Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Pivo světlé 12°

Nápoje

Pivo světlé 12°

Světlý ležák 12°, česky „dvanáctka“, je české světlé pivo uvařené z mladiny o 12 stupních Plata. Má zhruba 4,5–5 % obj. alkoholu. Je to typický český ležák plzeňského typu: zlatavý, jiskrně čirý a vyvážený mezi hořkostí žateckého chmele a sladkostí plzeňského sladu.

Sezóna
Celoročně
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 43 kcal
  • 0,5 g bílkoviny
  • 0 g tuky
  • 3,6 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Skladuj ho mimo světlo a zdroje tepla

V lednici

Ideálně při 4–7 °C. Nejčerstvější je do 3–4 měsíců od stočení

V mrazáku

Nedoporučuje se. Pivo při mrznutí zvětšuje objem a lahve nebo plechovky můžou prasknout. Když ti omylem zmrzne, nech ho pomalu rozmrznout v lednici, zkontroluj obal a počítej s horší kvalitou

Jak vybrat

Hledej lahve nebo plechovky jasného původu. Měřítkem jsou české značky jako Pilsner Urquell, Budweiser Budvar nebo Staropramen. Kontroluj datum, protože světlý ležák je nejlepší do 3–4 měsíců od stočení. Ve sklenici má mít jiskrnou zlatavě slámovou barvu, být úplně čirý a mít hustou krémovou bílou pěnu. Vyhni se lahvím, které stály na světle. Zelené a čiré lahve jsou na to obzvlášť citlivé a pivo v nich rychle chytne nepříjemnou pachuť. Točené hledej v hospodách s velkým výtočem a správnou teplotou ve sklepě (kolem 7 °C).

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Německý pils nebo helles. Mají stejně světlý slad a čistou chuť po kvašení, jen německý pils bývá sušší a ostřejší a helles jemnější a méně chmelený

V nouzi

Na vaření: kuřecí vývar s trochou bílého vína a špetkou cukru napodobí slano-sladkou rovnováhu. Na pití: kvalitní americký pils z řemeslného pivovaru, nebo i suchý cider

Příprava

Podávej ho při sklepní teplotě (7–10 °C), ne ledové, aby vynikla jemná vůně sladu a chmele. Nalévej do čisté vysoké sklenice na pils nebo do klasického půllitru. Sklenici nakloň o 45° a postupně ji narovnávej, až vznikne pěna na 2–3 prsty. V české tradici je pěna nezbytná: chrání pivo před oxidací a s každým douškem uvolňuje vůni.

Nic nevyhazuj

Zbylé vyčichlé pivo se skvěle hodí do chlebového těsta, kterému dodá vláhu a jemnou sladovou chuť. Upeč z něj pivní chleba nebo ho přidej do těsta na pizzu či do těstíčka na slané palačinky. Pivo je výborné i k dušení klobás, vepřového nebo hovězího a jako základ sýrového dipu. Zbytkové cukry pomáhají masu při pečení zkaramelizovat.

V kuchyni

Tepelná úprava

Světlý ležák je výborný na dušení vepřové plece, kuřete a klobás. Jemná hořkost vyváží tučné maso a sladové cukry pomáhají karamelizaci. Když maso opečeš, zalij pivem výpek a máš rychlou omáčku. Moc ji nevyvařuj, hořkost by zesílila. Díky bublinkám je z piva mimořádně lehké a křupavé těstíčko na rybu (jako u fish and chips) nebo na zeleninu ve stylu tempury. Sýrovým omáčkám a fondue dodá hloubku a udělá je tekutější. V chlebovém těstě pomůže s kynutím a dodá mu jemnou chuť.

Hodí se k

  • Žatecký a další jemné aromatické chmele
  • Gruyère, ementál a zralá gouda
  • Řízek a smažená jídla
  • Čerstvé mořské plody, hlavně ústřice a krevety
  • Grilované klobásy a bratwursty
  • Jídla s česnekem a bylinkami
  • Uzený losos a uzená či sušená masa
  • Nepálivá thajská a vietnamská jídla
  • Měkké preclíky s hořčicí
  • Pečené vepřové a kachna

Co to je

Světlý ležák 12°, česky „dvanáctka“, je české světlé pivo uvařené z mladiny o 12 stupních Plata. Má zhruba 4,5–5 % obj. alkoholu. Je to typický český ležák plzeňského typu: zlatavý, jiskrně čirý a vyvážený mezi hořkostí žateckého chmele a sladkostí plzeňského sladu. Číslo 12° udává hustotu mladiny před kvašením. V tomto systému se ve střední Evropě měří dodnes.

