- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 18 kcal
- 0 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 0 g sacharidy
Ocet rýžový neochucený
Ocet rýžový neochucený
Neochucený rýžový ocet je čirý až světle žlutý ocet. Rýže se nejdřív zkvasí na alkohol (saké) a ten se pak za přístupu vzduchu přemění na kyselinu octovou. Na rozdíl od ochucené verze neobsahuje přidaný cukr, sůl ani glutaman sodný. Je v něm jen rýže, voda a látky, které vzniknou při kvašení.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ho v chladné a tmavé kuchyňské skříňce, mimo dosah tepla a slunce. Nejlepší kvalitu si udrží 2 roky.
- V lednici
Do lednice ho dávat nemusíš, kvalitu si tam ale udrží o něco déle. Dobře uzavřený vydrží neomezeně.
- V mrazáku
Nedoporučuje se. Mrazit ho nemusíš, protože se ocet nekazí.
Jak vybrat
Hledej lahve s označením „unseasoned“, „pure“ nebo „plain“ rice vinegar. Pokud je ve složení cukr nebo sůl, ocet nekupuj. Kvalitní rýžový ocet je čirý až světle slámový a není zakalený. U řemeslně vyráběných octů ale nevadí trocha usazeniny. Spolehlivé jsou japonské značky jako Mizkan nebo Marukan. Jestli chceš něco lepšího, zkus ocet vyráběný tradičně a zrající v hliněných nádobách. Má bohatší chuť.
Čím nahradit
Bílý vinný ocet se špetkou cukru. Je podobně jemně kyselý a čistý, jen o něco ostřejší.
Jablečný ocet zředěný trochou vody, se špetkou cukru. Dobře poslouží i ocet ze šampaňského, protože je jemný.
Příprava
Neochucený rýžový ocet nemusíš nijak připravovat, použij ho rovnou z lahve. U řemeslných octů s usazeninou lahev před použitím jemně protřep. Ochucený ocet na sushi rýži si připravíš tak, že smícháš 120 ml neochuceného rýžového octa s 50 g cukru a 15 g soli a mícháš metličkou, dokud se nerozpustí.
Nic nevyhazuj
Z posledních kapek rýžového octa si udělej rychlou zálivku. Do skoro prázdné lahve přilij olej, sójovou omáčku a přidej zázvor, pak pořádně protřep. Ocet, který zůstal na stěnách lahve, skončí v zálivce a nic nepřijde nazmar.
V kuchyni
Tepelná úprava
Neochucený rýžový ocet je nejlepší syrový nebo přidaný až na konci vaření, kdy si zachová jemnou chuť. Hodí se hlavně do studené kuchyně: do zálivek, omáček na namáčení a rychle nakládané zeleniny (cukemono). Bez něj se neobejde ochucení sushi rýže. Můžeš jím zalít výpek na pánvi, aby byl svěží, nebo ho v posledních chvílích stříknout do jídla z woku. Patří i do marinád, kde jeho mírná kyselost změkčí maso či ryby a nepřebije je. Osvěží polévky, vyváží sytá dušená jídla a hodí se i do koktejlů.
Hodí se k
- Sójová omáčka a tamari
- Čerstvý zázvor
- Sezamový olej
- Jarní cibulka
- Česnek
- Miso
- Med a mirin
- Okurka
- Pekingské zelí
- Rýže
- Losos a tučné ryby
- Tofu
- Čerstvý koriandr
- Limetková šťáva
- Drcené chilli
Co to je
Neochucený rýžový ocet je čirý až světle žlutý ocet. Rýže se nejdřív zkvasí na alkohol (saké) a ten se pak za přístupu vzduchu přemění na kyselinu octovou. Na rozdíl od ochucené verze neobsahuje přidaný cukr, sůl ani glutaman sodný. Je v něm jen rýže, voda a látky, které vzniknou při kvašení. Má kyselost kolem 4–5 %, takže je jemnější než většina západních vinných a lihových octů. Patří k základům japonské, čínské, korejské a vietnamské kuchyně.
