- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 43 kcal
- 0,5 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 3,6 g sacharidy
Pivo světlé 12°
Pivo světlé 12°
Světlý ležák 12°, česky „dvanáctka“, je české světlé pivo uvařené z mladiny o 12 stupních Plata. Má zhruba 4,5–5 % obj. alkoholu. Je to typický český ležák plzeňského typu: zlatavý, jiskrně čirý a vyvážený mezi hořkostí žateckého chmele a sladkostí plzeňského sladu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Skladuj ho mimo světlo a zdroje tepla
- V lednici
Ideálně při 4–7 °C. Nejčerstvější je do 3–4 měsíců od stočení
- V mrazáku
Nedoporučuje se. Pivo při mrznutí zvětšuje objem a lahve nebo plechovky můžou prasknout. Když ti omylem zmrzne, nech ho pomalu rozmrznout v lednici, zkontroluj obal a počítej s horší kvalitou
Jak vybrat
Hledej lahve nebo plechovky jasného původu. Měřítkem jsou české značky jako Pilsner Urquell, Budweiser Budvar nebo Staropramen. Kontroluj datum, protože světlý ležák je nejlepší do 3–4 měsíců od stočení. Ve sklenici má mít jiskrnou zlatavě slámovou barvu, být úplně čirý a mít hustou krémovou bílou pěnu. Vyhni se lahvím, které stály na světle. Zelené a čiré lahve jsou na to obzvlášť citlivé a pivo v nich rychle chytne nepříjemnou pachuť. Točené hledej v hospodách s velkým výtočem a správnou teplotou ve sklepě (kolem 7 °C).
Čím nahradit
Německý pils nebo helles. Mají stejně světlý slad a čistou chuť po kvašení, jen německý pils bývá sušší a ostřejší a helles jemnější a méně chmelený
Na vaření: kuřecí vývar s trochou bílého vína a špetkou cukru napodobí slano-sladkou rovnováhu. Na pití: kvalitní americký pils z řemeslného pivovaru, nebo i suchý cider
Příprava
Podávej ho při sklepní teplotě (7–10 °C), ne ledové, aby vynikla jemná vůně sladu a chmele. Nalévej do čisté vysoké sklenice na pils nebo do klasického půllitru. Sklenici nakloň o 45° a postupně ji narovnávej, až vznikne pěna na 2–3 prsty. V české tradici je pěna nezbytná: chrání pivo před oxidací a s každým douškem uvolňuje vůni.
Nic nevyhazuj
Zbylé vyčichlé pivo se skvěle hodí do chlebového těsta, kterému dodá vláhu a jemnou sladovou chuť. Upeč z něj pivní chleba nebo ho přidej do těsta na pizzu či do těstíčka na slané palačinky. Pivo je výborné i k dušení klobás, vepřového nebo hovězího a jako základ sýrového dipu. Zbytkové cukry pomáhají masu při pečení zkaramelizovat.
V kuchyni
Tepelná úprava
Světlý ležák je výborný na dušení vepřové plece, kuřete a klobás. Jemná hořkost vyváží tučné maso a sladové cukry pomáhají karamelizaci. Když maso opečeš, zalij pivem výpek a máš rychlou omáčku. Moc ji nevyvařuj, hořkost by zesílila. Díky bublinkám je z piva mimořádně lehké a křupavé těstíčko na rybu (jako u fish and chips) nebo na zeleninu ve stylu tempury. Sýrovým omáčkám a fondue dodá hloubku a udělá je tekutější. V chlebovém těstě pomůže s kynutím a dodá mu jemnou chuť.
Hodí se k
- Žatecký a další jemné aromatické chmele
- Gruyère, ementál a zralá gouda
- Řízek a smažená jídla
- Čerstvé mořské plody, hlavně ústřice a krevety
- Grilované klobásy a bratwursty
- Jídla s česnekem a bylinkami
- Uzený losos a uzená či sušená masa
- Nepálivá thajská a vietnamská jídla
- Měkké preclíky s hořčicí
- Pečené vepřové a kachna
Co to je
Světlý ležák 12°, česky „dvanáctka“, je české světlé pivo uvařené z mladiny o 12 stupních Plata. Má zhruba 4,5–5 % obj. alkoholu. Je to typický český ležák plzeňského typu: zlatavý, jiskrně čirý a vyvážený mezi hořkostí žateckého chmele a sladkostí plzeňského sladu. Číslo 12° udává hustotu mladiny před kvašením. V tomto systému se ve střední Evropě měří dodnes.
