- Sezóna
- K dostání celý rok; lahvové víno s dlouhou trvanlivostí, bez sezóny
- Cena
- Střední
Kalorie a nutriční hodnoty na 100 g
- 211 kcal
- 0,1 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 27,9 g sacharidy
Marsala
Marsala je likérové (fortifikované) víno z okolí města Marsala v provincii Trapani na západě Sicílie. V českých obchodech se prodává pod italským názvem Marsala. Jako víno DOC (denominazione di origine controllata) je chráněná od roku 1969.
Neotevřené lahve skladuj nastojato v chladu a temnu, mimo teplo a přímé slunce. Protože je obohacená lihem, vydrží otevřená lahev mnohem déle než stolní víno. Pevně ji zazátkuj a spotřebuj během několika týdnů až měsíců; pomalu ztrácí vůni.
Není to nutné, ale otevřená lahev v chladu a dobře uzavřená si vůni drží déle, hlavně lehčí styly Fine a secco. Dezerty a omáčky s marsalou dej do lednice a sněz do 1–2 dnů. Nejvíc to platí pro zabaione z vajec.
Samotné víno mrazit nedoporučujeme. Kvůli vysokému obsahu alkoholu úplně nezmrzne a mražením nic nezíská. Malé zbytky od vaření můžeš zmrazit ve formičce na led a použít později do omáček.
Nejdřív zkontroluj, že je na etiketě Marsala DOC (nebo „Marsala Denominazione di Origine Controllata“). To zaručuje, že jde o sicilské víno, a ne o nápoj na bázi vína, který si jen půjčil jméno. Pak vybírej podle dvou údajů na etiketě. Sladkost: secco (suchá) do slaných omáček a na plátky masa. Dolce (sladká) do zabaione, dezertů a k pití. Semisecco je univerzální volba na obojí. Kategorie: Fine (zraje aspoň 1 rok) je běžná marsala na vaření a nejlevnější. Superiore (aspoň 2 roky) a Superiore Riserva (aspoň 4 roky) mají víc hloubky. Vergine, zvaná také Soleras (aspoň 5 let), a Vergine Stravecchio neboli Riserva (aspoň 10 let) jsou vždy suché, neobsahují přidaný vařený ani zahuštěný mošt a jsou lepší k pití než na vaření. Nápoje „Marsala“ s příchutí smetany nebo vajec jsou samostatný výrobek, ne víno DOC. Pokud chceš na vaření čisté víno, podívej se do složení.
Jiné oxidativní likérové víno s podobnou sladkostí: polosladká nebo sladká madeira, případně suché sherry oloroso nebo amontillado místo suché marsaly. Sladké marsale se přiblíží sladší sherry nebo trocha Pedro Ximénez smíchaná se suchým sherry.
Do sladkých jídel portské tawny nebo sladké dezertní víno. Do slaných omáček suché bílé víno s kapkou brandy a špetkou třtinového cukru. Bez alkoholu použij hroznovou šťávu svařenou s trochou balzamikového octa nebo vanilky. Chuť bude plošší.
Marsala nepotřebuje žádnou přípravu. Suché styly a Vergine podávej mírně chlazené, asi na 12–16 °C, sladké při sklepní nebo pokojové teplotě, v malých skleničkách. Při vaření ji vlij do horké pánve po opečení masa a nech ji minutu dvě probublávat, aby ostrý pach alkoholu vyprchal a víno se svařilo na lesklou glazuru. Vařením se všechen alkohol neodpaří. Mysli na to, když vaříš pro děti nebo pro někoho, kdo alkohol nepije. Na zabaione šlehej žloutky s cukrem a marsalou nad mírně vroucí vodou, dokud směs nezhoustne a nezpění. Žloutky by měly dosáhnout aspoň 70 °C, aby byl krém bezpečný. Piškoty na tiramisu můžeš namáčet do kávy s trochou marsaly.
Zbytek z lahve použij na zalití výpeku po smažení masa nebo hub, na namočení sušeného ovoce do koláče nebo na pokapání ovocného salátu. Lžíce marsaly vylepší i houbovou nebo cibulovou omáčku.
Přibližná váha jedné odměrky, jak ji běžně nabereš v kuchyni.
Nejčastěji se marsalou zalévá výpek a svařuje. Tenké plátky telecího, kuřecího nebo vepřového se poprášejí moukou, osmaží na másle a pak se podlijí marsalou. S vývarem, někdy i s houbami a smetanou, se svaří na lesklou omáčku. Kuře na marsale se smetanovo-houbovou omáčkou najdeš i v českých receptech. V dezertech se marsala zašlehává do zabaione, vmíchává do mascarponových krémů, používá na napuštění piškotového korpusu a na pošírování hrušek nebo fíků. Ochucuje také náplně a těsta a v malém množství se dá přimíchat do rizota nebo omáček ke zvěřině.
