- Sezóna
- Celoročně, nejvíc se pije na podzim a v zimě
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 42 kcal
- 0 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 4,1 g sacharidy
Pivo tmavé 12°
Pivo tmavé 12°
Tmavé pivo 12° je tradiční český tmavý ležák s původní stupňovitostí kolem 12 stupňů Plato (zhruba 4,5–5,3 % obj.). V Čechách se tmavé pivo vařilo dávno před slavným plzeňským ležákem a patří k pevným základům středoevropského pivovarnictví postaveného na sladu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se, pivo patří do chladu
- V lednici
Ideálně při 3–7 °C; nejlepší je do 3–6 měsíců
- V mrazáku
Nedoporučuje se; mráz pivo zbaví říznosti a poškodí chuť
Jak vybrat
Hledej české pivovary nebo minipivovary, které vaří tradiční evropské ležáky. Na lahvi nebo plechovce hledej označení „tmavé pivo“ nebo „černé pivo“. Dobré tmavé pivo má proti světlu barvu od tmavě rubínové po skoro černou s granátovými odlesky a pěnu béžovou až světle hnědou. Pokud voní zvětrale, po papíru, nech ho být. I u tmavého piva záleží na čerstvosti.
Čím nahradit
Mnichovský dunkel nebo schwarzbier: oba jsou čisté ležáky s podobnou sladovou a lehce praženou chutí
Na vaření anglický brown ale nebo irský red ale; na pití slabší baltský porter nebo vídeňský ležák, kterému je potřeba dodat plnost
Příprava
Podávej při sklepní teplotě, zhruba 7–10 °C. To je o něco tepleji než u běžného ležáku, aby se sladové vůně mohly naplno rozvinout. Nalévej do klasické české pivní sklenice (půllitru) nebo do tulipánu na stopce: sklenici drž nakloněnou pod úhlem 45 stupňů a nakonec dolij kolmo, aby vznikla 3–5 cm vysoká hustá pěna. Při vaření přilij pivo do dušeného masa a gulášů až poslední hodinu, aby si udrželo sladovou sladkost. Počítej s tím, že i po hodině vaření v jídle zůstane trochu alkoholu.
Nic nevyhazuj
Zbylým tmavým pivem můžeš zalít výpek na omáčku, přidat ho do chlebového těsta nebo do těstíčka, případně ho svařit na hustou glazuru na pečené maso. Vyčpělé pivo se skvěle hodí do pivního chleba nebo jako základ marinády na hovězí.
V kuchyni
Tepelná úprava
Tmavá dvanáctka se skvěle hodí k dušení hovězích žeber, vepřové plece nebo zvěřiny. Sladová sladkost krásně zkaramelizuje a jemné pražené tóny dodají chuti hloubku. Po opečení masa jí zalij výpek a máš základ bohaté omáčky. Přidej ji do francouzské cibulačky nebo do chlebového těsta, kterému dodá jemně sladovou střídu. Díky mírné hořkosti a karamelovým tónům se hodí i do pivního sýrového dipu a do fondue. Do dušeného masa a gulášů ji přilij až poslední hodinu, aby se chuť neztratila.
Hodí se k
- Pečené maso a zvěřina
- Guláš a dušené hovězí
- Vepřová pečeně a dušená vepřová plec
- Klobásy a uzeniny
- Svíčková na smetaně
- Karamelizovaná cibule
- Kořenová zelenina
- Dezerty z hořké čokolády
- Zralé sýry jako gouda nebo zralý čedar
- Selský chléb
Co to je
Tmavé pivo 12° je tradiční český tmavý ležák s původní stupňovitostí kolem 12 stupňů Plato (zhruba 4,5–5,3 % obj.). V Čechách se tmavé pivo vařilo dávno před slavným plzeňským ležákem a patří k pevným základům středoevropského pivovarnictví postaveného na sladu. Poznáš ho podle barvy od tmavého mahagonu po skoro černou a podle bohaté sladové chuti. Stojí mezi jemným německým dunkelem a tmavším schwarzbierem.