Jak chutná

Nejdřív ucítíš jemnou sladovou sladkost, která připomíná čerstvou chlebovou kůrku a med. Pak přijde typický žatecký chmel: jemně květinový a bylinný, s kořenitým, skoro pepřovým nádechem. Na konci zůstane mírná hořkost, nikdy ostrá, ale svěží a výrazná. Některá tradiční piva mají slabě máslový tón (diacetyl). Český styl ho v malé míře snese, i když ho nevyžaduje. Tělo je středně plné a živý říz zvýrazní chuť a pročistí jazyk.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

České světlé pivo se dělí podle stupňovitosti mladiny. Výčepní (pod 11°, obvykle 10°) je lehčí točené pivo s 3,5–4,2 % obj. alkoholu. Ležák (11–12,99°) je klasické plnohodnotné pivo se zhruba 4,4–5,2 % obj. Speciál (13° a víc) označuje silnější prémiová piva. Kromě síly se piva liší i jinak. Nefiltrované pivo je zakalené a má plnější tělo. Do kvasnicového se při stáčení přidávají čerstvé kvasnice. Tankové se z pivovaru vozí nepasterizované a čepuje se z tanků ve sklepě hospody. Německé pilsy bývají sušší a hořčí. Americké verze často staví na chmelech Nového světa s citrusovými a tropickými tóny.

Historie

Příběh začíná 5. října 1842, kdy bavorský sládek Josef Groll uvařil v nově založeném Měšťanském pivovaru v Plzni první várku světlého ležáku. Měšťané už měli tak dost nevyrovnaného, často kyselého piva svrchního kvašení, že v roce 1838 na protest vylili před radnicí 36 sudů zkaženého piva. Grollovo převratné pivo spojilo tři místní suroviny s bavorskými kvasnicemi spodního kvašení: mimořádně měkkou vodu z místních studní, moravský ječmen s nízkým obsahem bílkovin a aromatický žatecký chmel. Ječmen se sladoval novým způsobem, hvozděním s nepřímým ohřevem. Výsledkem bylo jiskrné zlaté pivo nevídané čirosti. Poprvé se čepovalo na Svatomartinském trhu 11. listopadu 1842 a rychle si získalo pijáky po celé Evropě. V 70. letech 19. století už byl „pilsner“ nejnapodobovanějším pivním stylem na světě. Čeští sládci ale trvají na tom, že se jejich originál od bezpočtu napodobenin liší.

Věda

Kvašení světlého ležáku stojí na přesnosti a trpělivosti. Kvasinky Saccharomyces pastorianus jsou kříženec, který náhodou vznikl z kvasinek svrchního kvašení (S. cerevisiae) a chladomilných S. eubayanus. Kvasí pomalu, při 6–10 °C po 1–2 týdny. Chladné kvašení tlumí tvorbu esterů a přiboudliny, a proto má pivo čistou, svěží chuť typickou pro tento styl. Pak přichází ležení (dokvašování). Tradiční české pivovary nechávají pivo zrát zhruba 4–12 týdnů při teplotě těsně nad nulou. Budvar je známý tím, že ho nechává ležet asi 90 dní. Kvasinky během té doby zpracují vedlejší produkty kvašení, třeba diacetyl. Bílkoviny a polyfenoly se vysrážejí a pivo se jiskrně vyčeří. Dekokční rmutování je pracný postup: část rmutu se povaří a vrátí zpět. Dává pivu typickou chlebovou sladovost a pomáhá vyrovnat přirozené výkyvy v kvalitě ječmene. Žatecký chmel má málo alfa kyselin (3–4,5 %), takže dává jemnou hořkost. Vysoký podíl farnesenu a dalších seskviterpenů mu dává typickou květinově kořenitou vůni.

Původ a etika

Dnešní pivovarnictví má vážné ekologické problémy. Na litr hotového piva padne zhruba 4–7 litrů vody, i když nejlepší pivovary se dostaly pod poměr 3:1. Pěstování ječmene a chmele je náročné na zemědělské vstupy. Uhlíkovou stopu odvětví zvyšují i energeticky náročné kroky jako sladování, chmelovar a chlazení. Vybírej pivovary, které recyklují vodu, používají obnovitelnou energii a dál využívají mláto (obvykle ho dostanou zemědělci jako krmivo pro dobytek). Pivo z regionálních řemeslných pivovarů znamená méně emisí z dopravy. Bio suroviny nebo suroviny s certifikací udržitelnosti podporují šetrné zemědělství. České pivo chrání zeměpisné označení EU „České pivo“, jehož specifikace stanoví tradiční suroviny a způsob vaření.

Košík