- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 36 kcal
- 1 g bílkoviny
- 0,2 g tuky
- 6,7 g sacharidy
Řepa červená sterilovaná
Trvanlivé
Řepa červená sterilovaná
Sterilovaná červená řepa je bulva řepy Beta vulgaris. Je uvařená, oloupaná, nakrájená nebo celá a zavařená v plechovkách či sklenicích, obvykle v mírně osladěném octovém nálevu nebo ve slaném nálevu. Nejde o sezonní zeleninu, ale o konzervu: z bulvy, která se rychle kazí, dělá trvanlivou potravinu, kterou snadno převezeš. Její chuť určuje zpracování stejně jako půda.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Neotevřené plechovky skladuj v chladné, suché spíži mimo přímé světlo a spotřebuj je do data minimální trvanlivosti uvedeného na plechovce, obvykle dva až tři roky od zavaření. Vyboulenou, netěsnou nebo silně promáčknutou plechovku vyhoď.
- V lednici
Po otevření přendej obsah do nádoby, která nereaguje s kyselinami, a uchovávej v lednici nejvýš pět dní.
- V mrazáku
Mrazit ji nedoporučujeme, po rozmrazení je vodnatá a moučnatá.
Jak vybrat
Vybírej plechovky bez promáčklin, vyboulení a rzi. Nálev má být čirý až rubínově červený, ne zakalený. Když složení obsahuje jen řepu, vodu, ocet, cukr a sůl, bývá chuť čistší a textura lepší.
Čím nahradit
Nejlepší náhrada
Vařená červená řepa ve vakuu, která má víc přirozené sladkosti a je pevnější.
V nouzi
Čerstvá řepa, upečená nebo uvařená a lehce ochucená octem a cukrem.
Příprava
Pokud ti vadí přílišná sladkost nebo kyselost, sceď ji a krátce opláchni. Podle potřeby ji nakrájej na menší kousky, nebo ji na klasické servírování nech celou. Mírné ohřátí zvýrazní vůni, vychlazení zase kyselost.
Nic nevyhazuj
Nálevem můžeš obarvit octovou zálivku, naložit cibuli nebo dodat polévkám barvu a kyselost.
V kuchyni
Tepelná úprava
Sterilovaná řepa se prudce tepelně upravuje jen zřídka. Nejlépe vynikne nakrájená do salátů, vmíchaná do studených polévek, rozmixovaná na pomazánky nebo jemně prohřátá na másle s bylinkami. Dlouhým vařením ztrácí barvu i výraznost chuti.
Hodí se k
- Kozí sýr
- Křen
- Kopr
- Jablko
- Uzená ryba
- Žitný chléb
Co to je
Sterilovaná červená řepa je bulva řepy Beta vulgaris. Je uvařená, oloupaná, nakrájená nebo celá a zavařená v plechovkách či sklenicích, obvykle v mírně osladěném octovém nálevu nebo ve slaném nálevu. Nejde o sezonní zeleninu, ale o konzervu: z bulvy, která se rychle kazí, dělá trvanlivou potravinu, kterou snadno převezeš. Její chuť určuje zpracování stejně jako půda.
Jak chutná
Hned na začátku je sladká a kyselá, se zjemnělým zeleninovým tónem. Pak se ozve tlumená zemitost a minerální nádech, které vaření zakulatí. Dozvuk je čistý, jemně svíravý a slabě kovový, často s octovou kyselostí, která zůstává na jazyku.
Časté otázky
Je sterilovaná řepa méně výživná než čerstvá?
Proč sterilovaná řepa chutná sladčeji?
Dá se sterilovaná řepa jíst teplá?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Plechovka sice setře rozdíly, ale řepa uvnitř není anonymní. Většina výrobců používá kulaté červené odrůdy, vybrané pro vyrovnanou velikost a obsah cukru.
Detroit Dark Red
Používá se často kvůli sytě tmavé barvě a vyrovnané velikosti. Pěstuje se v půdách mírného pásma s přiměřenou vlhkostí. Ve sterilované podobě v ní převládá sladkost a zemitost je zjemnělá.
Cylindra (Formanova)
Občas se objeví, hlavně v plátcích. Pěstuje se v lehčích půdách, aby bulvy rostly rovně, a má jemnější, méně minerální dozvuk.
Žlutá řepa
Sterilovaná je vzácná, protože při zpracování bledne. Když už se zavaří, je jemněji sladká a méně zemitá.
Řepa pro konzervárny se sklízí strojově, jakmile dosáhne plné velikosti, a rozhoduje hlavně výnos, ne jemné rozdíly v chuti. Ráz suroviny tu z velké části určuje průmyslová výroba, přesto se pod octem a varem něco z charakteru půdy udrží.
Historie
Řepa má dlouhou historii. V antice jedli Řekové a Římané spíš její listy než bulvy a cenili si jich jako léku a pomoci při trávení. Apicius zaznamenal vařenou řepu s hořčicí, trochou oleje a octa. Je to raný příklad ostrých zálivek, se kterými se později podávala i bulva.
Středověk
Ve středověku se řepa pěstovala v klášterních a zelinářských zahradách hlavně kvůli listům. Ztluštělá červená bulva, jak ji známe dnes, je doložena až od 16. století. Pak se z ní stala zimní zelenina uchovávaná ve sklepě a stále častěji se nakládala do octa. Tyto rané zavařeniny připravily půdu pro pozdější konzervování.
Moderní doba
Moderní doba řepu změnila natrvalo. S nástupem průmyslového konzervování v 19. století, které poháněla potřeba zásobovat armády a města, se z ní stala běžná komodita. V polovině 20. století byla sterilovaná řepa symbolem poválečného pohodlného vaření, hlavně v severní Evropě, Austrálii a Severní Americe. Její rubínové plátky se tam objevovaly v salátech, sendvičích i na talířích v jídelnách.
Věda
Při sterilaci se řepa zahřeje natolik, že se enzymy denaturují a obsah se sterilizuje. Betalainy, barviva, která dávají řepě červenou barvu, jsou citlivé na teplo, světlo a kyslík. Nejstálejší jsou v mírně kyselém prostředí (kolem pH 4–6), takže je dlouhé vaření a vysoké pH rozkládají. Ocet snižuje pH, chrání barvu a brzdí růst mikrobů.
Textura se mění, protože se v buněčných stěnách rozpouští pektin, a odtud pochází typická měkkost. Řepa přirozeně obsahuje hodně cukru, hlavně sacharózy, a změklá tkáň tuto sladkost snadno uvolňuje. Proto chutná výrazně sladce i bez velkého přislazení.
Původ a etika
Sterilovaná řepa často pochází z velkoplošných monokultur, což vzbuzuje obavy z vyčerpání půdy a úbytku biodiverzity. Řepa sama je ale odolná plodina s poměrně nízkou spotřebou vody. Když chceš vybírat odpovědně, dej přednost výrobcům, kteří střídají plodiny, přidávají co nejméně cukru a používají recyklovatelné obaly. Místní konzervárny snižují emise z dopravy a udržují regionální zemědělství.