Jak chutná
Nejdřív ucítíš jemnou sladovou sladkost, která připomíná čerstvou chlebovou kůrku a med. Pak přijde typický žatecký chmel: jemně květinový a bylinný, s kořenitým, skoro pepřovým nádechem. Na konci zůstane mírná hořkost, nikdy ostrá, ale svěží a výrazná. Některá tradiční piva mají slabě máslový tón (diacetyl). Český styl ho v malé míře snese, i když ho nevyžaduje. Tělo je středně plné a živý říz zvýrazní chuť a pročistí jazyk.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Co znamená 12° na pivu?
Jaký je rozdíl mezi světlým ležákem a pilsnerem?
Jak dvanáctku podávat?
Můžu světlý ležák použít na vaření?
Jak dlouho vydrží světlý ležák čerstvý?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
České světlé pivo se dělí podle stupňovitosti mladiny. Výčepní (pod 11°, obvykle 10°) je lehčí točené pivo s 3,5–4,2 % obj. alkoholu. Ležák (11–12,99°) je klasické plnohodnotné pivo se zhruba 4,4–5,2 % obj. Speciál (13° a víc) označuje silnější prémiová piva. Kromě síly se piva liší i jinak. Nefiltrované pivo je zakalené a má plnější tělo. Do kvasnicového se při stáčení přidávají čerstvé kvasnice. Tankové se z pivovaru vozí nepasterizované a čepuje se z tanků ve sklepě hospody. Německé pilsy bývají sušší a hořčí. Americké verze často staví na chmelech Nového světa s citrusovými a tropickými tóny.
Historie
Příběh začíná 5. října 1842, kdy bavorský sládek Josef Groll uvařil v nově založeném Měšťanském pivovaru v Plzni první várku světlého ležáku. Měšťané už měli tak dost nevyrovnaného, často kyselého piva svrchního kvašení, že v roce 1838 na protest vylili před radnicí 36 sudů zkaženého piva. Grollovo převratné pivo spojilo tři místní suroviny s bavorskými kvasnicemi spodního kvašení: mimořádně měkkou vodu z místních studní, moravský ječmen s nízkým obsahem bílkovin a aromatický žatecký chmel. Ječmen se sladoval novým způsobem, hvozděním s nepřímým ohřevem. Výsledkem bylo jiskrné zlaté pivo nevídané čirosti. Poprvé se čepovalo na Svatomartinském trhu 11. listopadu 1842 a rychle si získalo pijáky po celé Evropě. V 70. letech 19. století už byl „pilsner“ nejnapodobovanějším pivním stylem na světě. Čeští sládci ale trvají na tom, že se jejich originál od bezpočtu napodobenin liší.
Věda
Kvašení světlého ležáku stojí na přesnosti a trpělivosti. Kvasinky Saccharomyces pastorianus jsou kříženec, který náhodou vznikl z kvasinek svrchního kvašení (S. cerevisiae) a chladomilných S. eubayanus. Kvasí pomalu, při 6–10 °C po 1–2 týdny. Chladné kvašení tlumí tvorbu esterů a přiboudliny, a proto má pivo čistou, svěží chuť typickou pro tento styl. Pak přichází ležení (dokvašování). Tradiční české pivovary nechávají pivo zrát zhruba 4–12 týdnů při teplotě těsně nad nulou. Budvar je známý tím, že ho nechává ležet asi 90 dní. Kvasinky během té doby zpracují vedlejší produkty kvašení, třeba diacetyl. Bílkoviny a polyfenoly se vysrážejí a pivo se jiskrně vyčeří. Dekokční rmutování je pracný postup: část rmutu se povaří a vrátí zpět. Dává pivu typickou chlebovou sladovost a pomáhá vyrovnat přirozené výkyvy v kvalitě ječmene. Žatecký chmel má málo alfa kyselin (3–4,5 %), takže dává jemnou hořkost. Vysoký podíl farnesenu a dalších seskviterpenů mu dává typickou květinově kořenitou vůni.
Původ a etika
Dnešní pivovarnictví má vážné ekologické problémy. Na litr hotového piva padne zhruba 4–7 litrů vody, i když nejlepší pivovary se dostaly pod poměr 3:1. Pěstování ječmene a chmele je náročné na zemědělské vstupy. Uhlíkovou stopu odvětví zvyšují i energeticky náročné kroky jako sladování, chmelovar a chlazení. Vybírej pivovary, které recyklují vodu, používají obnovitelnou energii a dál využívají mláto (obvykle ho dostanou zemědělci jako krmivo pro dobytek). Pivo z regionálních řemeslných pivovarů znamená méně emisí z dopravy. Bio suroviny nebo suroviny s certifikací udržitelnosti podporují šetrné zemědělství. České pivo chrání zeměpisné označení EU „České pivo“, jehož specifikace stanoví tradiční suroviny a způsob vaření.