Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Těsto na croissanty

Pečivo

Těsto na croissanty

Těsto na croissanty je kynuté laminované těsto, něco mezi chlebovým a listovým těstem. Do obohaceného kynutého těsta se zabalí studené máslo a těsto se opakovaně překládá (laminuje). Vzniknou desítky střídajících se vrstev tuku a lepku, které v troubě výrazně nakynou. Výsledkem je typicky křehký, listovitý croissant s voštinovitou střídkou a další francouzské pečivo z rodiny viennoiserie.

Sezóna
Celoročně
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 353 kcal
  • 8,1 g bílkoviny
  • 17 g tuky
  • 38,5 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučujeme – těsto na croissanty musí zůstat studené, jinak se vrstvy poruší. Při pokojové teplotě se máslo rozpustí do těsta a laminace je pryč.

V lednici

Skladuj pevně zabalené ve fólii 2–3 dny při 2–4 °C. Po laminování nech těsto přes noc odpočinout, aby se uvolnil lepek a máslo ztuhlo, a teprve pak tvaruj.

V mrazáku

Po dokončení všech přeložení zamraz těsto naplocho a dobře zabalené nejvýš na 2 týdny. Před tvarováním ho nech přes noc rozmrazit v lednici. Zamrazit můžeš i vytvarované neupečené croissanty: rozmrazuj je přes noc v lednici a pak nech kynout jako obvykle (počítej s tím, že kynutí potrvá déle).

Jak vybrat

Když kupuješ hotové těsto na croissanty, hledej ve složení jako hlavní tuk máslo (ne margarín ani pokrmový tuk), ideálně máslo s 82–84 % tuku. Těsto má být rovnoměrně studené, pevné, ale poddajné, bez prasklin a oschlých okrajů. Těsto, které divně voní nebo zešedlo, nekupuj. Nejčerstvější bude z dobré pekárny, nebo si ho udělej sám z kvalitní pšeničné mouky s vyšším obsahem bílkovin (zhruba 11,5–13 %).

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Listové těsto – nemá droždí, ale má stejnou laminovanou strukturu a máslovou plnost. Hotové pečivo trochu pocukruj, ať se sladkostí přiblíží croissantu.

V nouzi

Těsto na briošky – díky máslu a vejcím je podobně bohaté a vláčné, jen bez typických listovitých vrstev. Hodí se na plněné pečivo, kde na struktuře tolik nezáleží.

Příprava

Nejdřív zkontroluj, že těsto i blok másla mají podobnou, nízkou teplotu – máslo má být poddajné, ale ne měkké (asi 12–16 °C). Zabal máslo do těsta a přelož ho několikrát (obvykle třikrát jednoduše na třetiny pro 27 vrstev, nebo jednou dvojitě a jednou jednoduše pro 12). Mezi jednotlivými přeloženími nech těsto 30–60 minut odpočinout v lednici, aby se uvolnil lepek a máslo znovu vychladlo. Vyval na tloušťku 4–5 mm, nakrájej na trojúhelníky a stoč od širší strany ke špičce. Nech kynout při 24–27 °C, dokud nezdvojnásobí objem – je to dost teplo pro kvasinky, a přitom dost chladno, aby se máslo nerozpustilo.

Nic nevyhazuj

Odřezky neházej pryč: polož je na sebe a nehnětej, ať si zachovají aspoň část vrstev. Hodí se do náplně na „croissant aux amandes“, do nákypu nebo na křupavé krutony. Překynuté nebo nepovedené croissanty můžeš použít na chudé rytíře nebo jako základ slaného nákypu.

V kuchyni

Tepelná úprava

Peč v troubě předehřáté na 190–200 °C 15–20 minut dozlatova až dohněda. Vysoká teplota promění vodu z másla v páru, vrstvy výrazně nakynou a povrch zkaramelizuje. Když croissanty před pečením potřeš rozšlehaným vejcem, budou lesklé a pěkně zbarvené. Nikdy je neohřívej v mikrovlnce, přijdou o křupavost. Den staré croissanty oživíš za 5 minut v troubě na 175 °C.

Hodí se k

  • Mandlová hmota a plátky mandlí
  • Tyčinky hořké čokolády
  • Šunka a sýr gruyère
  • Cukrářský krém a čerstvé bobulové ovoce
  • Citrusová kůra (pomerančová, citronová)
  • Skořice a kardamom
  • Med a mořská sůl
  • Uzený losos a crème fraîche

Co to je

Těsto na croissanty je kynuté laminované těsto, něco mezi chlebovým a listovým těstem. Do obohaceného kynutého těsta se zabalí studené máslo a těsto se opakovaně překládá (laminuje). Vzniknou desítky střídajících se vrstev tuku a lepku, které v troubě výrazně nakynou. Výsledkem je typicky křehký, listovitý croissant s voštinovitou střídkou a další francouzské pečivo z rodiny viennoiserie.

