- Sezóna
- Celoročně v tropických oblastech.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 892 kcal
- 0 g bílkoviny
- 99,1 g tuky
- 0 g sacharidy
Tuk kokosový
Tuk kokosový
Kokosový tuk je tuková složka získaná z dužniny (endospermu) zralých plodů palmy Cocos nucifera, ať už jako panenský kokosový olej, rafinovaný kokosový olej, nebo pevný tuk vyvařený tradičním způsobem. Obsahuje hodně nasycených tuků, a proto je při chladnější pokojové teplotě pevný. V tropickém pásu je už tisíce let základním tukem i součástí místní kultury.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ho v chladu a temnu, dobře uzavřený. Pod zhruba 24 °C zůstává pevný a vydrží několik měsíců.
- V lednici
V lednici vydrží přes rok, ale hodně ztvrdne.
- V mrazáku
Na dlouhé skladování ho můžeš i zamrazit, struktuře to neuškodí. Při rozmrazování jen dej pozor, aby se na něm nesrážela voda.
Jak vybrat
Vybírej podle toho, k čemu ho potřebuješ. Nerafinovaný nebo panenský tuk má čistě vonět po čerstvém kokosu, nikdy zatuchle ani mýdlově, a v pevném stavu má být zářivě bílý. Rafinovaný má být vůní i chutí neutrální, to je známka dobré dezodorizace. Vyhni se tuku, který žloutne, výrazně se z něj odděluje olej nebo je cítit žluklinou. To všechno ukazuje na oxidaci nebo stáří.
Čím nahradit
Kakaové máslo je podobně nasycené a při pokojové teplotě pevné. Taje ale při vyšší teplotě, a pokud není dezodorizované, výrazně voní po čokoládě.
Nesolené máslo dokáže napodobit pocit v ústech, chybí mu ale čistý dozvuk a není bez mléka.
Příprava
Kokosový tuk skoro žádnou přípravu nepotřebuje. Když ho chceš tekutý, rozpusť ho zvolna na mírném ohni. Nerafinovaný nenechávej dlouho na vysoké teplotě, ať si uchová vůni. Polotuhý ho můžeš vyšlehat. Přečistit ho můžeš tak, že ho mírně zahřeješ a scedíš od zbylých pevných částic.
Nic nevyhazuj
Pevné zbytky kokosu z tradičního vyvařování můžeš opražit a použít na ozdobu. Nic tak nepřijde nazmar.
V kuchyni
Tepelná úprava
Kokosový tuk je výborný na restování, smažení na pánvi, pečení i v cukrařině. Rafinovaný má vysoký bod zakouření (kolem 230 °C), takže snese vysoké teploty. Nerafinovaný se začne kouřit dřív (kolem 175 °C) a hodí se hlavně na šetrné vaření, kde chceš jeho vůni.
Hodí se k
- Rýže
- Chilli
- Zázvor
- Kurkuma
- Kakao
- Tropické ovoce
Co to je
Kokosový tuk je tuková složka získaná z dužniny (endospermu) zralých plodů palmy Cocos nucifera, ať už jako panenský kokosový olej, rafinovaný kokosový olej, nebo pevný tuk vyvařený tradičním způsobem. Obsahuje hodně nasycených tuků, a proto je při chladnější pokojové teplotě pevný. V tropickém pásu je už tisíce let základním tukem i součástí místní kultury.
Jak chutná
Kokosový tuk nejdřív jemně a nasládle zavoní, připomene čerstvou kokosovou dužninu a teplou smetanu. Pak jazyk obalí oblou, voskovou plností s náznakem mandlí, čerstvého mléka a u nerafinovaného tuku i lehce tropického ovoce. Dozvuk je čistý a dlouhý a nechává spíš jemnou sladkost než hořkost. Proto se odedávna hodí do slaných i sladkých jídel.
Časté otázky
Je kokosový tuk totéž co kokosový olej?
Chutná kokosový tuk výrazně po kokosu?
Je kokosový tuk při vaření stabilní?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Kokosový tuk se vyrábí v několika podobách, které se liší místem původu i postupem výroby. Panenský kokosový tuk: Získává se z čerstvé kokosové dužniny lisováním za studena nebo mokrou cestou a nese ráz pobřeží, odkud pochází, třeba Keraly, Srí Lanky nebo jižních Filipín. Vyrábí se z plně zralých kokosů, výrazně voní po kokosu a v pevném stavu je čistě bílý. Rafinovaný kokosový tuk: Vyrábí se ze sušené kopry. Ta se často suší na slunci na rohožích nebo v monzunovém podnebí v sušárnách. Pak se tuk rafinuje, bělí a dezodorizuje. Přichází tak o vůni, ale je neutrální a jeho chuť určuje spíš průmyslové zpracování než místo původu. Tradičně vyvařený kokosový tuk: Je běžný na tichomořských ostrovech. Kokosové mléko se pomalu vaří, dokud se neodpaří voda a neoddělí tuk, a výsledek má jemné karamelové tóny. Každý druh se trochu jinak taví, jinak sladce chutná a jinak působí v ústech podle půdy, podnebí a práce lidí, kteří ho vyrobili.
Historie
Historie kokosového tuku kopíruje cesty lidí a lodí po teplých mořích. Starověk: V jižní a jihovýchodní Asii patřil kokosový tuk už v prvních staletích našeho letopočtu ke kuchyni i k obřadům. Ájurvédské texty si ho cenily pro jeho chladivé a výživné účinky. Středověk: Šířil se s arabskými a později evropskými obchodníky, kteří se plavili po Indickém oceánu. Na lodích sloužil jako tuk na vaření, který se nekazí, a jako základ do lamp a mastí. Moderní doba: V 19. a 20. století se výroba díky obchodu s koprou zprůmyslnila. Kokosový tuk zásoboval výrobu mýdla, margarínu a později i potravinářství v Evropě a Severní Americe. Od konce 20. století ho výživové spory střídavě líčí jako škůdce a jako všelék. Dnešní kuchyně si ho mezitím znovu oblíbila, protože se dobře chová při vaření a má příjemnou chuť.
Věda
Kokosový tuk má neobvyklé složení mastných kyselin. Převažují v něm nasycené mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem, hlavně kyselina laurová, která tvoří zhruba 45–50 % všech mastných kyselin. Tyto tuky tají kolem 24–26 °C, tedy hluboko pod tělesnou teplotou. Proto se v ústech rychle rozpustí a příjemně je obalí. Vysoká nasycenost ho dělá velmi odolným vůči oxidaci. Velmi nízký podíl polynenasycených tuků vysvětluje jeho čistý dozvuk i dlouhou trvanlivost.
Původ a etika
Když chceš kokosový tuk nakupovat eticky, sleduj pracovní podmínky i dopad na přírodu. Produkci ovládají drobní pěstitelé, kteří často sklízejí tradičně, a to podporuje venkovskou ekonomiku. Problémem ale zůstávají nízké světové ceny a vykořisťování ze strany překupníků. Odpovědný nákup dává přednost družstvům fair trade a pěstitelům, kteří smíšeným pěstováním plodin předcházejí odlesňování. Podporuje také zpracování s co nejmenší chemickou rafinací a zátěží pro životní prostředí.