Pivo světlé 10°

Česká světlá piva se dělí podle původní stupňovitosti mladiny ve stupních Plata (nebo téměř shodných stupních Ballinga). Podle českých předpisů patří piva s 8–10,99° do lehčí kategorie výčepních piv a piva s 11–12,99° do kategorie ležáků, kam patří i původní plzeňský ležák. Pivo se liší kraj od kraje. Pražské pivovary vaří spíš sladší piva, venkovské pivovary v Čechách často víc zdůrazňují chmelovou hořkost. Tankové pivo čepované nepasterované z tlakových tanků v hospodách je nejčerstvější: má jemnější říz a výraznější chmelovou vůni.

Příběh světlého ležáku začíná v roce 1842 v Plzni. Skupina měšťanů nespokojených s mizerným pivem ve městě tehdy postavila nový pivovar. Najali Josefa Grolla, bavorského sládka pověstného svou nevrlostí. Ten spojil anglický způsob hvozdění světlého sladu s místním žateckým chmelem, zdejší velmi měkkou vodou a bavorskými kvasinkami spodního kvašení. Výsledek představil 11. listopadu 1842 na svatomartinském trhu a byl to převrat: pivo nevídaně čiré a zlatavé, které změnilo pivovarnictví po celém světě. Do světa se proslavila plzeňská dvanáctka, lehčí desítka se ale stala každodenním pivem českých hospod, vařeným na dlouhé posezení s přáteli. V 70. letech 19. století už světlé ležáky ovládly Evropu a dnes z nich vychází naprostá většina piva vypitého na světě.

Čirost a čistou chuť dávají světlému ležáku přesně sladěné chemické a mikrobiologické děje. Kvasinky spodního kvašení Saccharomyces pastorianus pracují pomalu za nízkých teplot (asi 7–13 °C) a tvoří mnohem méně ovocných esterů a kořenitých fenolů než kvasinky svrchního kvašení. Díky takto čistému kvašení vynikne jemná souhra sladu a chmele. Při dlouhém dokvašování a zrání za teploty těsně nad bodem mrazu se vysrážejí bílkoviny a polyfenoly, které by jinak způsobily zákal a drsnou chuť. Žatecký chmel dodává typický charakter jemnými těkavými látkami: farnesen a další terpeny tvoří květinově kořenitou vůni a nízký obsah alfa kyselin dává jemnou hořkost. Měkká česká voda s malým obsahem minerálů nevyluhuje drsné třísloviny a nechá vyniknout jemnou sladkost sladu. Při 10 stupních Plata je v pivu méně zbytkového cukru, takže je sušší a lépe se pije.

České pivovarnictví se pohybuje mezi koncentrací průmyslu a zachováním řemesla. Řadu historických českých pivovarů koupily nadnárodní společnosti a mnoho lidí se bojí o původní receptury a suroviny. Hledej nezávislé české pivovary, které drží tradiční postupy: humnový český plzeňský slad, hlávkový žatecký chmel ze Žatecka a dlouhé zrání za studena. Vaření piva spotřebuje hodně vody (zhruba 4–7 litrů na litr piva), proto čím dál víc záleží na péči o povodí. Někteří malí pivovarníci sázejí na biosuroviny a udržitelné postupy, certifikace je ale v tradičním českém pivovarnictví vzácnější než v jiných pivních zemích.