- Sezóna
- Celoročně, podle toho, kolik se zrovna vyrábí mléčných výrobků.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 353 kcal
- 12,9 g bílkoviny
- 1,1 g tuky
- 74,5 g sacharidy
Syrovátka sušená (suchý stav)
Syrovátka sušená (suchý stav)
Sušená syrovátka je prášek, který vzniká z tekuté syrovátky, vedlejšího produktu výroby sýrů a kaseinu. Syrovátka se nejdřív zahustí odpařením a pak usuší rozprašováním na sypký prášek. V suchém stavu vydrží dlouho a obsahuje hlavně laktózu, syrovátkové bílkoviny a minerální látky. Od tekuté syrovátky má daleko, chemickým složením ale pořád připomíná mléko.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ji v dobře uzavřené nádobě na chladném, suchém a tmavém místě. Neotevřená vydrží do data minimální trvanlivosti (obvykle 12–18 měsíců). Po otevření ji pevně uzavři a spotřebuj do několika měsíců.
- V lednici
Do lednice ji nedávej. Při každém otevření studené nádoby se v ní sráží vlhkost a prášek se slepuje.
- V mrazáku
Suchý prášek není potřeba mrazit a mražením riskuješ, že se v nádobě srazí vlhkost. Když už ji zmrazíš, nech uzavřenou nádobu před otevřením ohřát na pokojovou teplotu.
Jak vybrat
Vyber syrovátku světle smetanové barvy, bez hrudek a bez výrazné vůně. Když je moc nažloutlá, voní připáleně nebo je slepená do hrudek, byla při sušení přehřátá nebo do ní pronikla vlhkost. Na obalu potravinářské syrovátky má být jasně uvedeno, jestli jde o sladkou, nebo kyselou syrovátku, protože se dost liší kyselostí i obsahem minerálních látek.
Čím nahradit
Sušené odstředěné mléko. Je méně sladké a obsahuje víc kaseinu.
Směs laktózy a izolátu syrovátkového proteinu, se sladkostí upravenou podle potřeby.
Příprava
V teplých tekutinách se sušená syrovátka snadno rozpustí. Aby se nedělaly hrudky, můžeš ji prosít. Obvykle se buď rozmíchá v tekutině, nebo se přidá rovnou k suchým surovinám. Laktóza v ní pomáhá pečivu zhnědnout a bílkoviny zpevňují jeho strukturu.
Nic nevyhazuj
Malým množstvím sušené syrovátky obohatíš chlebové těsto, polévku nebo zeleninové pyré. Využiješ tak živiny, které by jinak skončily s vylitou tekutou syrovátkou.
V kuchyni
Tepelná úprava
Sušená syrovátka se málokdy používá samostatně. Většinou se přidává kvůli tomu, co dělá s ostatními surovinami. Při pečení podporuje Maillardovu reakci, takže pečivo líp zhnědne, a střídka je díky ní jemnější. V průmyslově vyráběných potravinách dodává objem, jemnou sladkost a bílkoviny, které drží směs pohromadě. Sama se zahřívá jen výjimečně. Nejlíp funguje rozptýlená v těstech a těstíčkách nebo v extrudovaných pochutinách.
Hodí se k
- Chlebové těsto
- Čokoláda
- Slad
- Karamel
- Ochucovací směsi na slané pochutiny
Co to je
Sušená syrovátka je prášek, který vzniká z tekuté syrovátky, vedlejšího produktu výroby sýrů a kaseinu. Syrovátka se nejdřív zahustí odpařením a pak usuší rozprašováním na sypký prášek. V suchém stavu vydrží dlouho a obsahuje hlavně laktózu, syrovátkové bílkoviny a minerální látky. Od tekuté syrovátky má daleko, chemickým složením ale pořád připomíná mléko.
