- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 319 kcal
- 14,2 g bílkoviny
- 28 g tuky
- 1,5 g sacharidy
Paštika lahůdková
Paštika lahůdková
Paštika je jemná nebo hrubší pomazánka z ochuceného mletého masa, nejčastěji jater, smíchaného s tukem, kořením a bylinkami, často i s likérovým vínem nebo destilátem. Lahůdková paštika je hotová paštika k přímé spotřebě z lahůdkářství a specializovaných obchodů. Najdeš ji od sametové játrové pěny po hrubší venkovskou terinu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Paštika se rychle kazí a při pokojové teplotě nemá zůstat déle než 2 hodiny
- V lednici
Po otevření ji sněz do 2–3 dnů, nebo dřív, pokud to uvádí etiketa (nech ji zavřenou v původním obalu nebo pevně zabalenou). Neotevřená paštika vydrží do data spotřeby na obalu, nikdy déle.
- V mrazáku
Až 3 měsíce. Po rozmražení může být mírně zrnitá, proto ji pak použij spíš do vařených jídel
Jak vybrat
Při výběru se podívej na povrch: má být stejnoměrný a lesklý, vláčný, bez odděleného tuku nebo tekutiny. Barva má být jednotná. Paštika z kuřecích jater bývá světle růžová až růžovobéžová, kachní a vepřová spíš tmavě fialovohnědá až hnědá. Nekupuj paštiku s šedavými skvrnami, kyselým nebo čpavkovým zápachem nebo vyschlými, popraskanými okraji. Pěna má být hladká a jednolitá, venkovská paštika má mít zřetelné, ale rovnoměrně rozložené kousky masa. Vždy zkontroluj datum spotřeby a pokud můžeš, kupuj od prověřeného řezníka nebo lahůdkáře.
Čím nahradit
Kuřecí játrová pěna nebo játrovka. Obě jsou podobně bohaté, roztíratelné a mají výraznou játrovou chuť i podobný podíl tuku
Houbová paštika (vegetariánská varianta) nebo smetanový sýr smíchaný s karamelizovanou cibulí a kapkou brandy, který paštiku připomíná texturou
Příprava
Paštiku z lednice nech před podáváním 15–20 minut povolit při pokojové teplotě, aby tuk změkl a chuť se naplno rozvinula. Krájej nožem ohřátým v horké vodě, řezy budou čistší. Pěnu můžeš ozdobně stříkat ze sáčku, venkovskou paštiku nejlépe nakrájíš ostrým tenkým nožem. Tukovou vrstvu nebo aspik navrchu tradičně neodstraňuj: chrání paštiku před vysycháním a dodává jí chuť.
Nic nevyhazuj
Tuková vrstva na kvalitní paštice je poklad. Schovej si ji na restování zeleniny, do omáček z výpeku nebo na teplý toast. Paštiku, která je ještě v datu spotřeby, ale okraje už má oschlé, vmíchej do teplé omáčky na těstoviny nebo do nádivky, případně jí obohať masové kuličky a karbanátky.
V kuchyni
Tepelná úprava
Paštika se tradičně podává jako hotová pomazánka a vařit ji nemusíš. Hodí se ale i do teplých jídel: vmíchej ji do smetanové omáčky na těstoviny, naplň jí kuřecí prsa nebo kloboučky žampionů, vetři ji pod kůži drůbeže před pečením nebo ji rozšlehej do šťávy z výpeku. Zahřívej ji jen zlehka, protože ve velkém horku se emulze rozpadne a paštika zezrní.
Hodí se k
- Křupavá bageta nebo opečená brioška
- Kornišony a dijonská hořčice
- Cibulová marmeláda nebo ovocné čatní
- Čerstvé fíky nebo sušené meruňky
- Mořská sůl fleur de sel a hrubě drcený černý pepř
- Nakládaná perlová cibulka
- Potočnice nebo kadeřavá endivie
- Portské nebo Sauternes
- Vyzrálý gruyère nebo smetanový brie
Co to je
Paštika je jemná nebo hrubší pomazánka z ochuceného mletého masa, nejčastěji jater, smíchaného s tukem, kořením a bylinkami, často i s likérovým vínem nebo destilátem. Lahůdková paštika je hotová paštika k přímé spotřebě z lahůdkářství a specializovaných obchodů. Najdeš ji od sametové játrové pěny po hrubší venkovskou terinu. Slovo pochází ze starofrancouzského „pasté“ (od „paste“, těsto) podle těstového obalu, ve kterém se paštiky dřív pekly.
