- Sezóna
- K dostání celý rok.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 381 kcal
- 0,3 g bílkoviny
- 0,1 g tuky
- 91,3 g sacharidy
Škrob rýžový
Škrob rýžový
Rýžový škrob je čistá sacharidová složka získaná z rýžových zrn. Tvoří ho hlavně amylóza a amylopektin a prodává se jako jemný bílý prášek. Rýžová mouka si zachovává bílkoviny a tuky, škrob je naproti tomu jen zásobárna energie z endospermu zrna. Cení se pro svou zahušťovací schopnost, krémovou neprůhlednost po uvaření a to, že nechutná po obilí.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladu a suchu až 12 měsíců.
- V lednici
Do lednice ho dávat nemusíš. Když není dobře uzavřený, může v ní navlhnout.
- V mrazáku
Mrazit ho nedoporučujeme, při kolísání vlhkosti se spéká.
Jak vybrat
Vyber škrob rovnoměrně bílý, jemně mletý, bez šedavého nádechu a hrudek. Ty mohou znamenat, že k němu pronikla vlhkost nebo že obsahuje zbytky bílkovin. Kvalitní rýžový škrob je mezi prsty skoro jako pudr a ve vodě se hladce rozmíchá.
Čím nahradit
Kukuřičný škrob, ale gel bude tužší a o něco kalnější.
Bramborový škrob, s ním bude výsledek pružnější a průsvitnější.
Příprava
Rýžový škrob nejdřív rozmíchej ve studené tekutině a teprve pak zahřívej, jinak se udělají hrudky. Zahušťovat začne, až se tekutina začne vařit, a vznikne měkký gel, který po vychladnutí ztuhne. Při dlouhém prudkém varu ale zahušťovací schopnost ztrácí.
Nic nevyhazuj
Škrobovou vodu z praní rýže můžeš ještě ten den použít na zalévání rostlin nebo k naškrobení prádla. Potravinářský škrob ale nenahradí.
V kuchyni
Tepelná úprava
Rýžový škrob se hodí k jemnému zahušťování, do jídel vařených v páře a na pudinky a krémy, které mají ztuhnout. Sáhni po něm tam, kde chceš neprůhlednost a jemnost: do blancmange (mléčného pudinku), do sladkostí podobných mochi a do hedvábně hladkých omáček.
Hodí se k
- Mléko
- Kokosové mléko
- Citrusová kůra
- Vanilka
- Mořské plody
Co to je
Rýžový škrob je čistá sacharidová složka získaná z rýžových zrn. Tvoří ho hlavně amylóza a amylopektin a prodává se jako jemný bílý prášek. Rýžová mouka si zachovává bílkoviny a tuky, škrob je naproti tomu jen zásobárna energie z endospermu zrna. Cení se pro svou zahušťovací schopnost, krémovou neprůhlednost po uvaření a to, že nechutná po obilí.
Jak chutná
U rýžového škrobu nejde ani tak o chuť jako o texturu. Na jazyku je nejdřív chladivý a lehce křídový, pak rychle přejde v hedvábnou hladkost, která připomíná spíš mléko nebo porcelán než obilí. Dochuť je čistá, bez hořkosti, sladkosti i obilného nádechu. Proto je nepostradatelný v jemných dezertech i ve střídmých slaných jídlech.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je rýžový škrob totéž co rýžová mouka?
Proč se rýžový škrob používá do jemných dezertů?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Bere se často jako jedna surovina, ale rýžový škrob se liší podle odrůdy a místa pěstování. Škrob z krátkozrnné rýže japonica se vyrábí hlavně v Japonsku a Koreji. Má hodně amylopektinu, takže dává měkký, soudržný gel. Hodí se do jemných sladkostí a do slaných omáček, které mají přilnout, ale nemají být těžké. Rýžový škrob se obvykle získává máčením v zásaditém roztoku a mokrým mletím, které uvolní drobná škrobová zrna z bílkovin.
Škrob z dlouhozrnné rýže indica
Škrob z dlouhozrnné rýže indica, rozšířený v jihovýchodní Asii a Indii, obsahuje víc amylózy. Proto po vychladnutí víc ztuhne a je o něco křehčí. Hodí se do křupavých těstíček a na nudle.
Škrob z lámané rýže
Škrob z lámané rýže se vyrábí z úlomků, které zbydou po loupání, a odráží šetrnost kultur, které stojí na rýži: z něčeho, co by šlo do odpadu, je užitečná surovina. Chuť má neutrální a jeho škrobová zrna jsou stejná jako u škrobu z celých zrn téže odrůdy, protože lámáním se jejich velikost nemění. Většina rýžového škrobu v obchodech se ve skutečnosti vyrábí právě z lámané rýže.
Historie
Historie rýžového škrobu kopíruje cestu rýže samotné. V Číně se voda z praní rýže odedávna znovu využívala v domácnosti i jako kosmetika a klasické lékařské spisy popisují rýžovou kaši (congee) jako jídlo pro nemocné.
Ve středověku putovala rýže na západ po islámských obchodních cestách. V Persii a arabském světě se mletá rýže dostala do pokrmů podobných blancmange a jídel zahuštěných mandlemi, kde díky své neutrální chuti nechala vyniknout drahé koření a růžovou vodu. Evropští kuchaři pozdního středověku získávali rýži přes Benátky a další středomořské obchodníky a rýžovou mouku používali jako luxusní zahušťovadlo, často jen na šlechtickém stole.
V novověku sjednotilo průmyslové mokré mletí v 19. a 20. století výrobu rýžového škrobu, který se tak přesunul z řemeslných kuchyní do globálního potravinářství. Dnes stojí na pomezí tradice a technologie: najdeš ho v dětské výživě, ve špičkovém cukrářství i v lékových tabletách.
Věda
Rýžový škrob tvoří mnohoúhelníková zrna velká zhruba 2 až 8 mikrometrů (µm). Právě díky drobným zrnům je v ústech tak hladký. Mazovatí přibližně při 60 až 80 °C podle odrůdy: lepkavá rýže a japonica na spodní hranici, indica s vysokým obsahem amylózy na horní. Jeho chování určuje poměr amylózy a amylopektinu, přičemž víc amylopektinu znamená vyšší viskozitu a průzračnost. Drobná zrna a u většiny odrůd vysoký podíl amylopektinu dávají měkký, krémový gel, který se na jazyku rozplývá, místo aby se lámal.
Původ a etika
Odpovědný původ rýžového škrobu je neoddělitelný od pěstování rýže. Nejdůležitější je hospodaření s vodou, protože zaplavená rýžová pole zatěžují místní ekosystémy. Výrobci proto stále častěji přecházejí na uzavřené vodní okruhy a zpracovávají lámanou rýži, aby snížili odpad. Důležité zůstávají i férové pracovní podmínky v mlýnech a průhledné označení původu, hlavně v oblastech, kde se pěstováním rýže živí celé komunity.