Jak chutná
Neochucený rýžový ocet je jemně kyselý. Chutná čistě a svěže, s lehkou sladkostí ze samotné rýže, a nikdy neštípe. Ostatní suroviny proto podtrhne, ale nepřebije. Jídlo osvěží a vyváží a jemnější chutě nechá vyniknout.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi ochuceným a neochuceným rýžovým octem?
Můžu rýžový ocet nahradit obyčejným octem?
Musím rýžový ocet po otevření dát do lednice?
Je rýžový ocet bez lepku?
Do jakých jídel se neochucený rýžový ocet hodí nejvíc?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Čirý neochucený ocet je jen jedním z mnoha rýžových octů. Japonské komezu (米酢) je klasický světlý ocet z loupané rýže. Kasuzu se vyrábí z kalů po saké a chutná výrazněji. Černé octy zrají déle, a proto mají tmavší a hlubší chuť. Japonské kurozu se vyrábí z neloupané hnědé rýže. Čínský ocet Chinkiang (Zhenjiang) je z lepkavé rýže s pšeničnými otrubami. Je tmavý, kouřový a skoro tak bohatý jako balzamiko, ve východní Číně ho mají velmi rádi. Čínský červený rýžový ocet se kvasí s červenou kvasnicovou rýží. Chutná sladkokysele a používá se v kantonské a fuťienské kuchyni. Japonské akazu („červený ocet“) je jiný výrobek: jemný ocet z odleželých kalů po saké. Čínský bílý rýžový ocet bývá ostřejší než japonské octy, korejský je někde mezi nimi.
Historie
Historie rýžového octa se nedá oddělit od historie rýže, hlavní obiloviny Asie. Rýžový ocet se začal vyrábět v Číně za dynastie Čou (1046–256 př. n. l.) a sloužil jako dochucovadlo i ke konzervování. Do Japonska se tato znalost dostala kolem 4. až 5. století n. l., spolu s čínskými postupy vaření saké. Dlouhá staletí byl ocet luxusním zbožím. Teprve v období Edo (1603–1868) se jeho výroba v Japonsku rozmohla, podobně jako výroba miso a sójové omáčky, a ocet se dostal i k obyčejným lidem. Ve stejné době vzniklo nigiri-zuši a inari-zuši, tedy sushi, jak ho známe dnes, a obojí stojí na octem ochucené rýži. Slovo „sushi“ ostatně neoznačuje syrovou rybu, ale právě rýži s octem. Firma Mizkan, založená v roce 1804 v Handě u Nagoji, začala jako první vyrábět ocet z kalů po saké. Z něj se stal ocet sushi ve stylu Edo. Mizkan je dodnes velkým výrobcem a provozuje muzeum věnované výrobě octa.
Věda
Z rýže se ocet stává ve dvou fázích kvašení. Nejdřív se do rýže uvařené v páře přidá plíseň kódži (Aspergillus oryzae). Její enzymy rozloží škroby na zkvasitelné cukry. Kvasinky pak z cukrů udělají alkohol, a vznikne saké. Ve druhé fázi bakterie Acetobacter oxidují etanol na kyselinu octovou. Potřebují k tomu kyslík. Tradičně se ocet vyrábí v hliněných nádobách a může to trvat i přes rok. Moderní výroba vše urychlí řízeným přívodem vzduchu. Kyselina octová (v japonském rýžovém octu obvykle kolem 4–5 %, v lihovém octu 5–10 %) brání růstu mikrobů a denaturuje bílkoviny. Proto maso v marinádě změkne. Díky nižší kyselosti a zbytkovým cukrům z rýže je rýžový ocet jemnější než obilné nebo vinné octy.
Původ a etika
Někteří výrobci se drží zásad oběhového hospodářství. Například italský Ponti vyrábí rýžový ocet z „lámané rýže“, tedy ze zrn, která by se jinak při loupání vyhodila. Při nákupu hledej logo EU pro ekologické zemědělství, které znamená, že rýže rostla bez syntetických pesticidů. Vybírej i octy vyráběné tradičně, postupy starými staletí. Ve Fukujamě v prefektuře Kagošima výrobci dodnes kvasí kurozu venku v hliněných nádobách, a to už asi 200 let. Trh s bio rýžovým octem roste, protože zákazníci chtějí vědět, odkud surovina pochází, jak se vyrábí a zda je získávána udržitelně.