Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Víno růžové sladké

Nápoje

Víno růžové sladké

Sladké růžové víno je rosé s výrazným zbytkovým cukrem – podle unijního značení polosladké (12–45 g/l) nebo sladké (nad 45 g/l) – vyrobené z modrých odrůd révy s krátkým kontaktem se slupkami. Na rozdíl od suchých provensálských rosé je sladkost jeho hlavním rysem: má koncentrovanou ovocnou chuť a plnou, přívětivou texturu.

Sezóna
Celoročně; nejlépe chutná od jara do léta
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 97 kcal
  • 0,3 g bílkoviny
  • 0 g tuky
  • 6 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Delší skladování se nedoporučuje; pokud víno krátce stálo při pokojové teplotě, vypij ho do 1–2 dnů

V lednici

Neotevřené: skladuj v chladu a temnu (asi 10–15 °C) a vypij do 1–2 let; otevřené: 3–5 dní dobře uzavřené v lednici. Sladká rosé jsou nejlepší mladá a svěží.

V mrazáku

Nedoporučuje se; mráz může poškodit aromatické látky a vytlačit korek. Na rychlé vychlazení ho klidně dej na 20–30 minut do mrazáku.

Jak vybrat

Při výběru hledej na etiketě označení „medium sweet“, „sweet“, „lieblich“, „moelleux“, „amabile“ nebo „dolce“ (česky „polosladké“ nebo „sladké“), u šumivých vín „demi-sec“ nebo „doux“; vyhni se „dry“, „trocken“ a „sec“ u tichých vín a „brut“ či „extra brut“ u šumivých. Rosé z Provence a většiny dalších oblastí jižní Francie jsou suchá, zatímco Rosé d'Anjou, Pink Moscato a Brachetto d'Acqui jsou spolehlivě sladké. Podívej se i na obsah alkoholu: sladší vína mívají obvykle 9–11 % obj., protože zbytkový cukr znamená, že kvašení neproběhlo celé. Pro kvalitní sladké rosé sáhni po White Zinfandelu, Pink Moscatu nebo Brachettu d'Acqui. Víno má mít jasnou, čirou barvu od růžové po lososovou, bez hnědnutí.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Polosuchý Ryzlink rýnský nebo Tramín červený – tato bílá vína mají podobnou sladkost a výrazně ovocný charakter, takže poslouží k pití i do kuchyně

V nouzi

Bílá hroznová šťáva s trochou brusinkové šťávy (v poměru 3:1) jako nealkoholická náhrada, nebo polosladké šumivé víno jako Moscato d'Asti

Příprava

Podávej dobře vychlazené na 7–10 °C – zhruba 30 minut v lednici po vyndání ze sklepa, nebo 15–20 minut v kbelíku s ledem. Lehčím sladkým rosé svědčí o něco nižší teplota. Použij běžné sklenice na víno nebo sklenice tvaru tulipánu, které soustředí vůni. Dekantovat ho nemusíš; sladká rosé se pijí hned po otevření. Do koktejlů a střiků ho smíchej s perlivou vodou, grapefruitovou limonádou nebo broskvovou perlivou vodou a přidej led.

Nic nevyhazuj

Zbylé sladké rosé se výborně hodí k pošírování hrušek nebo peckového ovoce, dodá hloubku ovocným kompotům a omáčkám z lesního ovoce, nebo ho svař s cukrem na sirup z rosé, kterým můžeš přelít dezerty nebo ho přidat do koktejlů. Zamraž ho ve formičkách na led jako základ na sangrii nebo vinnou ledovou tříšť.

V kuchyni

Tepelná úprava

Sladké rosé je výborné na zalití výpeku, když na pánvi děláš omáčku k vepřovému nebo drůbeži – dodá ovocnou hloubku, ale nepřebije je. Pošíruj v něm lososa nebo krevety; jeho sladkost ladí s přirozenou chutí mořských plodů. Přidej ho do ovocných dezertních omáček a redukcí z lesního ovoce, nebo ho použij jako základ vinné granity a sorbetu. Při vaření pamatuj, že velká část alkoholu se odpaří (i když ne všechen), ale sladkost zesílí – cukr v receptu podle toho uprav. S čerstvým letním ovocem, brandy a perlivou vodou z něj uděláš skvělou růžovou sangrii.

Hodí se k

  • Čerstvé jahody a lesní ovoce
  • Pálivá thajská a sečuánská kuchyně
  • Sýry s modrou plísní a výrazný kozí sýr
  • Prosciutto a sušené uzeniny
  • Ovocné koláče a dezerty s lesním ovocem
  • Pálivá mexická jídla jako pozole
  • Losos a lehké mořské plody
  • Mandlové pečivo
  • Jahody v čokoládě
  • Brunch a lívance s lesním ovocem

Co to je

Sladké růžové víno je rosé s výrazným zbytkovým cukrem – podle unijního značení polosladké (12–45 g/l) nebo sladké (nad 45 g/l) – vyrobené z modrých odrůd révy s krátkým kontaktem se slupkami. Na rozdíl od suchých provensálských rosé je sladkost jeho hlavním rysem: má koncentrovanou ovocnou chuť a plnou, přívětivou texturu. Mezi oblíbené styly patří White Zinfandel, Pink Moscato a sladká šumivá rosé jako Brachetto d'Acqui.