Jak chutná
Nejdřív ucítíš jemnou sladkost laktózy a slabý tón vařeného mléka. Pak se chuť rozšíří do lehce slané, minerální polohy, která připomíná teplé mléko a obilí. Dochuť je čistá, ale vydrží. Je v ní lehce slaný nádech a jemný mléčný tón, který dlouho doznívá a odezní bez hořkosti.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je sušená syrovátka totéž co syrovátkový protein?
Obsahuje sušená syrovátka laktózu?
Můžu sušenou syrovátku použít při pečení doma?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Sušená syrovátka může vypadat pořád stejně, ale hodně záleží na tom, odkud pochází a jak se zpracovala. Sladká syrovátka vzniká při výrobě sýrů srážených syřidlem, třeba čedaru. Má téměř neutrální pH (asi 5,9–6,6) a plnou mléčnou sladkost a často se vyrábí v oblastech mírného pásma, kde převládá kravské mléko. Kyselá syrovátka zbývá po výrobě čerstvých sýrů srážených kyselinou, jako je cottage nebo tvaroh, a po výrobě kyselého kaseinu. Je výrazněji minerální, kyselejší, obsahuje víc vápníku a suší se hůř než sladká. Demineralizovaná syrovátka prochází iontovou výměnou nebo membránovou filtrací. Je čistěji sladká a méně slaná a používá se hlavně v kojenecké výživě a cukrovinkách. Složení mléka se mění podle krmení zvířat a fáze laktace, odpařování, sušení rozprašováním a standardizace ale ze sušené syrovátky dělají surovinu s hodně jednotnými vlastnostmi.
Historie
Ve starověku byla syrovátka spíš lék než zboží. Starořečtí lékaři včetně Hippokrata ji předepisovali jako projímadlo a posilující prostředek a cenili si, že je lehčí než sýřenina. Římští autoři píšící o zemědělství zmiňovali, že se hodí ke krmení zvířat, rychle se ale kazila, a tak se víc nevyužívala. Ve středověku se syrovátka dál objevovala tam, kde klášterní hospodářství vyrábělo sýry. Protože ji tehdy neuměli pořádně konzervovat, pila se čerstvá nebo se vylévala. Zlom přinesla až průmyslová doba. V 19. století se zdokonalilo odpařování a později přišlo sušení rozprašováním, takže se syrovátka dala stabilizovat a prodávat po celém světě. Ve 20. století se sušená syrovátka stala symbolem toho, že se z mléka využije všechno. Z odpadu se stala nepostradatelná průmyslová surovina pro pekárny, výrobu cukrovinek i výživu.
Věda
Sušenou syrovátku tvoří hlavně krystalky laktózy, mezi kterými jsou globulární syrovátkové bílkoviny, například beta-laktoglobulin a alfa-laktalbumin. Teplem při sušení se část bílkovin denaturuje, takže syrovátka víc váže vodu a víc zahušťuje. Amorfní (nekrystalická) laktóza přitahuje vlhkost, a proto se špatně skladovaná syrovátka slepuje. Z toho důvodu se laktóza v syrovátce často nechává vykrystalizovat ještě před sušením. Laktóza za tepla ochotně vstupuje do Maillardovy reakce, a proto syrovátka pomáhá pečivu zhnědnout. Minerální podíl bohatý na vápenaté a draselné soli ovlivňuje pufrační kapacitu a iontovou sílu v průmyslově vyráběných potravinách.
Původ a etika
Syrovátka bývala hlavně problém, kam s ní. Dnes je její využití pro udržitelné mlékárenství povinností. Odpovědný přístup k nákupu suroviny klade důraz na to, aby se zužitkovalo celé mléko a snížila se zátěž, kterou vypouštěná syrovátka způsobuje životnímu prostředí. Výrobci čím dál víc investují do membránové filtrace a úspornějšího sušení, aby měli menší uhlíkovou stopu. K etickým otázkám patří i dobré životní podmínky zvířat a férové pracovní podmínky v mlékárenských dodavatelských řetězcích. Nízká cena sušené syrovátky totiž zakrývá, jak intenzivní chov za ní stojí.