- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 666 kcal
- 0,5 g bílkoviny
- 74,5 g tuky
- 0,5 g sacharidy
Margarín
Margarín
Margarín je emulze vody v tuku s obsahem alespoň 80 % tuku. Většinou se vyrábí z rostlinných olejů, například sójového, řepkového, palmového, slunečnicového nebo olivového. Vznikl jako levná náhrada másla. Dnešní margarín je roztíratelný a často (ne vždy) bez mléčných složek. Hodí se na vaření, na pečení i na chleba.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Dlouhodobě ne. Na chvíli (1–2 hodiny) ho můžeš nechat při pokojové teplotě, aby změkl. Když tam zůstane déle, může žluknout a mohou se v něm množit mikroorganismy.
- V lednici
Skladuj v lednici při teplotě nejvýš 5 °C. Neotevřený margarín vydrží do data minimální trvanlivosti. Otevřený spotřebuj v době uvedené na obalu (obvykle 1–2 měsíce). Měj ho dobře zavřený nebo zabalený, jinak nasákne pachy z lednice.
- V mrazáku
Margarín v kostce se dá výborně zmrazit až na 12 měsíců. Pevně ho zabal do potravinové fólie a vlož do mrazicího sáčku. Před použitím ho nech přes noc rozmrazit v lednici. Margarín z kelímku nezmrazuj, může zhrubnout.
Jak vybrat
Při výběru si pečlivě přečti složení. Vyber výrobek, který podle složení neobsahuje částečně ztužené tuky. Na pečení kupuj margarín v kostce s obsahem tuku alespoň 80 %. Výrobky se sníženým obsahem tuku mají moc vody a stabilizátorů a pečivo pak nemá správnou strukturu. Na mazání se líp hodí měkčí margarín v kelímku. Hledej výrobky hlavně z olivového, řepkového nebo slunečnicového oleje. Vyhni se margarínům s dlouhým seznamem přídatných látek, kvalitní značky si vystačí s několika málo surovinami.
Čím nahradit
Máslo, ve většině receptů v poměru 1 : 1. Máslo má plnější chuť a líp zhnědne, obsahuje ale mléčné složky a víc nasycených tuků.
Kokosový tuk (rafinovaný, aby měl neutrální chuť) nebo pokrmový tuk. Při pečení dej místo 225 g margarínu asi 190 g kokosového tuku. U pokrmového tuku přidej na 225 g asi 1,5 g soli (¼ lžičky), aby chuť zůstala vyvážená.
Příprava
Když ho na pečení šleháš s cukrem, nech ho asi 30 minut předem změknout při pokojové teplotě. Jen tak se směs dobře provzdušní. Na křehké a listové pečivo použij studený margarín nakrájený na malé kostičky. Na restování nebo do omáček ho rozpouštěj na mírném ohni, aby se emulze nerozdělila. Na mazání ho ber rovnou z lednice, většina margarínů je i tak dost měkká.
Nic nevyhazuj
Zbytek margarínu z téměř prázdného kelímku seškrab silikonovou stěrkou a vymaž s ním plech nebo formu. Umytý kelímek se hodí na zbytky polévky, omáčky nebo domácí zálivky. Žluklý nebo plesnivý margarín vyhoď.
V kuchyni
Tepelná úprava
Margarín zvládne spoustu technik. Při pečení dává dortům a koláčům jemnou střídku a sušenkám vláčnost. Listovému těstu ale nedá takovou vrstevnatost a křehkost jako máslo. Pevné margaríny na pečení s vyšším bodem tání pomáhají těstu udržet tvar, měkké margaríny z kelímku působí opačně. Kvůli obsahu vody margarín při smažení prská a při středních teplotách hnědne a pálí se. Hodí se proto na šetrné restování a smažení na troše tuku, ne na prudké smažení nebo smažení ve woku. Použij ho na jíšku, na potírání pečené zeleniny nebo na jednoduchou omáčku z výpeku. Máslový krém s margarínem je měkčí a méně stabilní než s máslem.
Hodí se k
- Toasty a chléb
- Bramborová kaše
- Zelenina na páře
- Vařená kukuřice
- Lívance a vafle
- Pečivo (sušenky, dorty, koláče)
- Restované houby a cibule
- Česneková bageta
- Zapečené toasty se sýrem
- Popcorn
Co to je
Margarín je emulze vody v tuku s obsahem alespoň 80 % tuku. Většinou se vyrábí z rostlinných olejů, například sójového, řepkového, palmového, slunečnicového nebo olivového. Vznikl jako levná náhrada másla. Dnešní margarín je roztíratelný a často (ne vždy) bez mléčných složek. Hodí se na vaření, na pečení i na chleba.
Jak chutná
Margarín chutná jemně, trochu máslově, a v ústech je hladký a krémový. Je neutrálnější než máslo, protože mu chybí laktony a diacetyl, které dávají máslu jeho plnou chuť. Kvalitnější margaríny mohou obsahovat přírodní aromata nebo zakysané složky, aby se máslu víc přiblížily. Typicky je měkký a roztírá se hned po vytažení z lednice. To je jeho hlavní výhoda proti studenému máslu.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
V čem se margarín liší složením od másla?
Můžu při pečení nahradit máslo margarínem?
Obsahuje margarín mléko?
Jak poznám zkažený margarín?