Jak chutná

Sladké rosé voní zralými jahodami, čerstvými broskvemi a vodním melounem, s jemnými květinovými tóny růžových lístků a zimolezu. V ústech je šťavnatě sladké po červeném ovoci – kandované třešně, malinový džem – a svěží kyselina mu nedovolí být přeslazené. V dochuti se často objeví citrusová kůra, cukrová vata a tropické ovoce; textura je hladká, skoro krémová a příjemně doznívá.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Sladká rosé mají několik oblíbených stylů. White Zinfandel, který vznikl v Kalifornii v 70. letech, je dodnes nejoblíbenějším sladkým růžovým vínem v Americe; voní po kandovaných jahodách a melounu a je cenově dostupný. Pink Moscato (Moscato Rosé) spojuje aromatičnost muškátových hroznů s trochou červeného vína pro barvu – je výrazně květinové, sladké po broskvích a jemně perlivé. Brachetto d'Acqui z italského Piemontu je sladké, světle rubínové šumivé víno; oficiálně jde o červené, ale často se řadí ke sladkým rosé. Voní po růžích, jahodách a malinách. Mezi další sladké styly patří Rosé d'Anjou z francouzského údolí Loiry, rosé z odrůdy Catawba, tradiční americké odrůdy, a různá sladká šumivá rosé – od levných šumivých vín z Moscata po vzácnější polosladká (demi-sec) růžová šampaňská.

Historie

Příběh růžového vína sahá do starověku – Féničané (asi 1550–300 př. n. l.) a staří Řekové (asi 600 př. n. l.) nejspíš vyráběli mnoho světlých vín, často tak, že lisovali modré a bílé hrozny dohromady; ta měla pravděpodobně blíž k dnešnímu rosé než k dnešnímu červenému vínu. Většina starověkých „červených“ vín měla barvou ostatně blíž k rosé, protože dlouhou maceraci ještě nikdo neznal. Sladké rosé je ale čistě moderní záležitost. V roce 1975 vytvořil vinař Bob Trinchero z vinařství Sutter Home náhodou White Zinfandel: kvašení jedné várky Zinfandelu se zastavilo a ve víně zůstal zbytkový cukr. Místo aby víno vylil, stočil to sladké růžové do lahví – a americká vinná kultura se změnila. V 80. letech byl White Zinfandel fenoménem, který přivedl k vínu miliony Američanů. Znalci sladká rosé zprvu přezírali, jenže právě ona otevřela víno širokému publiku a připravila půdu pro dnešní renesanci rosé.

Věda

Sladkost růžového vína pochází ze zbytkového cukru – hroznových cukrů, které ve víně zůstanou, když se kvašení záměrně zastaví před koncem. Vinaři toho dosahují několika způsoby: chlazení rychle zchladí kvasící víno téměř na 0 °C, kdy kvasinky přestanou pracovat; sterilní filtrace kvasinky fyzicky odstraní; u rosé se méně často používá dolihování, tedy přidání alkoholu, které kvasinky zastaví. Mnoho komerčních sladkých rosé se ale vykvasí do sucha a dosladí se až potom nezkvašeným hroznovým moštem. Růžová barva vzniká krátkým kontaktem se slupkami – slupky modrých hroznů obsahují antokyany, barviva, která se do moštu vyluhují. Při výrobě sladkého rosé je mošt ve styku se slupkami několik hodin, ne dny až týdny jako u červeného vína; vyluhuje se barva, ale tříslovin jen málo. Proto je víno lehké a hladké. Vnímání sladkosti ovlivňuje kyselost – víno s vyšší kyselinou unese víc cukru a pořád chutná vyváženě. Souhra zbytkového cukru (od asi 12 g/l u polosladkých stylů po 50 g/l i více u nejsladších) a kyseliny vinné a jablečné dává sladkému rosé osvěžující, ne přeslazený charakter. Roli hraje i teplota: chlad vnímání sladkosti tlumí, proto sladká rosé chutnají nejlépe dobře vychlazená.

Původ a etika

Výrobci rosé se k udržitelnosti hlásí čím dál ochotněji. Mnozí usilují o certifikaci ekologického zemědělství a hospodaří bez syntetických pesticidů a hnojiv, aby podpořili zdravou půdu a biodiverzitu. Biodynamické postupy, které chápou vinici jako celistvý ekosystém, jsou v prestižních oblastech rosé stále běžnější. Přední vinařství, například Château Galoupet v Provence, se zavázala k ucelenému programu udržitelnosti – od hospodaření s vodou přes výzkum odrůd odolných suchu po lehčí lahve s menší uhlíkovou stopou. Při výběru sladkého rosé hledej logo EU pro ekologické zemědělství, certifikát Demeter (biodynamika) nebo regionální certifikace udržitelnosti. Mnoho výrobců, kterým jde o kvalitu, hospodaří udržitelně i bez certifikace – u menších rodinných vinařství často najdeš poctivě vyrobená vína. Sladká rosé bývají levnější, takže bio varianty zůstávají dostupné většině zákazníků.

Košík