- Sezóna
- Získává se celoročně, nejkvalitnější bývá v sezóně lovu ve studených vodách.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 902 kcal
- 0 g bílkoviny
- 100 g tuky
- 0 g sacharidy
Tuk rybí
Tuk rybí
Rybí tuk je tuk získávaný hlavně z tukových tkání a jater mořských ryb ze studených vod, především ančoviček, sardinek, makrel, sleďů a tresek. Používá se jako tuk v kuchyni, dnes ale hlavně jako rafinovaný doplněk stravy, ceněný pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se, teplo a světlo urychlují oxidaci.
- V lednici
Skladuj dobře uzavřený v lednici, pomaleji žlukne a zachová si těkavé látky.
- V mrazáku
Pro dlouhodobé skladování ho můžeš zamrazit, strukturě tuku to neuškodí.
Jak vybrat
Vybírej tuk, u kterého je uvedený druh ryby, oblast lovu a způsob získávání. Molekulárně destilované oleje a ty s uvedenými hodnotami oxidace nebo datem minimální trvanlivosti svědčí o pečlivém zpracování. Vůně má být čistá a lehce mořská, nikdy ostře rybí nebo žluklá. Barva se podle stupně rafinace pohybuje od světle zlaté po světle jantarovou.
Čím nahradit
Olej z řas, s podobným obsahem omega-3 a čistší chutí.
Extra panenský olivový olej obohacený o omega-3, i když bez mořského charakteru.
Příprava
V kuchyni rybí tuk používej syrový nebo jen mírně zahřátý, nikdy ho prudce nezahřívej. Jako doplněk stravy se bere samotný nebo v kapslích, někdy se zapíjí citrusovou šťávou, aby zjemnila mořskou dochuť.
Nic nevyhazuj
Žluklý rybí tuk vyhoď. Nehodí se ani na ošetření dřevěného nádobí a prkének, dál by oxidoval a jídlo by z něj chytalo pach.
V kuchyni
Tepelná úprava
Rybí tuk se jako hlavní tuk na vaření používá jen výjimečně. Tradičně se bral rovnou po lžičkách, v kuchyni ho můžeš střídmě použít k dochucení hotového jídla. Teplem ztrácí výživovou hodnotu a zesilují se nepříjemné pachutě, proto s ním šetři.
Hodí se k
- Citron
- Žitný chléb
- Vařené brambory
- Kysané mléčné výrobky
- Cibulová zelenina
Co to je
Rybí tuk je tuk získávaný hlavně z tukových tkání a jater mořských ryb ze studených vod, především ančoviček, sardinek, makrel, sleďů a tresek. Používá se jako tuk v kuchyni, dnes ale hlavně jako rafinovaný doplněk stravy, ceněný pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem.
Jak chutná
Chuť rybího tuku je jemná, ale nezaměnitelná. Nejdřív je lehce slaná a připomene mořský vzduch. Pak se rozvine plná, olejovitá chuť s nádechem sladkosti mořských plodů a minerálů. V dochuti doznívá, někdy s lehce kovovým nebo jódovým tónem, hlavně u méně rafinovaných olejů. Zůstává dojem moře, ne výrazné rybiny.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Má rybí tuk výraznou chuť?
Dá se rybí tuk použít na vaření?
Liší se rybí tuk výživově od jedení ryb?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Rybí tuk není jeden produkt, ale celá skupina olejů. Liší se podle druhu ryby, oblasti lovu a způsobu získávání.
Olej z tresčích jater
Získává se z jater tresky obecné lovené ve studených severních mořích. Ledové vody dávají světlý, řídký olej se zdrženlivou vůní a lehce nasládlou, minerální chutí. Tradičně se získával mírným zahříváním nebo fermentací a obsahuje hodně vitaminu A a D.
Olej z ančoviček a sardinek
Pochází z drobných pelagických ryb lovených v obrovských hejnech, často u pobřeží Peru nebo Maroka. Tyto oleje jsou plnější a výrazněji mořské, s hlubší chutí a delší dochutí. Molekulární destilací se z nich dnes vyrábějí doplňky stravy s neutrální chutí.
Lososový olej
Obvykle vzniká jako vedlejší produkt zpracování lososů, hlavně ze severských chovů. Chuť má plnější a kulatější, s jemným máslovým tónem, protože losos je tučnější a krmí se v kontrolovaných podmínkách.
U všech druhů záleží na době lovu a čerstvosti. Obsah tuku v rybách se mění podle krmení a období tření a rychlé zpracování po výlovu omezuje oxidaci.
Historie
Rybí tuk má za sebou tisíciletou historii v mnoha kulturách.
Starověk
V antickém Řecku a Římě se rybí tuky znaly spíš jako léčivé masti než jako potravina. Plinius starší ve své Naturalis historia uvádí řadu léků z ryb a jiných mořských živočichů, některé z nich připravované z jater a tuku.
Středověk
Na severních pobřežích Evropy, hlavně ve Skandinávii a na Britských ostrovech, se olej vyškvařený z tresčích jater vyráběl ve velkém a obchodovalo se s ním po hanzovních cestách, především jako palivo do lamp a k ošetřování kůží. Pobřežní obyvatelé ho používali i v lidovém léčitelství a koncem 18. století ho britští lékaři už předepisovali.
Novověk
V 19. a 20. století rybí tuk proměnila industrializace. Ve 20. letech 20. století se olej z tresčích jater stal běžným lékem na křivici, jakmile se zjistilo, že obsahuje vitamin D. Od 70. let pak výzkum omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem EPA a DHA udělal z rybího tuku masově prodávaný doplněk stravy. Dnes je zároveň celosvětovou komoditou v oblasti doplňků stravy a tichou připomínkou tradic, kdy šlo o přežití.
Věda
Rybí tuk tvoří hlavně triglyceridy bohaté na kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Jsou to polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem a rybí tuk patří k jejich nejkoncentrovanějším zdrojům ve stravě. Hlavním problémem je oxidace: kyslík, světlo a teplo tyto křehké molekuly rychle rozkládají a vznikají aldehydy, které způsobují žluklý pach.
Původ a etika
Udržitelný rybí tuk stojí na odpovědném hospodaření s rybími populacemi a na plném využití úlovků. Oleje z vedlejších produktů, třeba z ořezů lososa, snižují odpad. Certifikace a průhledný původ jsou nezbytné, aby se nadměrně nelovily drobné pelagické ryby, na kterých stojí mořské ekosystémy.