- Sezóna
- Vyrábí se celoročně podle cyklu vinobraní.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 884 kcal
- 0 g bílkoviny
- 100 g tuky
- 0 g sacharidy
Olej hroznový
Olej hroznový
Olej z hroznových jader je světlý, lehce viskózní rostlinný olej. Získává se ze semen vinných hroznů, nejčastěji Vitis vinifera, která zbydou po výrobě vína. Dřív se bral jako průmyslový odpad. Dnes se rafinuje na kuchyňský tuk, který se cení pro neutrální chuť, vysoký kouřový bod a čistotu v emulzích.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj dobře uzavřený, mimo světlo a teplo, nejvýš tři měsíce.
- V lednici
V lednici vydrží až šest měsíců. Může se trochu zakalit, ale při pokojové teplotě se zase vyčeří.
- V mrazáku
Mrazit ho nemusíš a ani se to nedoporučuje. Skoro nic to nepřinese a jen se s ním pak hůř pracuje.
Jak vybrat
Pokud můžeš, vyber olej lisovaný za studena nebo mechanicky lisovaný. Má víc přirozených antioxidantů a neprošel zbytečnou rafinací rozpouštědly. Olej má být čirý, světle slámové barvy, bez zákalu a usazenin. Rafinovaný olej by neměl být skoro cítit, olej lisovaný za studena jen slabě oříškově nebo travnatě. Žluklý nebo zatuchlý pach či pach po barvě znamená, že olej oxidoval.
Čím nahradit
Rafinovaný světlicový olej: chuť má podobně neutrální a kouřový bod podobně vysoký.
Rafinovaný olivový olej (v EU se prodává prostě jako „olivový olej“ a je to směs rafinovaných a panenských olivových olejů). Počítej s tím, že dodá slabý ovocný tón.
Příprava
Hroznový olej nemusíš nijak připravovat. Nejlépe funguje jako tuk na vaření, ne jako dochucovadlo. Výborný je na restování, smažení na pánvi, do zálivek vinaigrette a jako základ olejů ochucených bylinkami nebo kořením.
Nic nevyhazuj
Prázdné lahve využij na domácí zálivky vinaigrette nebo vyčiřené vývary. Hodí se to k oleji, který sám vznikl z toho, co by jinak přišlo nazmar.
V kuchyni
Tepelná úprava
Rafinovaný olej má kouřový bod kolem 200–215 °C (olej lisovaný za studena nižší), takže se hodí na prudké restování, smažení v malém množství tuku a pečení. Ve studené kuchyni se uplatní jeho neutrální chuť a to, že v chladu netuhne. Proto je oblíbený do majonézy a zálivek vinaigrette, které zůstanou hladké a v lednici neztuhnou.
Hodí se k
- Hořčice
- Citrusy
- Syrová zelenina
- Mořské plody
- Majonéza
- Bylinky
Co to je
Olej z hroznových jader je světlý, lehce viskózní rostlinný olej. Získává se ze semen vinných hroznů, nejčastěji Vitis vinifera, která zbydou po výrobě vína. Dřív se bral jako průmyslový odpad. Dnes se rafinuje na kuchyňský tuk, který se cení pro neutrální chuť, vysoký kouřový bod a čistotu v emulzích.
Jak chutná
Na jazyku je hroznový olej skoro neznatelný. Ucítíš jen slabý náznak slupky zelené mandle a syrového obilí. Pak zůstává chuť čistá a rovná, bez ovocných tónů a bez hořkosti, takže ostatní suroviny vyniknou. Dozvuk je suchý, krátký a lehce svíravý. Ústa po něm nejsou mastná, spíš čistá.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Hodí se hroznový olej na vaření při vysoké teplotě?
Proč hroznový olej nemá chuť?