Jak chutná

Chuť je výrazně máslová, jemně nasládlá a vyvážená lehce nakyslým tónem kvašení. Dobře upečený croissant má povrch s hlubokými karamelovými tóny z Maillardovy reakce, uvnitř zůstává vláčný a nadýchaný. Voní teplým máslem, opečenou pšenicí a lehce po kvašení, což prozrazuje pomalé, pečlivé zrání.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Klasické těsto na croissanty je základem celé rodiny pečiva viennoiserie. Na pain au chocolat se stejným těstem zabalí tyčinky hořké čokolády do obdélníkového polštářku. Na pain aux raisins se těsto stočí do šneka s cukrářským krémem a korintkami namočenými v rumu. Blízký příbuzný je těsto na dánské pečivo, obvykle s více vejci a cukrem a s menším počtem přeložení, takže je střídka měkčí. Regionálních variant je spousta: bretaňský kouign-amann má mezi vrstvami karamelizovaný cukr, italské cornetto obsahuje víc vajec a je měkčí a méně listovité. Současní cukráři zkoušejí laminovat máslem opraženým dohněda (beurre noisette), používat jiné mouky nebo dělat slané verze.

Historie

Cesta croissantu k nejznámějšímu francouzskému snídaňovému pečivu je příběhem kulturní výměny napříč staletími. Jeho předchůdcem byl kipferl, pečivo ve tvaru půlměsíce doložené v Rakousku už ve 13. století. Legenda vykládá jeho tvar jako oslavu porážky Osmanů při obléhání Vídně v roce 1683 – půlměsíc měl napodobovat tureckou vlajku –, historici to ale většinou považují za mýtus. Skutečná proměna začala v letech 1838–1839, kdy rakouský podnikatel August Zang otevřel v Paříži na 92 rue de Richelieu pekárnu Boulangerie Viennoise. Jeho nové parní pece dávaly kipferlům nevídaný lesk, Pařížané si je zamilovali a napodobitelé se jen hrnuli. Francouzští pekaři převzali tvar půlměsíce a pojmenovali ho „croissant“, zásadní zlom ale přišel až na začátku 20. století. V roce 1915 vydal Sylvain Claudius Goy recept, který se často uvádí jako první s laminovaným kynutým těstem místo obyčejného briošového – právě tahle technika dělá moderní croissant croissantem. V dalších desetiletích se máslový croissant dostal z luxusních pekáren do běžného života a dnes je možná nejznámějším symbolem francouzského pečení na světě.

Věda

Croissant je ukázkou řízeného chaosu – křehké rovnováhy fyziky, chemie a techniky. Základem je laminace: studené máslo se zabalí do kynutého těsta a těsto se opakovaně překládá, aby vznikly střídavé vrstvy. Běžná laminace třemi jednoduchými přeloženími (na třetiny) dá 27 vrstev másla, další obvyklý postup, jedno dvojité a jedno jednoduché přeložení, dá 12. V troubě pak těsto kypří dvěma mechanismy zároveň. Zaprvé kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) během kvašení pomalu vytvářely oxid uhličitý a v těstě vznikly bublinky plynu. Zadruhé, a mnohem výrazněji, máslo obsahuje zhruba 15–16 % vody. Při teplotě v troubě se tahle voda rychle mění v páru, zvětší objem zhruba 1 600–1 700krát a rozevře vrstvy těsta jako harmoniku. Lepková síť, která vzniká z bílkovin mouky (ideálně asi 11,5–13 %) a vody, musí být dost pevná, aby se natáhla a tlak udržela bez trhání, a zároveň dost uvolněná (díky odpočinku), aby se těsto nesmršťovalo. Klíčová je teplota: máslo musí být při laminaci „plastické“ (poddajné, ale ne tající), asi při 12–16 °C. Když je moc studené, láme se, když je moc teplé, vsákne se do těsta a vrstvy zmizí. Maillardova reakce mezi aminokyselinami a redukujícími cukry vytvoří zlatohnědý povrch a oříškové tóny, hloubku přidá i zhnědnutí mléčné sušiny v másle a těstě. Když se všechno povede, výsledek má skoro architektonickou stavbu: křupavý, lámavý povrch a pod ním vláčná voštinovitá střídka z nespočtu tenounkých vrstev.

Původ a etika

Kvalita těsta na croissanty stojí skoro výhradně na másle. Nejlepší výsledky dává máslo s 82–84 % tuku, třeba kvalitní evropské máslo nebo sušší „beurre de tourage“ určené přímo k laminování – méně vody znamená křupavější vrstvy a plnější chuť. Pokud můžeš, vyber máslo od krav z pastevního chovu: má víc beta-karotenu, a proto přirozeně zlatou barvu a výraznější, travnatou chuť. Francouzská másla s označením AOP, jako Beurre d'Isigny nebo Beurre Charentes-Poitou, zaručují původ z daného regionu a tradiční výrobu. U mouky zvaž pšenici z ekologického nebo udržitelného pěstování, které podporuje regenerativní zemědělství. Mléčná výroba zatěžuje životní prostředí – hlavně emisemi metanu a spotřebou vody –, takže na tom, odkud suroviny bereš, záleží. Některé řemeslné pekárny dnes nabízejí i rostlinné croissanty z kvalitních veganských tuků v bloku, dosáhnout stejného výsledku je ale těžké, protože se liší obsahem vody i tím, jak tají.

Košík