- Sezóna
- K dostání celý rok. Tradičně se nejvíc dělá na podzim a v zimě, v době zabijaček.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 319 kcal
- 14,2 g bílkoviny
- 28 g tuky
- 1,5 g sacharidy
Paštika játrová
Paštika játrová
Játrová paštika je jemná nebo hrubě mletá pomazánka z jater, nejčastěji vepřových, kuřecích, kachních nebo husích. Játra se smíchají s tukem, kořením a aromatickými přísadami a pak se pomalu, ale důkladně tepelně upraví, aby si paštika uchovala jemnost i plnou chuť. Stojí na pomezí venkovského konzervování a sváteční tabule a hodí se na selské prkénko stejně jako na stříbrný podnos.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Játrová paštika se rychle kazí a mimo lednici by neměla zůstat déle, než trvá servírování.
- V lednici
Skladuj ji dobře uzavřenou v lednici, nejvýš při 4 °C. Kupovanou paštiku sněz do data spotřeby a po otevření do doby uvedené na obalu (obvykle 2 dny). Domácí paštiku sněz do 2–3 dnů.
- V mrazáku
Můžeš ji zamrazit až na 2 měsíce, po rozmrazení ale může být trochu zrnitá.
Jak vybrat
Vybírej paštiku se stejnoměrnou barvou, bez šedých oxidovaných míst a bez velkého množství oddělené tekutiny. Má vonět čistě a lehce nasládle, nikdy ne po síře. Krátké složení, kde jsou játra na prvním místě a je uvedeno, jaký tuk obsahuje, je známkou poctivého výrobku.
Čím nahradit
Podobně bohatý je pěnový parfait z kuřecích jater, má ale mírnější minerální tón.
Plnou umami chuť napodobí najemno nasekané houby orestované na másle se sójovou omáčkou.
Příprava
Před podáváním nech paštiku chvíli odpočinout při pokojové teplotě, aby tuk změkl a uvolnila se vůně. Krájej ji čistě nahřátým nožem nebo ji jemně roztírej, ať se nemaže.
Nic nevyhazuj
Zbytek paštiky můžeš vmíchat do změklého másla. Vznikne ochucené máslo ke steakům nebo pečené zelenině.
V kuchyni
Tepelná úprava
Tradičně se játra zlehka orestují nebo pošírují, dokud nejsou propečená a uprostřed nezůstane nic růžového (teplota ve středu 70 °C po dobu 2 minut, u kuřecích jater je to nezbytné kvůli bakterii Campylobacter). Pak se najemno umelou nebo rozmixují s tukem a aromatickými přísadami a nakonec se zapečou ve vodní lázni, nebo se jen nechají ztuhnout v chladu, aby se emulze ustálila.
Hodí se k
- Kornišony
- Kváskový chléb
- Šalotka
- Tymián
- Brandy
Co to je
Játrová paštika je jemná nebo hrubě mletá pomazánka z jater, nejčastěji vepřových, kuřecích, kachních nebo husích. Játra se smíchají s tukem, kořením a aromatickými přísadami a pak se pomalu, ale důkladně tepelně upraví, aby si paštika uchovala jemnost i plnou chuť. Stojí na pomezí venkovského konzervování a sváteční tabule a hodí se na selské prkénko stejně jako na stříbrný podnos.
Jak chutná
Chuť nastoupí hned a naplno: hřejivá, železitá plnost a mléčná nasládlost tuku. Pak se ozve jemná hořkost, bylinky a koření, často je zvedne alkohol, cibule nebo česnek. Dochuť je dlouhá, se slabou minerální stopou a jemným máslovým povlakem, ke kterému se hodí chleba, něco kyselého nebo nakládaná zelenina.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je játrová paštika totéž co foie gras?
Proč je paštika někdy hořká?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Podobu játrové paštiky určuje zvíře, krajina i ruka, která ji dělá. Vepřová játrová paštika: Převládá v severní Francii a ve střední Evropě. Odráží smíšené hospodaření, kde prasata mění lesní žaludy a bukvice a zbytky z mlékárny v hutný, nasládlý tuk. Chuť je výrazná, lehce nasládlá a hluboce masová. Paštika z kuřecích jater: Často se spojuje s židovskou a italskou kuchyní a vychází z drobného chovu drůbeže. Játra jsou lehčí, takže chuť nastupuje jemněji a dochuť je čistší. Paštika z kachních a husích jater: Není to foie gras, ale je mu příbuzná. Vychází z vodní drůbeže chované u mokřadů a obilných polí. Játra se musí zpracovat rychle, aby nezhořkla, a dávají hedvábnou texturu s výraznou umami chutí a dlouhou plností. Hodně dělají regionální přísady: armaňak v Gaskoňsku, madeira v Anglii, majoránka a nové koření ve střední Evropě. Textura sahá od venkovské, s viditelnými kousky, po saténově hladkou emulzi propasírovanou přes síto. Každá vyjadřuje jiný přístup k řemeslu a k místu původu.
Historie
Kořeny játrové paštiky sahají až do starověkého Říma. Apicius uvádí recepty na játra prasat krmených fíky (ficatum) a Plinius popisuje zvířata vykrmovaná fíky, aby měla bohatší játra. Tím Řím předznamenal pozdější uzenářské řemeslo. Játra se tehdy cenila jako výživa i jako symbol životní síly. Ve středověku se paštika vyvíjela spolu s obchodními cestami, které do Evropy přivážely pepř, hřebíček a muškátový oříšek. Klášterní kuchyně a městské cechy zdokonalovaly přípravu fáše: ochucená játra se zapékala v těstě nebo uchovávala v hliněných nádobách, podle rytmu hodů a půstů. V novověku francouzští uzenáři, v Paříži sdružení v cechu od roku 1475, postupně ustálili paštiku jako řemeslné umění a v 18. a 19. století už rozlišovali její textury a druhy. Průmyslová výroba přinesla konzervy a paštika se rozšířila mezi všechny, dnešní kuchaři se ale vracejí k řemeslným postupům a kladou důraz na dobré zacházení se zvířaty a na regionální původ. Játrová paštika je dnes historickou památkou i živým řemeslem, na půl cesty mezi nutností a požitkem.
Věda
Játrová paštika je emulze, kterou drží pohromadě bílkoviny a tuky. Mírné teplo denaturuje bílkoviny jater, takže dokážou vázat vodu i tuk do soudržné hmoty. Příliš vysoká teplota způsobí, že se paštika srazí a zezrní. Hladkost zajistí dost tuku, zhruba od třetiny hmotnosti až po stejný díl tuku a jater. Sůl pomáhá uvolnit bílkoviny, takže se paštika lépe roztírá, alkohol přidává vůni.
Původ a etika
Poctivá paštika začíná u zodpovědně chovaných zvířat, kde jsou játra vedlejším produktem zpracování celého zvířete, ne jediným důvodem chovu. Pastevní chov a transparentní (ověřitelné) postupy při porážce omezují plýtvání a ctí tradiční zásadu zpracovat zvíře celé, od čumáku po ocas. Nákupem od malých producentů podpoříš rozmanitost i zachování místních znalostí.