Marsala je likérové (fortifikované) víno z okolí města Marsala v provincii Trapani na západě Sicílie. V českých obchodech se prodává pod italským názvem Marsala. Jako víno DOC (denominazione di origine controllata) je chráněná od roku 1969. Vyrábí se z místních hroznů a obohacuje se (alkoholizuje) vínovicí nebo vinným lihem, takže má asi 17–18 % vol. alkoholu i víc. V Česku se s ní setkáš ve dvou rolích. Jako dezertní víno nebo aperitiv se pije z malých skleniček. V kuchyni je to klasické víno do zabaione, na telecí nebo kuřecí plátky „al marsala“ a do rychlých omáček z výpeku; některé recepty na tiramisu ji používají také.
Marsala chutná po sušeném ovoci (rozinky, sušené meruňky, fíky), pražených ořeších, karamelu, třtinovém cukru a vanilce. Starší lahve mají i tóny tabáku, lékořice a dřeva. Alkohol jí dává hřejivý závěr. Suché styly (secco) jsou oříškové s výraznou, nesladkou chutí a lehce hořkým mandlovým nádechem. Sladké (dolce) jsou plné a sirupovité. Semisecco stojí mezi nimi. Zlatá (oro) a jantarová (ambra) se vyrábějí z bílých hroznů. Jantarová má tmavší barvu a karamelové tóny díky přidanému vařenému hroznovému moštu. Rubínová (rubino) se dělá z modrých hroznů a chutná víc po červeném ovoci.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
3 min čtení
Marsala DOC se třídí podle barvy, sladkosti a stáří.
Oro (zlatá) a ambra (jantarová) se vyrábějí z bílých hroznů, hlavně z odrůd Grillo, Catarratto, Inzolia (Ansonica) a Damaschino. Jantarová musí obsahovat aspoň 1 % mosto cotto (vařeného hroznového moštu), který v oro ani rubino povolený není. Rubino (rubínová) se vyrábí z modrých hroznů, například z odrůd Pignatello (Perricone), Calabrese (Nero d'Avola) a Nerello Mascalese.
Secco má nejvýš 40 g/l cukru, semisecco 40–100 g/l a dolce víc než 100 g/l.
Fine zraje aspoň 1 rok a má nejméně 17 % vol. Superiore zraje aspoň 2 roky a má nejméně 18 % vol. Superiore Riserva zraje aspoň 4 roky. Vergine (neboli Soleras) zraje aspoň 5 let a Vergine Stravecchio (neboli Riserva) aspoň 10 let. Vína Vergine nesmějí obsahovat vařený ani zahuštěný mošt a jsou suchá.
Madeira (Portugalsko), sherry (Španělsko) a portské (Portugalsko) jsou také likérová vína s podobným oxidativním charakterem, ale každé pochází z vlastní oblasti a vyrábí se po svém. Nápoje na bázi vína s příchutí vajec, smetany nebo kávy se prodávají zvlášť a nejsou to Marsala DOC.
Víno se kolem Marsaly vyrábí odedávna, ale likérový styl se obvykle připisuje anglickému obchodníkovi Johnu Woodhouseovi. Do přístavu Marsala připlul v roce 1773 a začal místní víno obohacovat lihem, aby vydrželo plavbu do Británie. Následovaly další obchodní domy, mezi nimi i sicilské rodiny jako Florio, a marsala se stala hojně vyváženým vínem. Status DOC získala v roce 1969. Dnes se na české pulty dostává jako dovážené italské víno, používané hlavně na vaření a jako dezertní víno.
Přidaný líh buď zastaví kvašení (když se přidá brzy), nebo posílí úplně prokvašené suché víno. Výsledkem je vysoký obsah alkoholu, který spolu s cukrem dělá marsalu mnohem stálejší než stolní víno.
Během dlouhého zrání v dřevěných sudech s jistým přístupem vzduchu víno pomalu oxiduje. Tak vznikají oříškové a karamelové vůně (aldehydy a další látky) a tmavší barva. Jantarová vína získávají další barvu a karamelové tóny z mosto cotto, hroznového moštu svařeného tak dlouho, až zkaramelizuje.
Metoda Soleras, používaná pro vína Vergine, po mnoho let přilévá mladší víno do sudů se starším, takže styl zůstává stejný. Na pánvi cukry v marsale karamelizují a kyseliny a vůně se svařováním zahušťují, proto se z ní dělají tak dobré omáčky.
Marsala DOC se smí vyrábět jen ve vymezené oblasti provincie Trapani podle italských pravidel výroby. V Česku je to dovážený výrobek a podle pravidel EU musí etiketa uvádět obsah alkoholu, alergeny jako siřičitany a výrobce nebo plnírnu.
Pokud chceš pravé víno, hledej označení DOC, ne levnější ochucené nápoje „typu Marsala“. Je to silný alkoholický nápoj, takže platí obvyklá upozornění: není pro děti, v těhotenství ani před řízením a jídla s ním vařená stále obsahují trochu alkoholu.