné, hlavně ve stínu sladkých, masově vyráběných vín. Návrat začal na jihu Francie koncem 20. století díky technické zručnosti, kvašení v nerezu a novému zájmu o suchá vína a terroir. Dnes je suché růžové vědomá volba, která jde ruku v ruce se sezonním jídlem a dnešním smyslem pro rovnováhu.
Věda
Světlá barva a suchost růžového jsou výsledkem řízeného vyluhování fenolických látek. Antokyany přecházejí ze slupek do moštu během hodin, ne dnů, a kvašení přemění téměř všechen cukr na alkohol. Kyselina se zachová díky časné sklizni a chladnému kvašení, které omezí jablečno-mléčnou fermentaci. Víno obvykle nezraje v dubu, a tak si uchová estery, které mu dávají vůni čerstvého ovoce. Jemná hořčinka v dochuti pochází ze stopových fenolických látek, ne z tříslovin.
Původ a etika
U kvalitního suchého růžového se čím dál víc počítá s etickým vinařením. Řada vinařů hospodaří ekologicky nebo biodynamicky, aby chránila křehkou půdu. Za znaky odpovědného původu se začínají považovat otevřené etikety, férové podmínky pro lidi na vinobraní a vynechání přídatných látek, které víno jen zkrášlují.