Proč byl margarín kdysi zakázaný nebo zdaněný?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Margarínů je dnes celá řada a každý se hodí na něco jiného. Margarín v kostce (nejméně 80 % tuku) je volba pro pečení. Dává pečivu i sušenkám strukturu a spolehlivé výsledky. Margarín v kelímku neboli měkký margarín se snadno maže a je dobrý na chleba. Obsahuje ale víc vody, takže se na většinu pečení nehodí. Margarín se sníženým obsahem tuku (obvykle 40–60 % tuku) obsahuje vodu a stabilizátory, a proto ho používej jen na mazání. Rostlinné alternativy másla jsou dražší varianta. Vyrábějí se ze směsí kokosového, avokádového, olivového nebo kešu oleje, aby co nejvíc připomínaly máslo. Margarín na pečení, případně na listové těsto, má vyšší obsah tuku a je tvárnější, takže se hodí na profesionální listová těsta. Některé speciální margaríny jsou obohacené o rostlinné steroly nebo stanoly.
Historie
Margarín vznikl z nouze. Roku 1869 reagoval francouzský chemik Hippolyte Mège-Mouriès na výzvu císaře Napoleona III., který hledal levnou náhradu másla pro námořnictvo a dělnické vrstvy. Vítězný výrobek pojmenoval „oleomargarín“ podle kyseliny olejové a margarové. Ta dostala jméno podle řeckého „margarites“ (perla), protože se její krystaly perleťově lesknou. Šlo o hovězí lůj smíchaný s odstředěným mlékem. Francouzský patent na něj získal v červenci 1869 a pro potravinářství to byl přelom. V roce 1871 prodal Mège-Mouriès vynález nizozemské firmě Jurgens, která se později stala součástí Unileveru. Brzy přišli na řadu Američané: Henry W. Bradley si v roce 1871 patentoval postup, který kombinoval rostlinné oleje, hlavně bavlníkový, se živočišnými tuky. Na počátku 20. století přišlo ztužování, které z tekutých rostlinných olejů dělá pevné tuky. Díky němu se margarín obešel bez živočišných tuků. Spolu s nedostatkem za velké hospodářské krize a přídělovým máslem za druhé světové války se tak margarín dostal do běžných kuchyní. Mlékárenská lobby se ale tvrdě bránila a prosadila daně, zákazy barvení a v některých oblastech i úplný zákaz prodeje. V 80. a 90. letech 19. století předepisovalo několik států USA, mimo jiné Vermont a New Hampshire, barvit margarín narůžovo, než to v roce 1898 zrušil Nejvyšší soud USA. Wisconsin zakazoval prodej žlutě obarveného margarínu až do roku 1967. V 80. letech 20. století se margarín prosadil jako alternativa „zdravější pro srdce“. Pak se ale ukázalo, jak škodlivé jsou transmastné kyseliny, a výrobci začali margaríny měnit. To pokračuje dodnes.
Věda
Aby se z tekutého rostlinného oleje stal roztíratelný margarín, používá se hlavně ztužování (hydrogenace). Olej se zahřeje zhruba na 200 °C a za přítomnosti niklového katalyzátoru se vystaví plynnému vodíku. Atomy vodíku se navážou na dvojné vazby mezi uhlíky v nenasycených mastných kyselinách a promění je na jednoduché, takže tuk je nasycenější. Zvýší se tím bod tání a z tekutého oleje se stane polotuhý tuk. Problém je částečné ztužování. Tuk sice dostane požadovanou konzistenci, ale při vysokých teplotách se část dvojných vazeb přemění z formy cis na trans. Vznikají tak známé transmastné kyseliny, které souvisejí se zvýšeným LDL cholesterolem a s onemocněními srdce a cév. Dnešní výrobci od částečného ztužování většinou upustili. Místo něj používají interesterifikaci a frakcionaci, které mastné kyseliny přeskupí nebo oddělí, a trans izomery přitom nevznikají. Roztíratelný je margarín díky krystalkům tuhého tuku rozptýleným v tekutém oleji. Tuto rovnováhu udržují emulgátory, například sójový lecitin, které stabilizují emulzi vody v tuku. Typickou žlutou barvu dodává beta-karoten. Někdy se přidávají kultury mléčného kvašení, aby chuť víc připomínala máslo.
Původ a etika
Výroba margarínu má i etickou stránku, protože hodně margarínů obsahuje palmový olej. Palma olejná dá z hektaru víc oleje než jakákoli jiná plodina. Její pěstování ale souvisí s kácením tropických pralesů, ničením prostředí ohrožených druhů, jako jsou orangutani, a s porušováním pracovních práv včetně dětské práce. Pokud ti na tom záleží, hledej margaríny s certifikací Roundtable on Sustainable Palm Oil (RSPO) nebo s výslovným označením „bez odlesňování“. Některé značky palmový olej úplně nahradily slunečnicovým, řepkovým nebo olivovým. U sójového oleje, který obsahuje mnoho margarínů, se zase řeší původ z GMO a pěstování v monokulturách. Dražší rostlinné alternativy másla stále častěji sázejí na bio suroviny bez GMO a na průhledný dodavatelský řetězec. Pokud zohledňuješ dopad na životní prostředí, margarín má nižší uhlíkovou stopu než máslo, jehož výroba vyžaduje náročný chov dojnic.