Jak chutná
Základ chuti tvoří opečený chléb a karamel, k tomu přichází mléčná čokoláda, datle a pražená káva. Na rozdíl od výrazných stoutů a porterů je pražená chuť jemná, nikdy připálená ani štiplavá. Dochuť je čistá a středně suchá, typická pro spodně kvašené pivo. Žatecký chmel dodává jemnou, květinovou hořkost (obvykle kolem 18–34 IBU) a dekokční rmutování dává pivu hloubku a plnost melanoidinů, kterou nic jiného nenahradí.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Co znamená 12° u tmavého piva 12°?
Čím se české tmavé pivo liší od stoutu nebo porteru?
K jakému jídlu se tmavé pivo hodí nejvíc?
Dá se s tmavým pivem vařit?
Jak tmavé pivo podávat?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
České tmavé pivo se dělí podle původní stupňovitosti na Platově stupnici: tmavý ležák (11–12,9 °P) je běžná síla, tmavé speciální pivo (13 °P a víc) je plnější a silnější. Nejslavnější tmavé pivo teče v pražském U Fleků. Pivovar je doložený od roku 1499 a dnes vaří jediné pivo, svůj proslulý tmavý třináctistupňový ležák. Dnešní minipivovary často vaří sušší a hořčejší verze, tradiční tmavá piva bývají sladší, s hořkostí kolem 18–20 IBU. Z příbuzných stylů je německý schwarzbier („černé pivo“) obvykle sušší a říznější, s výraznější praženou chutí, a mnichovský dunkel staví spíš na chuti chlebové kůrky než na pražených tónech.
Historie
Příběh českého tmavého piva je zároveň příběhem ležáku. V Čechách se tmavé pivo vařilo dávno před světoznámým plzeňským ležákem, ovšem až do 40. let 19. století jako svrchně kvašené, než přišlo spodní kvašení. Když Josef Groll v roce 1842 uvařil v Plzni první světlý ležák, byl revolucionářem on: v českých hospodách do té doby po generace vládla tmavá piva. V pražském U Fleků, kde je vaření piva doložené od roku 1499, se tmavé pivo vaří přes 500 let. Označení 12° vychází z tradičního českého měření původní stupňovitosti. To sahá k sacharometrické stupnici Karla Ballinga z 19. století, kolem roku 1900 zpřesněné na dnešní stupně Plato, a ve střední Evropě se používá dodnes. Zatímco ležák plzeňského typu dobyl svět, tmavé pivo zůstalo oblíbeným „druhým pivem“ Čechů. Bez velkého humbuku se točí ke guláši v nespočtu hospod od Prahy po Brno.
Věda
Kouzlo českého tmavého piva je v dekokčním rmutování. Je to pracný postup: část rmutu se odebere, povaří a vrátí zpět do rmutovací kádě. Přitom probíhají Maillardovy reakce, které vytvoří typickou plnost melanoidinů, tedy hluboké chlebové tóny a tóny karamelu a tofí, které se jednodušším infuzním rmutováním napodobují těžko. Sypání obvykle tvoří čtyři až pět sladů: jako základ český humnový plzeňský slad, mnichovský slad pro plnost, karamelové slady pro sladkost a barvu a pečlivě vybrané tmavé nebo pražené slady pro barvu a jemnou praženou chuť. Často se používají speciální pražené slady se sníženou hořkostí, které dají pivu tmavou barvu bez ostré, štiplavé chuti. Měkká česká voda s nízkým obsahem minerálů nechá vyniknout bohatost sladu. Spodní pivovarské kvasinky pracují pomalu za chladu (asi 8–12 °C) a dávají čisté kvašení, kterým se ležáky liší od svrchně kvašených piv. Dlouhé dozrávání za studena pak pivo vyčistí do jiskry.
Původ a etika
Tradiční český tmavý ležák stojí na evropských surovinách: na humnovém sladu z českého ječmene a na aromatickém žateckém chmelu ze Žatecka, za kterými jsou staletí pěstitelské tradice. Když kupuješ od českých pivovarů nebo minipivovarů, které vaří tradičně, pomáháš tyto osvědčené postupy udržet. Hledej pivovary, které rmutují dekokčně a používají kvalitní evropské slady. Díky řemeslným pivovarům tento styl ožívá i v zahraničí, kde vznikají verze, které ctí originál a zároveň ho představují novým milovníkům piva.