- Sezóna
- K dostání po celý rok jako trvanlivé balené zboží.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 400 kcal
- 8 g bílkoviny
- 2 g tuky
- 80 g sacharidy
Piškoty dětské
Sladkosti
Piškoty dětské
Dětské piškoty jsou malé kulaté vyklenuté piškoty jen z pšeničné mouky, vajec a cukru. V obchodech se prodávají v uzavřených sáčcích a české děti je odedávna dostávají jako jednu z prvních sušenek. Patří mezi trvanlivé pečivo ze šlehaných hmot.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Neotevřený sáček skladuj v suchu a chladu, mimo zdroje tepla a přímé slunce. Piškoty vydrží mnoho měsíců až do data na obalu. Otevřený sáček pevně uzavři sponou, nebo piškoty přesyp do vzduchotěsné plechovky či sklenice. Rychle natahují vzdušnou vlhkost, měknou a během pár dní přestanou křupat.
- V lednici
Nedoporučuje se. V lednici je vlhko, takže piškoty změknou a můžou nasát pachy z ostatních potravin.
- V mrazáku
Jde to, ale málokdy se to vyplatí. Zamraz je ve vzduchotěsném sáčku nejvýš asi na 3 měsíce a rozmrazuj je v zavřeném sáčku, aby je zkondenzovaná voda nerozmáčela. Hotový dezert s piškoty, třeba krémový nebo ovocný, můžeš zamrazit celý.
Jak vybrat
Hledej na sáčku nápis „piškoty dětské“ nebo „dětské piškoty“. To jsou ty malé kulaté. Podlouhlé piškoty prodávané jako „cukrářské piškoty“ jsou jiný výrobek, určený do dezertů. Přečti si složení: klasický piškot obsahuje jen pšeničnou mouku, vejce a cukr a podíl vajec je uvedený na obalu (často kolem 40 %). Čím víc vajec, tím je piškot lehčí a křehčí. Sáček má být neporušený, piškoty celé a rovnoměrně zlatavé. Hodně zlomků nebo drobků na dně sáčku naznačuje, že se sáčkem hrubě zacházelo. Pokud ti na tom záleží, podívej se, kde byly vyrobené: některá balení Opavie prodávaná v Česku pocházejí z Polska. Běžná balení mají asi 110–240 g.
Čím nahradit
Nejlepší náhrada
Podlouhlé cukrářské piškoty (ladyfingers, savoiardi). Vyrábějí se skoro ze stejného těsta, takže ve vrstvených dezertech i při máčení fungují stejně. Jsou jen větší a obvykle posypané cukrem.
V nouzi
Proužky obyčejného piškotového korpusu krátce dosušené v troubě, nebo na základ z drobků jednoduché máslové sušenky s nižším obsahem tuku. Jsou pevnější a sají méně tekutiny.
Příprava
Žádná příprava není potřeba. Jez je rovnou ze sáčku, nebo je krátce namoč do mléka, kakaa či čaje. Do dezertů každý piškot rychle namoč do mléka, džusu, sirupu, kávy nebo trochy rumu. Stačí krátce: piškoty hodně sají a při delším máčení se rozpadnou. Na drobky je rozdrť v sáčku válečkem. U malých dětí se řiď doporučením pediatra, kdy zavádět pšenici (lepek) a vejce. Piškoty obsahují obojí a obě patří mezi hlavní alergeny, které se v EU povinně uvádějí na obalu. Dítě při jídle vždycky hlídej. Piškoty mu dávej, jen když sedí. Na začátku piškot nejdřív změkči v mléce nebo ve vodě, nebo ho rozdrob do kaše. Suchý piškot se sice snadno rozpouští, ale velkými kousky se dítě pořád může udusit. Piškoty obsahují hodně cukru, takže je dávej jen občas jako pamlsek, ne každý den.
Nic nevyhazuj
Okoralé nebo polámané piškoty nevyhazuj. Rozdrť je na drobky a použij jako základ ovocného dortu nebo cheesecaku. Můžeš je taky vrstvit s pudinkem a ovocem do skleniček, nebo je smíchat s máslem, kakaem a trochou rumu a vyválet z nich nepečené kuličky. Změklé piškoty vysuš pár minut v mírně vyhřáté troubě (asi 100 °C) a budou zase křupat.
V kuchyni
Tepelná úprava
Piškoty jsou už upečené, takže se většinou používají tak, jak jsou, nebo namočené a vrstvené. V českých domácnostech se jedí namáčené v mléce nebo kakau a podávají se k vanilkovému či čokoládovému pudinku. Vrství se do skleniček s pudinkem, šlehačkou a ovocem, dávají se do ovocných dortů se želatinou (dort s piškoty) a vyskládávají se do formy na nepečené dezerty. Rozdrcené piškoty drží pohromadě nepečené cukroví a hodí se jako lehký základ z drobků. Na tiramisu a dezerty typu šarlota se klasicky berou podlouhlé cukrářské piškoty, ale kulaté dětské můžeš do formy vrstvit stejně.