Může hroznový olej nahradit olivový?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Hroznový olej se často bere jako jednotná surovina. Drobné rozdíly ale nedělá ani tak odrůda nebo terroir, jako spíš způsob výroby. Francouzský hroznový olej se vyrábí z matolin z velkých vinařských oblastí. Obvykle se extrahuje rozpouštědly a silně rafinuje, protože hlavní je neutrální chuť. Italský hroznový olej patří k největším evropským zdrojům. Pochází z oblastí jako Benátsko a Toskánsko a když je lisovaný za studena, může jemně vonět po oříšcích. Španělský hroznový olej pochází z rozsáhlých vinic La Manchy a Riojy.
Sklizeň se řídí vinobraním. Po vylisování se semena oddělí od slupek a třapin a usuší se, aby se nezkazila, a teprve pak se z nich získává olej. Oleje lisované za studena si uchovají stopy fenolických látek, ale jsou dražší. Rafinované oleje mají stálou kvalitu a déle vydrží. Všechny druhy mají jedno společné: zdrženlivou chuť, hladkou texturu a čistě praktické využití.
Historie
Historie hroznového oleje je úzce spjatá s výrobou vína. Ve starověkém Řecku a Římě zbývalo po výrobě vína spousta semen, olej se z nich ale k jídlu získával jen zřídka. Dokladů o hroznovém oleji ze starověku je málo a všude vládl olivový olej.
Ve středověku, hlavně v severní Evropě, kde olivy nerostou, se lidé snažili využít každý zbytek ze zemědělství. Záznamů o lisování hroznových semen před novověkem je ale málo. Pokud se olej lisoval, svítilo se jím v lampách a k jídlu se moc nepoužíval. V kuchyni zůstával okrajový, protože lisovat ho bylo neefektivní a měl výraznou pachuť.
Zlom přišel v moderní době, kdy v 19. a 20. století nastoupila průmyslová chemie a velkovýroba vína. Díky extrakci rozpouštědly se výroba hroznového oleje vyplatila a z oleje se stal symbol efektivního využití zemědělské produkce. Koncem 20. století začaly profesionální kuchyně hledat neutrální oleje s vysokým kouřovým bodem a hroznový olej si našel své místo. Z továren se dostal do domácích spíží a pořád je to produkt moderní rafinace.
Věda
V hroznovém oleji převažuje kyselina linolová, omega-6 mastná kyselina, která obvykle tvoří asi 65–75 % jeho mastných kyselin. Díky ní zůstává olej tekutý i v chladu a v ústech je lehký, zároveň ale snáz oxiduje. Rafinace odstraní těkavé látky a volné mastné kyseliny. Olej je pak stálejší, ale přijde o chuť.
Obsahuje formy vitaminu E, hlavně tokotrienoly a alfa-tokoferol, které působí jako antioxidanty. Vitaminu E má obecně víc než olivový olej, chybějí mu ale polyfenoly olivového oleje. Vysoký kouřový bod má díky rafinaci, která odstraní volné mastné kyseliny a další látky, které by jinak začaly kouřit už při nižší teplotě. Protože má hodně polynenasycených mastných kyselin, při dlouhém zahřívání ale přesto snadno oxiduje. V profesionální kuchyni je oblíbený do studených omáček, jako je majonéza, protože má neutrální chuť a v chladu netuhne.
Původ a etika
Hroznový olej je eticky zajímavý, protože zhodnocuje odpad. Z vedlejších produktů vinařství vzniká použitelný tuk, takže v zemědělství méně přijde nazmar a vinice víc vydělají. Problém je extrakce rozpouštědly, obvykle hexanem, která vyžaduje přísnou regulaci a otevřenost výrobců.
Pokud ti na původu záleží, vybírej výrobce, kteří uvádějí, jak olej získávají, dodržují přísné normy pro zpětné získávání rozpouštědel a kde to jde, investují do lisování za studena. Evropští výrobci často podléhají přísnějším ekologickým předpisům, celosvětová poptávka ale rozšířila výrobu i jinam. Hroznový olej je tak pro uvážlivého kupujícího kompromisem mezi udržitelností, průmyslovou efektivitou a praktickými potřebami kuchyně.