Jak chutná
Lahůdková paštika je bohatá a výrazně masitá, s plnou chutí umami a minerálními tóny typickými pro játra. Zakulacuje ji tuk (vepřové sádlo, kachní sádlo nebo máslo), který dává sametovou texturu a tlumí ostrost jater. Prostupuje ji šalotka, česnek, čerstvý tymián a bobkový list, na konci zahřeje a lehce osladí koňak, portské nebo madeira. Nejlepší paštiky mají výraznou železitou chuť, a přesto zůstávají jemné.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi paštikou a pěnou?
Jak dlouho vydrží otevřená paštika v lednici?
Dá se paštika zamrazit?
Jak paštiku nejlépe podávat?
Je paštika zdravá?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Paštik je celá řada. Pěny jsou nejjemnější: játra se rozmixují dohladka, často se obohatí smetanou a protlačí jemným sítem. Typickým příkladem je pěna z kuřecích nebo kachních jater. Venkovská paštika (pâté de campagne) je z hrubě mletého vepřového, jater a koření, takže je rustikální a má znatelnou strukturu. Pâté en croûte je masová směs zapečená v máslovém těstě. Leverpostej, oblíbená skandinávská paštika, spojuje vepřová játra se sádlem, cibulí a novým kořením a peče se ve formě. Místních variant je mnoho: německá játrovka, východoevropská játrová paštika nebo vietnamská paštika do bánh mì. Vrcholem luxusu je foie gras, tedy ztučnělá kachní nebo husí játra. Běžná lahůdková paštika se ale dělá z jater ze standardního chovu.
Historie
Historie paštiky sahá do starověku. Římané krmili husy fíky, aby jim ztučněla játra (iecur ficatum), a jídla z jater podávali na bohatých hostinách. Postup se rozšířil středověkou Evropou. Tam šlo hlavně o uchování: masová směs zapečená v těstě (původní „pâté“) vydržela i v hubených časech. Ve Francii se z paštiky v renesanci stalo umění s ustálenými postupy a regionálními specialitami. V 18. století proslula štrasburská paštika z foie gras. Ve 20. století se paštika rozšířila mezi všechny. Skandinávská leverpostej se stala běžnou součástí jídelníčku, židovská lahůdkářství vypilovala chopped liver (sekaná játra s cibulí a vejcem) a vietnamští kuchaři si za koloniální vlády přisvojili francouzskou paštiku do sendvičů bánh mì. Dnes řemeslní uzenáři oživují tradiční postupy a moderní výrobci dodávají kvalitní paštiku po celém světě.
Věda
Typická textura paštiky je výsledkem emulze. U většiny masných výrobků drží hmotu pohromadě svalové bílkoviny, v paštice ale hlavní emulgátory tvoří bílkoviny jater, protože vepřové maso se obvykle přidává předvařené (bílkoviny jsou už denaturované). Tuk se při výrobě musí zapracovat při teplotě nad 50 °C, aby se tukové kapénky správně rozptýlily v bílkovinné síti. Játra obsahují hodně fosfolipidů, které vytvářejí stabilní rozhraní mezi tukem a vodou. Teplotu při sekání je potřeba hlídat: při příliš nízké se tuk nezemulguje, při příliš vysoké bílkoviny denaturují předčasně a tuk se oddělí. Pro stabilnější emulzi se často přidávají mléčné bílkoviny. Hladkou texturu dávají živočišné tuky a máslo, které jsou za studena pevné, ale na jazyku se rozplývají. Tuková vrstva, kterou se paštika tradičně zalévá, má dvojí úlohu: omezuje přístup vzduchu, takže zpomaluje oxidaci a vysychání, a zároveň přidává chuť.
Původ a etika
Etické otázky kolem paštiky se týkají hlavně foie gras. Vyrábí se nuceným vykrmováním kachen a hus (gavage), které je kvůli ochraně zvířat v několika zemích a regionech zakázané. Běžná lahůdková paštika se ale dělá z drůbežích a vepřových jater ze standardního chovu. Pokud ti na tom záleží, hledej výrobce, kteří dbají na šetrný chov a otevřeně uvádějí původ suroviny. Mnoho řemeslných výrobců dnes sází na zvířata z volného výběhu s vyšším standardem welfare a na tradiční pomalou výrobu. Paštika vychází z myšlenky zpracovat celé zvíře: z obyčejných vnitřností dělá lahůdku a využívá části, které průmyslové zpracování masa často vyhazuje, takže omezuje plýtvání. Hledej certifikace potvrzující standardy welfare zvířat a podpoř místní řezníky, kteří ti o původu masa řeknou víc.