Hodí se k
- Mléko
- Kakao
- Vanilkový pudink
- Šlehačka
- Tvaroh
- Jahody
- Banány
- Jablečné pyré
- Džem
- Káva
- Rum
- Čokoláda
Co to je
Dětské piškoty jsou malé kulaté vyklenuté piškoty jen z pšeničné mouky, vajec a cukru. V obchodech se prodávají v uzavřených sáčcích a české děti je odedávna dostávají jako jednu z prvních sušenek. Patří mezi trvanlivé pečivo ze šlehaných hmot. Řídké těsto s vysokým podílem vajec se stříká v malých kopečcích přímo na pečicí pás. Upečou se z nich kotoučky s plochým spodkem a průměrem pár centimetrů. Mají hladký, lehce zlatavý vršek a suchou, pórovitou střídku. Nejznámější značkou je Opavia, své piškoty vyrábějí i Kávoviny. Běžné receptury uvádějí asi 50–53 % pšeničné mouky a asi 38–42 % vajec. Jedinou další surovinou je cukr, bez přidaného tuku, kypřidel a přídatných látek. Kávoviny u některých svých dětských piškotů uvádějí, že jsou vhodné od šesti měsíců.
Jak chutná
Jemně sladké, s výraznou chutí pečeného vajíčka a lehkým karamelovým tónem z opečeného vršku. Nejdřív jsou křupavé a suché, pak lehké a trochu pružné. V puse nebo po namočení do mléka piškot skoro okamžitě změkne na kašičku, která se snadno polyká. Proto je čeští rodiče tradičně dávají malým dětem.
Časté otázky
Z čeho jsou dětské piškoty?
Od kolika měsíců můžou děti jíst piškoty?
Jaký je rozdíl mezi dětskými a cukrářskými piškoty?
Jsou piškoty totéž co dětské suchary?
Jak udržet piškoty po otevření křupavé?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Dětské piškoty (kulaté)
– malé vyklenuté kotoučky popsané výše. V dnešních českých obchodech jsou to nejběžnější piškoty. Nejznámější značkou je Opavia, vyrábějí je i Kávoviny a další výrobci. Prodávají se ve světlé i tmavěji propečené verzi.
Cukrářské piškoty (podlouhlé)
– podlouhlé piškoty ve tvaru prstu z podobného těsta, obvykle posypané cukrem. Používají se hlavně do dezertů jako tiramisu a vrstvené dorty. Z dob Československa si lidé zvlášť pamatují podlouhlé piškoty ze Slovenska ve žlutém obalu.
Zahraniční příbuzní (jiné výrobky)
– italské savoiardi a anglické ladyfingers jsou blízcí příbuzní podlouhlých piškotů. S malými kulatými dětskými piškoty ale totožné nejsou. Dětské suchary a sušenky na prořezávání zoubků, třeba suchary typu Zwieback nebo rýžové křupky, jsou úplně jiné výrobky: jde o dvakrát pečený chléb nebo pufované obiloviny, ne o vaječný piškot.
Historie
České slovo piškot přišlo přes německé Piskotte z italského biscotto, které vychází z latinského bis coctus, „dvakrát pečený“. To odpovídá původu takového pečiva jako suché, dlouho vydržící zásoby, původně podlouhlého tvaru. V češtině se slovo piškot poprvé objevuje v kuchařce z konce 16. století. Tam ale označuje ovocné výrobky jako kdoulový nebo hruškový piškot, ne dnešní piškoty.
Podle Českého rozhlasu pochází dnes typický kulatý tvar ze 60. let. Navrhl ho pracovník továrny v Lomnici nad Popelkou: stříkat malé kopečky těsta přímo na pečicí pás. V Československu byly kulaté piškoty z Lomnice a od Opavie (v modrém obalu s medvědem) běžnou věcí, kterou děti jedly s mlékem, kakaem nebo pudinkem.
Věda
Piškoty se dělají ze šlehané (pěnové) hmoty. Šleháním vajec s cukrem se do sítě vaječných bílkovin zachytí vzduch. Pak se opatrně vmíchá mouka. V troubě se vzduchové bublinky rozpínají, vaječné bílkoviny se srazí a škrob zmazovatí, takže se pěna zafixuje do lehké, pórovité střídky. Kypřicí prášek ani tuk nejsou potřeba. Piškoty se pak pečou nebo suší, dokud v nich nezůstane velmi málo vody. Díky tomu křupou a dlouho vydrží, a proto taky tak rychle sají tekutinu a v mléce nebo slinách skoro okamžitě změknou. Zlatavý vršek je výsledkem Maillardovy reakce a karamelizace cukru na povrchu.
Původ a etika
Vejce tvoří kolem 40 % receptury, takže nejvíc záleží na jejich původu. U vajec použitých jako surovina výrobci způsob chovu nosnic uvádějí jen výjimečně. Pokud ti záleží na vejcích z chovu bez klecí nebo z volného výběhu, obrať se přímo na výrobce. Nejznámější česká značka se dnes vyrábí v rámci nadnárodní skupiny a některá balení prodávaná v Česku se vyrábějí v Polsku. Pokud chceš kupovat místní, podívej se na obalu, kde byly vyrobené. Zbylé a polámané piškoty snadno spotřebuješ v dezertech, což pomáhá omezit plýtvání jídlem.